Panují obavy, že projednávání plánu o ekonomické obnově mezi lídry EU povede k výsledku, který bude k nerozeznání od původního návrhu.
Když francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová oznamovali plán evropské pomoci nejpostiženějším zemím v hodnotě 500 euro, zdůrazňovali význam tohoto momentu, uvedl článek deníku Guardian. Post-pandemický plán počítal s tím, že si EU půjčí na trzích a poskytne granty nejpostiženějším odvětvím a regionům. Ve středu by se předsedkyně Evropské unie Ursula von der Leyenová měla pokusit přetavit tento plán v detailnější program, který by získal podporu všech 25 členských zemí EU. Von der Leyenová by vedle programu obnovy měla představit i evropský rozpočet na roky 2021-2027.
Ohlášení nového plánu obnovy EU se stalo překvapením v Německu, a to dokonce i pro členy strany Angely Merkelové, kteří se s podezřením dívali už na dřívější plány Von der Leyenové na fond obnovy. Na straně Merkelové jsou ale tři důležité faktory. Její vláda je díky zvládání krize v zemi populární, zatímco opoziční i vnitrostraničtí kritici se topí ve sporech. Merkelové paradoxně pomohla i samotná pandemie, která odložila sjezd CDU, čímž omezila možnosti jejích kritiků.
Ne všichni si myslí, že plán ekonomické obnovy z pera Macrona a Merkelové je opravdu tak revolučním obratem, jak se zdá. Mnozí fiskální konzervativci v CDU tvrdí, že fond obnovy bude mít i nadále charakteristiky politiky CDU – dluhopisy budou časově omezeny a budou spojeny s konkrétními projekty.
Za hlavní motivaci Merkelové je považován rozsudek Spolkového ústavního soudu z 5. května, který Merkelovou donutil změnit názor na financování hospodářské obnovy EU.
Plánu Macrona a Merkelové teď bude podle slov španělského europoslance Luise Garicana hrozit, že bude „beznadějně poškozen“ během dlouhého vyjednávání mezi lídry EU a hledání kompromisů. Na konci jednání by mohl být k nerozeznání od plánu, který Macron a Merkelová navrhli původně.
První varovné hlasy se ozvaly z Rakouska, Dánska, Švédska a Nizozemska. Tyto země plán v navržené podobě odmítají a požadují obnovu postavenou na půjčkách. Objevují se obavy zemí východu z přesměrování fondů na jih. Český premiér Andrej Babiš řekl, že by bylo „nefér být trestán za úspěch“ a měl tím na mysli, že Česko mělo málo případů koronaviru. Obecně se očekává, že EU dosáhne formy kompromisu, která bude (jako vždy v EU) „ne tou nejlepší, ale přijatelnou“, řekl k tomu Guardianu bývalý finský premiér Alexander Stubb.