Evropa se v posledních letech stala digitálním cvičištěm kampaní amerických aktivistů z krajní pravice.
Američtí aktivisté z extrémní pravice se přesunuli do Evropy, kde testují strategii pro listopadové prezidentské volby v USA. Pro své kontroverzní hrátky využívají online prostředí, tvrdí článek Marka Scotta pro Politico. Scottův článek také v úvodu tvrdí, že tito aktivisté v roce 2016 přispěli ke zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA.
Během posledních tří let se američtí aktivisté vrhají do evropských internetových debat vždy před významnými volbami, používají zfalšované fotografie politiků a posty s výbušným obsahem zaměřené na horká témata jako je migrace nebo klimatická změna. Scott píše, že vytvořili pirátské webové stránky, které se tváří jako seriózní noviny, vyladili taktiky trollingu a povzbuzují místní voliče, aby sdíleli misinformace, včetně těch o novém koronaviru.
Nacionalistická a rasistická americká extrémní pravice se nyní snaží být globální, což je paradox, komentoval situaci odborník na výzkum sociálních médií Ben Nimmo.
Záplava amerických misinformací v Evropě ale celkově spíše neuspěla a veřejné mínění příliš neovlivnila, míní článek. Nicméně o to se tito aktivisté ani nesnaží, jejich hlavním terčem jsou Američané doma – využívají evropského digitálního prostoru a politických témat k posílení svého pohledu na svět v USA.
Scott uvádí příklad tweetu britského premiéra Borise Johnsona o tom, že média neocenila jeho dohodu o Brexitu, který američtí online aktivisté využili k šíření vyprávění, jak Donald Trump útočí na elity, v americkém prostředí.
Online kampaně v Evropě začaly záhy po Trumpově přísaze v Oválné pracovně. První byla kampaň MacronLeaks, která mířila na prezidentské volby ve Francii v roce 2017. Plánovalo se zahlcení francouzských sítí falešnými účty, Macron byl prezentován jako královna Marie Antoinette a francouzská sociální média měla být bombardována lepenistickou propagandou. Kampaň ve Francii neuspěla díky jazykové bariéře – byla totiž vedena v angličtině. Úspěch ale zaznamenala doma v USA, a to i přes to, že většina amerických voličů se o evropskou politiku vůbec nezajímá. Ukázalo se, že američtí aktivisté z krajní pravice dokážou „ukrást“ evropskou politiku pro své domácí účely.
Dalším příkladem jsou parlamentní volby v Itálii v roce 2018, kdy podle odborných analýz italští ultrapravicoví aktivisté ve volební misinformační kampani aktivně spolupracovali s americkými. Článek uvádí zneužití zatčení politika Ligy Luky Trainiho za střelbu a zranění afrických přistěhovalců s rasovým podtextem podle amerického hesla „je ok být bílý“.
Jako další případ Scott uvádí volební kampaň 2018 ve Švédsku, v níž se migrace také stala polarizačním tématem.
Američtí pravicoví extrémisté ale nemají dostatečné znalosti o složité politické krajině Evropy, což jejich snahy problematizuje. V souvislosti s neúspěšným pokusem Steva Bannona sjednotit před evropskými volbami v roce 2019 nacionalistické strany v celoevropskou extrémně pravicovou platformu začali být evropští aktivisté z jejich vměšování naštvaní.
V Německu se američtí aktivisté snažili útočit na vědu v souvislosti s problémem klimatické změny, kterou kritizuje například strana Alternativa pro Německo. Ani v tomto případě neuspěli, protože v Německu v této věci panuje vědecky podložený konsensus.
I v jiných případech tyto skupiny nadělaly více škod než užitku, když se snažily o spojení evropské politiky se svým pohledem na svět.
V Irsku americké skupiny extrémní pravice mohly slavit větší úspěch díky stejnému jazyku. Jednalo se hlavně o kampaně v době referenda o potratech, kde se aktivisté soustředili na facebookové reklamy a na pouliční protesty. Ovšem velký počet protipotratových reklam, které byly objednány ze zahraničí, přivedl Facebook i Google k vůbec prvnímu zákazu zahraniční placené reklamy v Irsku.
Během kampaní v Evropě američtí aktivisté nikdy neztratili ze zřetele americkou politiku, píše Scott. Online učebnice extrémní pravice byla během těchto evropských dobrodružství doladěna a směřuje k listopadovým prezidenským volbám v USA.
Nynější zdravotní krize posílila další online aktivismus. Americké aktivistické skupiny s extrémně pravicovým pohledem na svět se zaměřily na spojování zdravotní krize s dlouhodobými tématy, jako jsou migrace, muslimové a další menšiny.
Američtí i evropští aktivisté mají společné onlinové vzkazové platformy a často útočí na vlády a na „elity“. Hordy uživatelů Twitteru připomínající sítě botů se sešikovaly, aby rychle naskočily do nejnovějších politických hashtagů a překroutily normální diskusi. A jen máloco jim stojí v cestě, píše Scott.
Facebook, Google a Twitter přijaly opatření, aby nejhorší projevy špatného informování omezily, a to včetně zákazů reklam. V americkém Kongresu se projednává nový zákon, který by omezil podobné agresivní digitální triky, na jeho přijetí ale nepanuje shoda.
V poslední době se političtí hráči, ať pravicoví nebo levicoví, odklánějí od placených reklam na sociálních médiích a přecházejí k takzvanému organickému obsahu nebo k běžným postům na sociálních sítích, ve skupinách, které lépe vyhovují zacílení kampaně. K tomu ale potřebují armády digitálních aktivistů. Znamená to, že tyto skupiny představují koordinovanou hrozbu na digitálních platformách. Nadcházející prezidentské volby v USA budou velkým terčem takových kampaní.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.