První summit Rusko-Afrika skončil podepsáním dohod v hodnotě 12,5 miliard dolarů.
Historicky první summit Rusko-Afrika v Soči měl dodat nový impulz ve vztazích mezi Afrikou a Ruskem. Podle slov Vladimira Putina měl být summit odrazem k dalšímu budování „spravedlivých partnerských vztahů“. Například namibijský prezident Hage Geingob se vyjádřil v podobném duchu. Summit označil za „první vlaštovku“ společné cesty.
Summit se dohodl na tom, že se bude opakovat pravidelně každé tři roky pod názvem „Fórum partnerství Rusko-Afrika“. Jednou do roka se budou ale konat konzultace na úrovni ministrů zahraničí Ruska a předsednické země Africké unie, kterou tvoří 55 zemí Afriky. K dalším výsledkům patří navázání diplomatických vztahů Ruska a státu Svatý Tomáš a Princův ostrov.
Summit Rusko-Afrika byl jednou z největších akcí tohoto typu za posledních deset let. Jeho zorganizování stálo ruskou stranu 4,5 miliardy rublů.
Podle hodnocení ruského diplomata Andreje Baklanova byly hlavní cíle summitu dosaženy. Pozitivní roli podle něj sehrálo jednání prezidentů Putina a Erdogana, které se konalo den před zahájením summitu v Soči. Ukázalo africkým lídrům, že Rusko dovede hrát úlohu mediátora, konstatuje Baklanov.
V ekonomické oblasti je obchodní obrat mezi Ruskem a Afrikou na nízké úrovni, činí jen 20,4 miliardy dolarů za rok 2018. Jenom během jednání summitu se uzavřely dohody v hodnotě 12,5 miliardy dolarů, většinou jde o memoranda o porozumění. Rámcová dohoda mezi bankami VEB, REC a Sberbank a společností Gemcorp Capital LLP vytváří mechanismus financování obchodu mezi Ruskem a Afrikou. Jeho hodnota je 5 miliard dolarů. Firma Rosatom se také dohodla s Etiopií na jaderném projektu.
Summit se také stal pro velké společnosti příležitostí, jak prodiskutovat aktuální problémy a klíčové otázky další spolupráce.
Ze strany afrických účastníků zazněla na adresu summitu podle listu RBK chvála. Například zaznělo, že Rusko Africe nabízí „cenný zdroj“ ve smyslu možnosti získat zde vzdělání pro mladé Afričany. Africké společnosti ale také zajímala ruská vojenská technika – například drony.
Byznysmeni považují za hlavním problémem rozvoje vztahů především byznysové klima, které se musí rozvíjet jak v Rusku, tak v Africe. Ve finanční oblasti vztahů platí stále některá rizika, která jsou spojená s americkými sankcemi proti Rusku. Podnikatelé vidí jako další problém rozvoje vztahů jazykovou bariéru, malou znalost angličtiny.
Ruští odborníci na vztahy s Afrikou jsou toho názoru, že Rusko má na vybudování nových vztahů s Afrikou jen velmi málo času. V Africe se mění politické elity, lidé, kteří vystudovali ruské vysoké školy odcházejí, za ně nastupují už lidí se vzděláním z USA, EU a z Číny.
V rozvoji ekonomických vztahů mezi Ruskem a Afrikou dnes hraje větší roli soukromý byznys a nikoliv „nemotorný“ stát, který jen pomáhá vytvářet podmínky spolupráce, řekl RBK ruský odborník na mezinárodní vztahy Fjodor Lukjanov s tím, že se jedná o unikátní přístup, který odpovídá nynější situaci. Afrika od dob dekolonizace nebyla stabilně rozdělena podle sfér vlivu a pro Rusko je neracionální tento fakt ignorovat, konstatoval Lukjanov dále.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.