Cena zlata jde nahoru, protože poptávka po něm roste i ze strany centrálních bank.
Analytici Citigroup tvrdí, že cena zlata by se během dvou let mohla dostat na 2000 dolarů za unci. Nízké úrokové sazby by cenu zlata mohly dostat tam, kde byla před osmi lety, tedy k 1900 dolarům za unci.
Zlato je pro investory v době záporných výnosů atraktivní. Jeho cena během tohoto roku vzrostla o 17 %. Citi tvrdí, že svou roli hraje také poptávka ze strany centrální bank, která by cenu zlata mohla dále zvýšit.
Centrální banky, a to včetně čínské, která má obří rezervy ve výši přes tři biliony dolarů, se snaží diverzifikovat své devizové rezervy a zmenšit podíl amerického dolaru. Proto poptávají zlato. Status zlata se tím vrátil zpět do devizových rezerv.
Čínská centrální banka navyšuje své zlaté zásoby a nyní má zlato za asi 94 mld. dolarů. Minulý rok koupily centrální banky nejvíce zlata za posledních padesát let. Tento trend vede Rusko, které má zlato za asi 100 mld. dolarů, píší FT. V případě Ruska jde o strategii dedolarizace, ale i jiné rozvíjející se země jsou zlatem přitahovány, protože je vnímáno jako aktivum bez rizika.
Čína zlato sice nakupuje (a je největším jeho producentem), ale její devizové rezervy jsou tak obrovské, že významnější diverzifikace by trvala desítky let, tvrdí FT.
Složení čínských devizových rezerv je státním tajemstvím, má se ale za to, že odpovídá oficiální statistice MMF, což by značilo, že ve srovnání s dolarem bude zlato tvořit zhruba dvě třetiny.