Kryptoměnové hnutí má své kořeny v anarchistickém libertarianismu, a to je svět konkurujících si banditů.
Martin Wolf, komentátor Financial Times, tvrdí, že digitální měny potřebují hodně regulace.
Heslo zakladatele Facebooku Marka Zuckerberga bylo: pohybuj se rychle a nič. A ničení se podepsalo i na normách důvěryhodnosti, které jsou tak důležité pro demokracii, myslí si Wolf. Na důvěryhodnosti hodně závisí i politika týkající se peněz. Proto kryptoměny nemohou být ponechány hamižnosti. Změna přijde, ale nemůže se nechat „jen tak“, nabádá Wolf.
Nouriel Roubini dobře vypozoroval, že kryptoměnové hnutí má své kořeny v anarchistickém libertarianismu. Tato ideologie má velkou odezvu v Silicon Valley. Stát může být nebezpečný, ale je také nutný, píše Wolf. Stát je poslední lidskou pojistkou. Anarchistický svět je svět konkurujících si banditů. Liberální demokracie by bandity měla zastavovat, stát má poskytovat veřejné statky. Peníze jsou veřejným statkem par excellence, tvrdí Wolf.
Wolf nyní opakuje základy ekonomie. Peníze mají tři funkce, slouží jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel bohatství. Dobré peníze musí být trvanlivé, přenositelné, je možné je rozdělit, musí být omezené v nabídce a přijímány univerzálně. Jak se s tímto poměří kryptoměny?
Podle jejich volatility nemůžou být zúčtovací jednotkou a nejsou ani uchovatelem bohatství, myslí si Wolf. A nemohou ani plnit funkce prostředku směny, lidé a firmy těžko budou chtít měny, které z hlediska své anonymity dobře slouží kriminálníkům a teroristům. Je pravda, že jednotlivé kryptoměny mají omezenou nabídku, ale celkově je jejich nabídka neomezená, jak píše MMF, existuje více než 1500 kryptoměn.
Kryptoměny jsou nástroj spekulace bez vnitřní hodnoty, píše Wolf. Lidé mají dobrý důvod, proč používat vládní peníze, je to kvůli placení daní. Stát může fungování peněz vynucovat, od toho je to stát. Ti, kteří chtějí být mimo tento systém, jsou ti ze stínů a mají často dobrý důvod, proč být mimo rámec.
Co prozatím dokázaly kryptoměny? Wolf kriticky cituje zprávu pro výbor financí v britském parlamentu, kryptoměny vyvolaly bubliny, ulehčily kriminalitu, přes „těžbu“ vyvolaly obrovské náklady, nalákaly naivní investory a pomohly se vyhýbat daním. To má být nějaká sociální hodnota? Neexistuje žádný důvod pro anonymní měnu, kritizuje dál Wolf.
Technologie blockchainu se může ukázat užitečná. U něj probíhají experimenty, je možné, že by zde mohly být přínosy. Blockchain by mohl přispět ke snížení dobývání renty a ke spravedlivějšímu finančnímu systému.
Jenže digitální inovace mohou mít i přínos zcela opačný, než je kryptoměna: digitální vládní peníze. Digitální peníze vydávané centrální bankou by mohly být substitut hotovosti, domnívá se Wolf. Mnohem revolučnější by ovšem bylo, kdyby občané mohli přejít ze svých účtů u komerčních bank ke zcela bezpečným účtům u centrální banky. Tím by se odstranilo obrovské privilegium soukromých bank. (pozn. redakce: komentátor Wolf patří ke kritikům bankovních privilegií a také patří k zastáncům reformy Vollgeld. Přinesly jsme jeho úvahy před švýcarským referendem k této problematice).
Byla by to obrovská změna (a destabilizace) dnešního peněžního systému, to je jasné. V současnosti se stát snaží kontrolovat a regulovat nabídku peněz vytvořenou soukromými bankami (za kterou jsou soukromé dluhy).
Inovace budou měnit peněžní politiku. Ne všechny změny jsou ale k lepšímu, upozorňuje Wolf. Je potřeba odmítnout libertariánské fantazírování, ale zároveň je potřeba změnit náš peněžní systém. Je až příliš poruchový, apeluje Wolf. Je potřeba se přizpůsobit, ale opatrně.
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.