Lidská katastrofa vedla podle výzkumníků k propadu zemědělské výroby, což vedlo ke klimatickému ochlazení.
V době, kdy v Evropě začínalo renesanční období, byly na americkém kontinentě říše čítající na 60 miliónů lidí. Příchod Evropanů v roce 1492 však do Ameriky zanesl choroby, jež domorodé obyvatelstvo devastovaly a následný kolaps zemědělství byl natolik závažný, že dokonce zřejmě vedl i k ochlazení globálního klimatu, napsali pro The Conversantion autoři Alexander Koch, Chris Brierly, Mark Maslin a Simon Lewis.
Na rozdíl od Evropy a Číny se údaje o počtu obyvatelstva Severní, Střední a Jižní Ameriky před příchodem Evropanů nezachovaly. Badatelé se mohli spoléhat pouze na první zprávy kolonistů a na záznamy o daňových poplatcích, které však byly zavedeny až poté, co zhoubné choroby Ameriku zpustošily. Zpočátku kolonisté pravděpodobně počet usedlostí a obyvatel nadhodnocovali, aby svým feudálním sponzorům v Evropě zdůraznili bohatství nově objevených zemí. Naopak začátkem 20. století byly publikovány velmi nízké odhady založené na koloniálních zápisech až z doby po devastujících epidemiích.
Předkolumbovské obyvatelstvo se živilo zemědělstvím – archeologické nálezy ukazují na systém kácení a žďáření vegetace, na terasová pole, „moundy“ (uměle navršená políčka na neúrodném podkladu) a zahradnictví. Autoři zjistili, že v době Kolumbova přistání bylo obděláváno či jinak využito 62 miliónů hektarů, tedy 10% americké pevniny. Počet obyvatel vyvodili z celkového rozsahu kultivované plochy a rozsahu půdy potřebné pro obživu jedné osoby. Nová studie došla k závěru, že před příchodem Evropanů v roce 1492 žilo na americkém kontinentě na 60 miliónů lidí; pro porovnání – v Evropě žilo v té době 70-88 miliónů lidí.
Velký skon
Když roku 1492 Evropané vstoupili na ostrov Hispaniola (dnešní Haiti a Dominikánská republika) a v roce 1517 na americkou pevninu, přivezli s sebou spalničky, neštovice, chřipku a dýmějový mor – s devastujícími následky pro domorodé obyvatele. Podle nejnovějších zjištění do začátku 17. století zemřelo 56 miliónů lidí, tedy přes 90 % před-kolumbovského a 10 % globálního obyvatelstva. Tento ‘velký skon’ představuje historicky nejvyšší relativní úmrtnost lidí, a to i ve srovnání s 2. světovou válkou, kdy 80 miliónů zemřelých reprezentovalo 3 % globálního obyvatelstva té doby; převyšuje též úmrtnost během morových epidemií, např. ve 14. století zabila „černá smrt“ v Evropě 30 % obyvatelstva.
Jedním z důvodů úmrtnosti v ojedinělé výši 90 % je, že vlny epidemií napadaly imunitní systém, který se v Americe po 13 000 let vyvíjel v izolaci od euroasijských a afrických obyvatel. Domorodí Američané nebyli nikdy vystaveni patogenům, jež sem kolonisté přivezli, takže ti, kteří nezemřeli na neštovice, podlehli následující vlně chřipky, a ti, kteří i tu přežili, podlehli spalničkám. Války, hladomor a koloniální brutalita pak velký skon dovršily.
Globální dopad
V důsledku této lidské katastrofy nastal nedostatek pracovních sil, které by pečovaly o pole a lesy, bez lidské práce se krajina vrátila do původního stavu, čímž absorbovala tolik atmosférického uhlíku, že došlo k dočasnému ochlazení planety. Nižší teploty pak narušily uhlíkový cyklus a z atmosféry zmizelo ještě více CO2, což vysvětluje pokles CO2 pozorovaný v antarktických ledových jádrech z roku 1610 a tudíž i záhadu ochlazení planety začátkem 17. století. Chladná léta a kruté zimy v tomto období vedly k propukání hladomorů a vzpour od Evropy po Japonsko.
Katastrofa téměř nepředstavitelných rozměrů tak provázela počátek nové, moderní éry, kdy se americký kontinent propojil s ostatním světem.
Lidská aktivita tehdy způsobila pokles CO2 v atmosféře, který planetu ochladil dlouho předtím, než se lidstvo začínalo zabývat pojmem klimatické změny. Obdobná dramatická událost by však dnes nemohla podstatně přispět ke zpomalení globálního oteplování. Bezprecedentní znovuzalesnění americké pevniny totiž vedlo ke snížení koncentrace CO₂ o 5ppm (5 dílů v milionu) v atmosféře, což v dnešních podmínkách představuje pouhé tři roky emisí fosilních paliv.
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.