Jsou Evropané připraveni nést fatální náklady konfliktu s Ruskem, umírat ve válce a čelit zničení své energetické infrastruktury a hluboké hospodářské krizi?
Představitelé NATO, EU a zemí E3 (Francie, Německo a Velká Británie) současnou Evropu připravují na válku s Ruskem do roku 2030, což by kvůli evropské konfrontační rétorice mohlo Moskvu přimět zahájit konflikt mnohem dříve, napsal pro Asia Times komodor britského námořnictva ve výslužbě a analytik Steven Jermy. Jeho text tvrdí, že Spojené státy by v takovém případě nebyly ochotné bojovat za Evropu. Evropa by proto utrpěla rychlou porážku, protože se nedokáže účinně bránit ruským konvenčním balistickým a hypersonickým raketám. Po vojenské prohře by podle něj zničení evropské energetické soustavy uvrhlo kontinent do hluboké hospodářské krize.
Kořeny krize
Kořeny současné krize sahají až k roku 1989, kdy byla promarněna příležitost vytvořit inkluzivní evropskou bezpečnostní architekturu, která by zohledňovala ruské bezpečnostní zájmy. Následné rozšiřování NATO na východ a ignorování ruských varování vedly k válce na Ukrajině. Tvrdí, že Rusko vnímá tuto válku jako obranný boj o přežití, ačkoli Západ ji běžně interpretuje jako projev ruských imperiálních ambicí. Varuje, že pokud země E3 budou dál dodávat Ukrajině zbraně schopné zasáhnout ruské území a ignorovat ruské výhrůžky, může Rusko zaútočit přímo na evropské zbrojní výrobní kapacity, a to možná už v roce 2026.
Pravděpodobný scénář konfliktu
V autorově scénáři by po ruském úderu na evropské zbrojní objekty následovalo vyhlášení článku 5 NATO, který však neukládá povinnost vojensky zasáhnout; řada evropských států by se zdráhala a Spojené státy by kvůli vlastním problémům a nechuti k válce v Evropě zůstaly stranou. Evropské letecké útoky by podle něj byly většinou zničeny ruskou protivzdušnou obranou, Rusko by ničilo letiště, základny a logistická centra a zároveň by systematicky rozvrátilo evropskou energetickou infrastrukturu. Následkem by bylo přerušení dodávek uhlovodíků, kolaps zemědělství a potravinové logistiky a rychlé zhoršení ekonomické situace.
Po třech měsících konfliktu, předpokládá Jermyho analýza, by Británie a Francie nebyly ochotné riskovat jadernou eskalaci. Evropa by proto musela přijmout příměří za ruských podmínek. Vojenské ztráty by byly mnohem vyšší než západní ztráty v Iráku a Afghánistánu a zhroucená energetika by vedla k hluboké depresi, růstu nezaměstnanosti a dluhové krizi. Politicky by se podle něj zhroutily koalice, které válku vyvolaly, NATO a EU by se rozštěpily a posílily by populistické a nacionalistické síly.
O rizicích je nutné debatovat
Evropané by měli být veřejně vyzváni k debatě o těchto rizicích a že existuje alternativní cesta, totiž poctivá diplomacie místo ultimát a vylučovacích mírových konferencí. Připomíná, že Rusko dlouhodobě opakuje své bezpečnostní požadavky, jako jsou neutrální Ukrajina, žádné členství v NATO a reálné bezpečnostní záruky, a že tyto podmínky byly v březnu 2022 pro Ukrajinu přijatelné, než je prezident Zelenskyj na popud Johnsona a Bidena (kteří to popírají) odmítl. Evropští lídři by měli nejprve veřejně a poctivě zhodnotit rizika svého kurzu a dát občanům možnost vyjádřit svůj názor, protože právě oni by nesli následky války. Vydá se Evropa cestou míru a diplomatického jednání, nebo se nechá vést k válce jako v roce 1914?
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.