Přečetli jsme: Fyzik a autor knih o vědě Mark Buchanan se věnuje odkazu nedávno zesnulého významného ekonoma Kennetha Arrowa a jeho teorému o neviditelné ruce trhu.
Bloomberg. Ekonom Kenneth Arrow, který minulý měsíc zemřel v 95 letech byl vzorovým akademikem – brilantním, kreativním, přesným a velice skromným. Jen kdyby tak jeho kolegové nedeformovali jeho dílo, píše Mark Buchanan.
V 50. letech 20. století Arrow a další prokázali teorém který, jak si mnoho ekonomů myslí, podal rigorózní matematický základ pod Smithovu neviditelnou ruku. Teorém ve vysoce abstraktním modelu ukazuje, že výrobci a spotřebitelé mohou perfektně sladit své potřeby za předpokladu specifické sestavy cen. V této vzácné souhře „všeobecné rovnováhy“ se může ekonomická aktivita odehrávat efektivně bez jakékoliv centrální koordinace, prostě jako výsledek lidí, kteří usilují o svůj osobní zájem. Je to vhled do toho, proč ekonomové argumentovali pro omezení odborů, pro globalizaci, finanční deregulaci, a to vše ve jménu odstranění napětí či zkreslení, které brání trhům dosáhnout prchavý okamžik rovnováhy.
Ale teorém s sebou nese řadu varování, které sám Arrow rozpoznal a které jsou možná důležitější než sám důkaz. Například, bude fungovat jen v perfektním světě, který je daleko vzdálen tomu, v němž se nacházíme. Rovnováha je jen jeden z možných stavů toho světa, není zde žádný zvláštní důvod si myslet, že ekonomika bude přirozeně směřovat právě k rovnováze. Ať už je matematika jakkoliv krásná, reálné zkušenosti ukazují, že její magická efektivita je čistě teoretická a je jen chabým vodítkem pro realitu.
Je pozoruhodné, že makroekonomové tato omezení víceméně ignorovali a dál vyučují model všeobecné rovnováhy – a stále více moderních variant se stejnou osudovou slabostí – jako spořádané přiblížení realitě. Ekonomové rutinně používají tento rámec, aby si vytvořili názory na všechno od zdanění po globální obchod, a ukazují to jako bezhodnotový, vědecký přístup, který ve skutečnosti nese v sobě skrytou ideologii, která ukazuje volné trhy jako ideál. A pokud se trhy zhroutí, pak řešení neodvratně znamená odstranit bariéry k jejich správnému fungování: privatizovat zdravotnictví, vzdělávací systém nebo sociální zabezpečení, dále prosazovat volný obchod a také učinit trhy práce více „flexibilní.“
Tyto recepty už příliš často selhaly, jak krize roku 2008 výmluvě ukázala, konstatuje dále Buchanan. A výsledkem je rozšířená nedůvěra vůči ekonomickým expertům a odmítání globalizace. Ve své aktuální knize „Economism: Bad Economics and Rise of Inequality“ přisoudil James Kwak primitivní víru v trhy jako v moudré stroje, které produkují společensky optimální výsledky, konzervativním think tankům, které platí korporace a bohatí. Určitě má částečně pravdu, ale takováto propaganda pocházela z intelektuálního modelu, který byl skryt v centru ekonomie dlouhou dobu – a pořád tam je jako vysoce ceněný přístup
Překroucení není vina Kennetha Arrowa. On jen pomáhal dokázat matematický teorém a sám nebyl žádným zaslepeným příznivcem trhů. Ve skutečnosti si myslel, že teorém ilustruje omezení kapitalismu a předvídavě chápal to, jak může ekonomická nerovnost poškodit fungování demokratické vlády. Asi bude nejlepší použít jeho vlastní slova. „V systému, v němž jsou v podstatě všechny zdroje dostupné za určitou cenu, ekonomická moc může být převedena v politickou moc způsoby, které jsou velmi očividné. V kapitalistické společnosti je ekonomická moc rozložena velmi nerovně, a tak je tedy demokratická vláda nutně tak trochu švindl.“