I když od Bidenových lidí zaznívá, že odpojování od Číny byla chyba, stejně bude pokračovat tlak na země ASEAN, aby si „vybraly tu správnou stranu“.
Očekává se, že Bidenova administrativa bude předvídatelnější než Trumpova, což by mohlo pro země jihovýchodní Asie znamenat úlevu. Region je klíčový bitevním polem pro USA a Čínu, takže by z deeskalace měl prospěch. Pro Asia Times informuje novinář David Hutt.
Zprostředkovatelem v regionu je singapurský premiér, který uvedl, že „obě dvě supervelmoci musejí najít modus vivendi, kde v některých oblastech budou konkurenti, ale to nezabrání kooperaci v jiných oblastech“.
Bidenův poradce vybraný pro oblast národní bezpečnosti, Jake Sullivan, uvedl, že cílem USA by měly být čtyři oblasti koexistence s Čínou: vojenská, ekonomická, politická a globální vládnutí.
Ani přátelství, ani nepřátelství
Détente není ani přátelství, ani nepřátelství, neznamená ani návrat do éry Baracka Obamy. Bidenův kandidát na ministra obrany už začal s vyhrožováním. Americká armáda může potopit všechny čínské lodě i ponorky v Jihočínském moři během 72 hodin, tak by si Číňané měli rozmyslet jakékoliv kroky proti Tchaj-wanu.
Hutt se domnívá, že Bidenův postoj bude zahrnovat rivalitu, ale i kooperaci v oblastech jako je klimatická změna a pandemie. Trump vztahy s Čínou považoval za hru s nulovým součtem. Hutt očekává, že Biden bude považovat za hru s nulovým součtem spíše jen otázku Tchaj-wanu a Jihočínského moře.
Biden také psal o tom, že USA „musejí být na Čínu tvrdé“ a že je potřeba k tomu vytvořit širokou frontu proti Číně se všemi americkými spojenci a partnery. Zmínil přímo porušování lidských práv.
Země ASEAN (Association of South East Asian Nations) by určité uvolnění přivítaly, protože rivalita mezi supervelmocemi je nutila „vybrat si stranu“, což žádná země v regionu nechce. Obchodní válka mezi USA a Čínou silně ovlivnila obchod v regionu.
Jedním z dopadů Trumpovy „druhé studené války“ je návrat teorie domina, spjaté s válkou ve Vietnamu. Státy jsou Washingtonem primárně vnímány podle toho, zda „drží linii“ s USA nebo s Čínou, anebo zda se chystají přeběhnout. Což vede k tomu, že USA musejí dokazovat „svou autoritu“ na každém kroku.
Tato teorie vysvětluje kroky Trumpovy administrativy k méně demokratickým zemím, jako jsou Filipíny. Stejně tak Kambodža se nedostala pod americké sankce kvůli podkopávání demokracie, protože sílily obavy, že by se tím víc přiblížila Číně.
Pokud se skutečně ustanovilo détente, jsou tyto scénáře možné, popisuje Hutt.
Není vyloučeno, že by USA byly ochotnější naslouchat jednotlivým vládám místo toho, aby za každým jejich krokem viděly čínskou hrozbu. Jenže autokratické režimy v regionu by mohly ztratit svou vyjednávací sílu.
Dále by détente mohlo ovlivnit širší zahraniční cíle regionu. Země ASEAN nesly špatně, když Trumpova administrativa ignorovala jejich summity. Za Bidena to bude jiné, jeho lidé už dávají najevo, že ASEAN považují za důležitý.
Představy USA a ASEANu se liší
Jenže to neznamená, že se vztahy zlepší. Obamova administrativa se účastnila regionálních akcí velmi intenzivně, ale výsledky byly negativní. Jednotlivé země ASEAN pociťovaly, že Američané vznášejí stále další požadavky a koncentrují se na rozšíření demokracie.
ASEAN tedy chce, aby Američané byli přítomni, ale nepletli se příliš do domácích záležitostí. Biden už dal najevo, že téma lidských práv bude znovu silná americká agenda. V této oblasti se dá tedy očekávat silnější americký tlak.
Trump chtěl silnější postup proti Číně od zemí jako je Japonsko, nebo Austrálie, Joe Biden to bude zřejmě požadovat od zemí ASEAN. Dědictví Obamovy éry spočívá v tom, že země ASEAN by se měly věnovat citlivým tématům, jako je otázka lidských práv v regionu. Jenže ASEAN vždy stál na principu nezasahování do záležitostí jiných členů.
Snadno by se mohla objevit další sporná témata. Trumpova administrativa, vzhledem ke svému postoji ke klimatické změně, neměla co říci Indonésii a Malajsii k tématu produkce palmy olejné.
EU ale importy těchto produktů nechce a Jakarta se zřejmě obrátí na Světovou obchodní organizaci. Pokud Bidenův přístup – nutit země ASEAN, aby hrály aktivnější roli – selže, pak je možné, že se USA zaměří na bilaterální vztahy s vybranými státy. To dělal Trump od roku 2018, a pak se to negativně projevilo na bloku jako takovém.
V USA už se objevují varování, že détente jen dodá Číně další sílu (a citují příklady za Cartera či Reagana). Jenže země ASEAN by se měly Bidena ptát, co budou USA od Číny výměnou za détente očekávat, a co budou ochotny USA obětovat v regionu za zlepšení vztahů s Čínou.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.