Za ropu se umíralo a vedly války. Teď se stalo něco neuvěřitelného, ropa měla zápornou cenu. Je to tak výjimečné?
Novinář Robin Harding pro Financial Times objasňuje, že záporné ceny nejsou zas tak výjimečné, i když vyvolávají naprosté zděšení.
Existuje pár věcí, píše autor, za které musíte platit, když se jich chcete zbavit. Třeba vlasy nebo průmyslový odpad. A teď k nim přibyla i ropa. Cena ropy WTI se nedávno stala zápornou, vůbec poprvé v historii.
Za ropu se umíralo a vedly války. V uplynulém týdnu se stalo něco neuvěřitelného: zaplatí vám jen proto, aby se zbavili ropy, které je na trhu přebytek.
Tato situace se sice týká momentálního hlubokého propadu poptávky po ropě, ale také něco více říká o fenoménu záporných cen. Záporné ceny vidíme na trhu s elektřinou, ale třeba také na burzách. Neznepokojují nás, protože nepřevracejí naše vnímání řádu světa. Jenže něco jako ropa, co bylo vytěženo a nese vysoké náklady, přece musí mít cenu?
Většina lidí má averzi vůči ztrátě, více si cení toho, co mohou ztratit než toho, co mohou získat. Proto v nás záporná cena budí zděšení, ukazuje totiž, jak se něco, co bylo pro nás aktivem, může přeměnit v pasivum.
Prominentní světovou zápornou cenou, která vzbuzuje tolik rozčilení, jsou záporné úrokové sazby, které s námi budou ještě dlouho, tvrdí autor.
Hlavní je tedy otázka, proč vůbec obchodovat za záporné ceny? Důvodů je hned několik.
První je problém uskladnění. Stačí si představit stěhování a krásné piano, které se nikam nevejde. Z aktiva je hned problém. Totéž se stalo ropným producentům. Když mají kontrakt na dodávku a zásobníky v Cushingu v Oklahomě jsou plné, co pak? Ropu si doma do sklepa neschováte.
Totéž platí v případě elektřiny. Stává se, že nabídka převýší poptávku, ale zavírat kvůli tomu elektrárnu nedává smysl. Takže zaplatíte za to, že si vaši elektřinu někdo odebere. Tato situace je stále častější díky solárním a větrným elektrárnám a také díky dotovaným výrobcům, kteří vydělávají i při záporných cenách.
Druhým případem je situace, kdy je pasivum spojeno s aktivem. Třeba kontaminovaná půda, jejíž vyčištění bude stát ohromné peníze.
Nastávají i situace, kdy cena sice vypadá jako záporná, ale kupující přesto něco prodávajícímu dává. Například platba za to, že sdílená kola budou přesunuta z okrajových částí města zpět do centra.
Rovněž v případě záporných úrokových sazeb můžeme najít problém uskladnění, takže platit za vklad hotovosti v bance dává smysl.
Záporné ceny často dávají smysl, i když je někdy obtížné vysvětlit, že barel ropy má tak nízkou cenu, že ji tak zásadně ovlivní uskladnění. Je to ale jasné: poptávka zkolabovala kvůli koronaviru, takže nejdůležitější je uskladnění již vytěžené ropy buď v pozemních zásobnících, nebo na tankerech.
Záporné úrokové sazby je také možno vysvětlit pomocí poptávky po úvěrech a nabídkou depozit. Ve světě, který stárne, bude víc depozit a méně ochoty si půjčovat. Proto je cena často záporná.
Tato situace směruje zlost na centrální banky, protože máme pocit, že záporná cena je „špatně“. Nicméně s proměnou našeho světa kvůli pandemii to nebudou jen záporné úrokové sazby, kde se dočkáme mínusu.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.