Hodnocení roku 2019 z hlediska teplot ukazuje na zvláště vysoké stupně krátkodobých veder a pokračování dlouhodobého oteplování planety.
Nová data ukazují na to, že rok 2019 byl nejteplejším zaznamenaným rokem v Evropě. Data zveřejnila Koperníkova služba pro klimatickou změnu (C3S). Podle nich byly teploty celosvětově v uplynulém roce jenom o 0,04 stupně Celsia nižší než v roce 2016. Tehdy svět postihl přírodní jev pod názvem El Niño, který se má objevit jednou za století.
Posledních pět let bylo nejteplejších v záznamech, a doba mezi roky 2010 až 2019 byla také nejteplejší dekádou v existujících záznamech.
Ve srovnání s průměrem mezi roky 1981 až 2019 byly globální teploty o 0,6 °C vyšší. Dále data C3S uvádějí, že teplota planety země je o 1,1 až 1,2 °C vyšší, než tomu bylo v předindustriálním období.
Rok 2019 byl nejteplejším rokem v Evropě vůbec.
Podle informací C3C byla koncentrace uhlíku v atmosféře na vzestupu během roku 2019 a dosáhla rekordních čísel. Koncentrace CO2 je podle odhadů vědců nejvyšší za posledních 800 tisíc let.
Koperníkův program využívá pozorování z celé řady satelitů, stanic k měření počasí a meteorologických sond k tomu, aby získal krátkodobější globální i regionální data. Ta potom srovnává s historickými záznamy o teplotách a teplotních rekordech. Hodnocení roku 2019 ukazuje na zvláště vysoké stupně krátkodobých veder a pokračování dlouhodobého oteplování planety.
V Evropě jsou všechna roční období teplejší, než byl průměr. Řada zemí registruje vysoké teploty v zimě i v létě. Prosinec 2019 byl v Evropě o 3,2 °C teplejší, než tomu bylo mezi roky 1981–2010. Austrálie, kterou zachvátily požáry buše, měla také o 3 stupně vyšší teploty v prosinci 2019. Vědci předpokládají, že podobné katastrofy budou stále častější a intenzivnější v souvislosti se stoupáním teplot.