Díky politice nízkých úrokových sazeb Evropské centrální banky přišli střadatelé v Německu v roce 2018 o téměř 40 miliard eur.
Němečtí střadatelé ztratili v roce 2018 téměř 40 miliard eur v důsledku negativních reálných úrokových sazeb. Politika nulových úrokových sazeb v kombinaci s inflací vedla k vysokým ztrátám. Inflace v Německu vzrostla v roce 2018 na nejvyšší úroveň za uplynulých šest let (1,9 %).
Více statistiky na webu Statista
Vzhledem k tomu, že inflace má tendenci opět růst, spořitelé ztrácejí hotovost na běžném nebo depozitním účtu. Podle výpočtu společnosti Comdirect byla reálná úroková sazba – tj. skutečná úroková sazba pro spořitelní vklady po odečtení míry inflace v roce 2018 mínus 1,74 %.
„Trvalá nulová úroveň sazeb a rostoucí inflace mají za následek pokles hodnoty úspor,“ řekl generální ředitel společnosti Comdirect Arno Walter. Podle výpočtů němečtí střadatelé ztratili celkem 38,9 miliard eur prostřednictvím nízce úročených vkladů. Naopak ti, kteří si chtějí postavit dům, těží z poměrně levných peněz. Úrokové sazby v eurozóně by měly dle vedení ECB vydržet rekordně nízké i přes léto 2019 (tisková zpráva v češtině je k dispozici zde).
Záplava peněz
V úvodní části dokumentu s názvem The Money Deluge: How the rich get richer – money in the world economy (Záplava peněz: Jak bohatí bohatnou – peníze ve světové ekonomice), který byl publikován v roce 2017, zaznělo: „Střadatelé ztrácejí miliardy každý rok díky nízkým úrokovým sazbám. Když si otevřete spořicí účet, je to jako kdybyste ty peníze pálili.“
Vysoký nárůst cen nemovitostí, nulové úrokové sazby a rostoucí akciový trh – bohatí jsou stále bohatší. Jaké nebezpečí čeká na průměrné občany?
Po celá léta používají světové centrální banky politiku levných peněz. Platí to hlavně pro ECB, která nakupuje špatné akcie a dluhopisy, aby zachránila banky, snaží se podporovat ekonomický růst a pomáhá zadluženým státům. Ale to, co ulevuje státním rozpočtům ve výši stovek miliard, zatěžuje střadatele: úrokové sazby jsou téměř nulové.
Fiskální politika centrálních bank způsobuje nekontrolovanou globální záplavu peněz. Odborníci upozorňují na nové bubliny například v oblasti nemovitostí – nejsou to jen německá města, kde ceny vyletěly nahoru. (O problémech s bydlením v Německu jsme psali zde – pozn. red.)
V Londýně může garsonka snadno stát více než milion eur. Stále více peněz se přemisťuje z reálné ekonomiky do spekulativní sféry. Vysoce složité finanční sázky probíhají v globálním kasinu – hazardních hrách bez kontrol a rovnováhy. Vítězové jsou dáni už od začátku: v Německu a po celém světě bohatí prostě bohatnou.
Profesor Max Otte říká: „Tato záplava peněz způsobila nebezpečnou redistribuci. Ti, kteří už mají, získávají víc.“ Ale s nízkými úrokovými sazbami se všechny peníze na spořicích účtech pouze rozplynou. Ti, kteří mají dluhy, mohou být šťastní. Ale velké firmy, které chtějí spolknout ostatní, jsou také šťastné: mohou si půjčit levné peníze na své akvizice.
Spolu s liberalizací finančních trhů se peníze od reálné ekonomiky oddělily. Nejsou to dnes jen banky, které potřebují stávající zdroj nových, levných peněz. Potřebují je ale i státy, aby udržely hory svých dluhů. Tento systém je jako sněhové koule.
Mehr Více statistiky na webu Statista
Knižní tip k tématu:
Sinn Hans-Werner: Kasino-Kapitalismus: Wie es zur Finanzkrise kam, und was jetzt zu tun ist (Casino Capitalism – How the financial crisis came about and what needs to be done), Berlin 2009
Autor ve své knize vysvětluje, jak se z bankéřů stali gambleři a zkoumá pochybnou úlohu ratingových agentur i zapojení německých bank. Ukázka v němčině zde.