Skutečnost, že Merkelová zůstala spolkovou kancléřkou negativně táhne s celou CDU.
Stále více lidí si i v CDU myslí, že by Angela Merkelová měla skončit mnohem dříve než na podzim roku 2021, dočteme se na stránkách britských novin Financial Times.
CDU se nyní vrhá do výběru nového předsedy, a ať už to bude kdokoliv, čeká ho zvláštní období „kohabitace“ s odcházející kancléřkou. I proto zesilují tlaky na to, aby Merkelová odstoupila a nový předseda nebyl tak věčně v jejím stínu. A nedopadl tak jako Annegret Kramp-Karrenbauerová (AKK), která „hodila ručník do ringu“ jen za 14 měsíců.
CDU usiluje o nemožné. Chtějí mít Merkelovou v úřadě až do konce, chtějí mít silného a nového předsedu a také kandidáta na kancléře. Nicméně všechno dohromady nejde. Merkelová se rozhodla v roce 2018 ke zvláštnímu kroku. Čelila rostoucí kritice z vlastní strany, a tak odstoupila jako předsedkyně strany. Kancléřkou zůstala.
Merkelová si plánovala „řízený přechod“ tím, že nechala zvolit svou spojenkyní, Kramp-Karrenbauerovou předsedkyní strany. Ale tento plán na hladký přechod selhal. AKK se rozhodla vzdát funkce předsedkyně a na rovinu řekla, že oddělení funkce kancléřky a předsedkyně strany CDU její pozici nebývale oslabilo.
Merkelová dala AKK „polibek smrti“, protože ji nechala vést stranu, i když bez úřadu kancléřky těžko mohla nad stranou mít větší autoritu. Představa, že Merkelová odejde, nebyla naplněna. Merkelová cestovala po světě a AKK nechala „doma“ a přenechala ji těžký úkol – sjednotit rozhádanou stranu.
Takže, ať po AKK přijde kdokoliv, tak nebude chtít udělat stejnou chybu. Řekne Merkelové, že musí jít, konstatují noviny.
Jiní politologové se domnívají, že by záleželo na tom, kdo předsednictví strany získá. Může to být loajální kandidát, jako je Armin Laschet, který je zemským předsedou v Severním Porýním-Vestfálsku. Ale konflikty s jinými možnými kandidáty jsou zaručeny – to platí pro politiky počínaje Jensem Spahnem a konče Friedrichem Merzem.
Dotlačit Merkelovou do „předčasného důchodu“ ale může být dost těžké, tvrdí článek. Německá ústava nemá žádný mechanismus na to, jak se zbavit kancléře. Merkelová se prý ale těší podpoře, nemluvě o tom, že v Bundestagu není žádná většina, která by mohla nahradit současnou velkou koalici.
Německo bude mít také v druhé polovině letošního roku na starost předsednictví EU, takže by nebylo vhodné se v této době zbavovat kancléře.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.