Principy efektivních trhů povzbuzují nadhodnocování aktiv. A to je problém, které vede k deformacím.
Paul Woolley píše pro Financial Times, že investiční strategie založené čistě na ceně vytvářejí systematické a chronické deformace.
Kondice globálního kapitalismu je téma. Ale bohužel se už skoro nemluví o nefunkčních akciových trzích. Je to padesát let o zveřejnění hypotézy o efektivních trzích, je potřeba se na ni podívat kriticky, píše Woolley (profesor z londýnské School of Economics).
Investoři mají dvě hlavní strategie. První je odhad toho, jaké výnosy bude generovat určité aktivum. A druhá možnost je reagovat na krátkodobé výkyvy ceny a ignorovat fundamentální cenu. Takže orientace na cash flow (nebo na cenu) jsou ty dvě možné strategie.
Jenže hypotéza efektivních trhů bere v úvahu jen tu první – tedy cash flow, výnosy plynoucí z určitého aktiva. Ale co všechny ty trendy, zlomy, bubliny a krize? Krátkodobé kapitálové pohyby můžeme stěží dát do kolonky efektivní. Vždyť spousta akciových obchodů vůbec nemá žádnou vazbu k fundamentální hodnotě.
Přesto ale hypotéza efektivních trhů stále „kraluje“ a je pro investory důležitá. Z principu „efektivních trhů“ pak vyplývá názor, že akciové trhy jsou vlastně „moudrostí většiny“. Zavádí se následně účetní pravidla jako mark-to-market.
My ale potřebujeme vědět, proč používají investoři určité strategie, a hlavně jak tyto strategie deformují trh. Například se v analýzách bude projevovat problém morálního hazardu (principal-agent problem).
Principy efektivních trhů totiž povzbuzují nadhodnocování aktiv, vysvětluje Woolley. I když ceny rostou, je potřeba se „zapojit do hry“, čímž se tlak na růst cen dále zvyšuje. Přitom historická analýza ukazuje, že vysoce rizikové akcie poskytují dlouhodobě menší výnos než ty nízce rizikové.
Strategie, které se krátkodobě zaměřují na cenu, tak vytvářejí značné systematické a chronické deformace, které jsou ale teorií přehlíženy. Je dosti signifikantní, že teorie, která se soustřeďuje na efektivitu, není schopna objasnit neefektivitu. Jenže teorie dysfunkčních trhů to umí.
Odměnou za využití lepší teorie by bylo lepší rozdělování kapitálu, které by mělo i své sociální přínosy, zakončuje Woolley.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.