Novým projektem vlastní kryptoměny (tedy soukromých peněz) se korporace Facebook Inc. snaží o udržení dominance.
Katharina Pistorová napsala pro Project Syndicate (převzato novinami Asia Times) o dalším projektu Facebooku.
Tvrdí, že „libra“ je další z projektů, kterými chce Facebook ukázat svou dominanci. „Libra“ (v angličtině název pro znamení Vah) má být kryptoměnou, která má fungovat jako soukromé peníze. Kdekoliv na planetě. Mark Zuckerberg jednal s centrálními bankami i řadou partnerských firem, které na projekt přispějí – 10 milionů dolarů každá. Facebook zatím nebude přímo spolupracovat s komerčními bankami.
Zuckerberg si uvědomuje, že technologická inovace nestačí. Potřebuje závazek od vlád, že budou ochotné tuto měnu přijímat jako kolaterál (záruku). Rozumí ale vlády, ptá se Pistorová, rizikům, které by takový systém s sebou přinesl?
Představa soukromých plateb mezi 2,6 mld. aktivních uživatelů vypadá jistě lákavě. Jenže bankéři dobře vědí, že platební systém potřebuje záruku likvidity, kterou žádná soukromá entita nemůže dodat.
Na rozdíl od států musejí soukromé firmy hospodařit v rámci svých prostředků a nemohou na jiné uvalovat finanční závazky. Jednoduše řečeno, nemohou zachránit samy sebe, musejí být buď zachráněny státy, nebo jim musí být umožněno padnout.
Facebook je jiný než emitenti „soukromých peněz“, jeho velikost, jeho globální dosah a jeho ochota „jít kupředu a rozbíjet“ je jedinečná. Není těžké si představit scénář, v němž by záchrana „libry“ vyžadovala více likvidity, než může poskytnout jeden stát. Stačí si vzpomenout na Irsko, varuje Pistorová.
Facebook se řítí kupředu, jako kdyby „libra“ byla jen další soukromou firmou. Ale jako mnozí jiní, i Facebook slibuje, co nemůže dodržet: ochranu hodnoty měny.
Ano, prý bude tato měna opřená o koš jiných měn a směnitelná kdykoliv. Ale tato garance je prostě iluzí, protože ani Facebook, ani žádná další soukromá strana nemá přístup k neomezené zásobě oněch měn, na kterých by byla „libra“ zavěšena.
Pistorová připomíná rok 2008 a vysílá varování. Když zbankrotoval Lehman Brothers, všichni si najednou chtěli vybrat peníze a bylo jasné, že to jaksi nejde. Pak musela do hry vstoupit americká centrální banka a nabídnout likviditu. Run na „libru“ by vyžadoval ještě mnohem vyšší úroveň podpory plus koordinaci všech zapojených centrálních bank.
Rizika jsou obrovská, proto vlády musejí zasáhnout a vzniku „libry“ zabránit. Co by totiž centrální banky udělaly, kdyby se tato měna dostala do problémů? Opět by se objevily sliby (jako u Draghiho) „to do whatever it takes“, tj. udělat vše, co bude třeba?
Měly by na to kapacity, dokázaly by nejen koordinovat své akce, ale i sdílet ztráty? A vlády by převzaly kontrolu nad systémem, kdyby byl neudržitelný?
Vlády nesmějí připustit, aby soukromá firma, která usiluje o zisk, ohrozila celý globální finanční systém. Jestli jsou banky „too big to fail“, pak státy jsou takové docela určitě.
Pokud se vládám nepovede ochránit nás před posledními nápady Facebooku, pak za to zaplatíme všichni.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.