80 % Chilanů chce změnu ústavy, která byla sepsána za dob vojenské junty Augusta Pinocheta. Podle kritiků nastavuje v zemi „neoliberální ekonomický model“.
V Chile pokračují masové protesty a jedním ze zásadních požadavků je změna ústavy, která, přes četné pozdější novely, byla sepsána malou komisí během Pinochetovy vlády. Augusto Pinocheta vládl v Chile 17 let (1973-1990), jeho vojenská junta má na svědomí tisíce lidí, kteří byli popraveni nebo „zmizeli“ beze stopy.
Protestující požadují, aby participativní ústavní shromáždění navrhlo novou ústavu a položilo tak základ pro reprezentaci všech Chilanů a jejich priorit.
Aktivistka a studentka Cristina Paillalová řekla televizi Al Jazeera, že ústava, kterou Chile nyní má, vznikala za Pinocheta: „Nastavila náš neoliberální ekonomický model. Máme korporátní vládu.“
Podle posledních průzkumů veřejného mínění chce změnu ústavy 80 % dotázaných. Podpora vlády středopravého prezidenta Sebastiana Piñery je nyní jen na 15 %.
Masové, studenty vedené protesty začaly v Chile v říjnu jako protest proti zvýšení cen jízdenek ve veřejné dopravě. Rychle ale přerostly v protesty proti frapantní nerovnosti v zemi a kolektivním křivdám spojeným s tím, jak funguje zdravotnictví, vzdělávání, penzijní systém a další.
Piñerova vláda na protesty provázené rabováním a ničením majetku reagovala zavedením stavu ohrožení. K potlačení protestů do ulic vyslala policii a vojsko, což u mnoha Chilanů evokovalo vzpomínky na dobu vojenské junty. Podle oficiálních čísel zemřelo při masových protestech 23 lidí, z toho jich 5 zabila policie a armáda, více než 4 tisíce lidí bylo zatčeno, 1600 zraněno.
Vláda stav ohrožení odvolala minulý týden a ve snaze nepokoje řešit oznámila řadu opatření: zrušila zvýšení cen jízdného, navrhla mzdovou a penzijní reformu, obměnu ministrů v kabinetu a opakovaně žádala o dialog.
Protestující ale pociťují změny jako nedostačující, navíc přišly příliš pozdě, takže protesty každodenně pokračují a policie se je snaží potlačit. Jenom v pondělí se na Plaza Italia v hlavním městě Santiagu sešly desítky tisíc lidí, kteří zpívali a skandovali, i když na ně policie použila slzný plyn a vodní děla.
Podle slov chilské aktivistky Paillalové je současné vření v Chile nutností a úkolem bude ho dál usměrnit. „Nemyslím si, že to brzy skončí,“ řekla.