Jan Zeman uvádí své argumenty pro zachování nouzového stavu v Česku ve vztahu k epidemiologické situaci.
Zastával jsem (a i nadále zastávám) názor, že nouzový stav je za současné vysoké hladiny nálože nového druhu koronaviru SARS-Cov2 mezi českým obyvatelstvem nutností. Ve chvíli, kdy se objevila hrozba jeho neprodloužení, napsal jsem následující argumenty pro jeho zachování.
Proč zachovat nouzový stav?
Od 1. března 2020 koronavirová pandemie sužuje také Česko. Zatímco v březnu a v dubnu 2020 vyhlášení a hlavně poměrně důsledné dodržování karantény způsobilo, že jsme z jarní vlny koronavirové krize vyšli vcelku se ctí (proti východní Asii ale špatně), rostoucí ignorace karantény, její předčasné rozvolnění v květnu a v červnu 2020 a pozdní reakce vlády na šíření koronaviru, motivovaná chybnými kalkulacemi kolem krajských a senátních voleb, umožnila rozjet druhou, drtivou vlnu pandemie koronaviru, kterou ČR zjevně nezvládá.
Předčasné částečné rozvolnění na základě divně štěkajícího systému PES usnadnila rozjetí třetí vlny pandemie, která k 2. únoru 2021 trvá. Rozhodujícím problémem neúspěšného boje s pandemií je masová ignorace karantény ze strany části občanů, s kterými nehne ani katastrofální úmrtnost s koronavirem.
Podle údajů z 18. února 2021 na webu https://www.worldometers.info/coronavirus/ byla ČR na 5. místě pokud jde o počet zemřelých s koronavirem na milión obyvatel ve světě i v Evropě. Maličký Gibraltar má aktuálně 2583, maličké San Marino 2119, Belgie 1875, Slovinsko 1806, Velká Británie 1746 a ČR 1748 zemřelých s koronavirem na jeden milion obyvatel. (Původní text uváděl čísla k 2. únoru, kvůli aktuálnosti jsme je redakčně aktualizovali – pozn.red.)
Absolutně jde v ČR o 18 739 zemřelých s koronavirem a 1 123 252 potvrzených případů nákazy (aktuální informace také zde). Skutečnost je ale podstatně horší, protože část tzv. bezpříznakových infikovaných není podchycena. Část i bezpříznakových infikovaných z infekce přitom odchází s vážně poškozenými plícemi a dalšími orgány. Dosud není známo, zda jde o trvalé nebo jen dočasné poškození orgánů.
Situaci citelně zhoršuje šíření se tzv. britské mutace koronaviru (je nejen více infekční, ale i více poškozuje zdraví nemocných) a hrozba vpádu ještě horší jihoafrické mutace.
Naděje na rychlý obrat pomocí očkování se rozplývá, neboť vakcíny z Ruska a z Číny jsme si Bruselem a servily typu Petříčka nechali zakázat a dodávky vakcín západní provenience jsou nedostatečné. Dodavatelé vakcín své závazky vůči EU neplní. Rizikem je samozřejmě nedostatečná prověřenost používaných vakcín.
Klíčovým problémem je masová nekázeň části občanů tváří v tvář šíření smrtící pandemie včetně dost rozšířeného názoru, že ti staří a nemocní mohou klidně pomřít, plod otřesného úpadku mravů v ČR po roce 1989. Vážným problémem je i trvalá snaha nesmiřitelné opozice pomocí pandemie zničit vládu a KSČM, šílené počínání Senátu, činnost většiny mainstreamových médií, v čele s Českou televizí a Bakalovými médii, a neutuchající rozbroje ve vládě, kdy zejména ministři Havlíček, Petříček a Zaorálek v médiích bojují za předčasné rozmělnění karantény, předstíraje ochranu zájmů např. pracovníků kultury.
Chudák občan se v tom nepřekvapivě obtížně orientuje. Pravda, není dne, aby na koronavirus někdo významný nezemřel, varují i některé zpěvačky, které koronavirus přežily a zanechal jim následky, takže by to mělo být jasné. Pro mnohé to ale jasné není a také, zvyk je železná košile. Východoasijská kázeň je pro nás pochybným symbolem totality, byť výsledky tam mluví jednoznačně. Tchaj-wan má 0,4; Vietnam 0,4; Čína 3, Nový Zéland 5, Kuba 24, Hong Kong 26, Jižní Korea 30 a Japonsko 56 zemřelých na milión obyvatel (dle údajů webu https://www.worldometers.info/coronavirus/ z 18. února 2021).
Masová nekázeň při karanténě vyvolává zásadní otázku, zda nechat pandemii volně běžet a obětovat další tisíce lidských životů a zdraví statisíců občanů nebo pokračovat v karanténě, nebo ji ještě přitvrdit.
Předně je nutno říct, že v řadě i evropských států je karanténa tvrdší než v ČR, ač tam není tak zlá epidemiologická situace jako u nás. I tam mají zásadní problémy s kázní části občanů. Sousední Německo zřizuje speciální detenční středisko pro ty, kdo se odmítají podrobit karanténě. Tvrdé, ale zřejmě nutné. V Česku se trpí demonstrace proti karanténě bez udržování rozestupu a bez roušek a zastrašená policie nezasahuje.
Obnovit výuku ve školách?
Nejkontroverznější opatření karantény je jistě zastavení výuky ve školách spojené s přechodem na výuku na dálku. Samozřejmě, výuka na dálku není a nebude tak kvalitní jako výuka přímá ve školních budovách. Navíc část zejména chudého žactva nemá potřebnou výpočetní techniku, nebo ji musí sdílet se sourozenci, k tomu se někde připojuje práce z domova jednoho nebo obou rodičů a malý byt. Nepřekvapivě jsou více postiženy děti z chudých rodin, ale ani dobře situovaní rodiče nejsou s to plně nahradit nedostatečnou výuku ze strany školy.
Zásadním problémem je, že učitelé při nejlepší vůli nejsou s to zabránit vzájemným fyzickým kontaktům dětí a tím i přenosu koronaviru tím spíš, že u dětí obvykle infekce probíhá bezpříznakově. Proti karanténě se uvádí, že 2-3 % zjištěných přenosů koronaviru ve školách nestojí za řeč. Tento argument je zjevně chybný. Pokud (starší zjištění) třetina nákazy vzniká v domácnostech, pětina v zaměstnáních, pak jsou drobná procenta a asi jedna třetina přenosů koronaviru se nedohledá, pak prakticky u ostatních mnoho nevíme. Návrat dětí do škol bude znamenat další významný podnět k šíření nákazy a paralyzovat její omezování jinde.
Uvádí se argument ohrožení i obětování vzdělanosti mladé generace. Jde o argument pokrytecký. Je to polistopadový režim, který systematicky devastuje vzdělanost, zvláště pak mladé generace, a téměř u ní vymýtil kritické myšlení. Argumenty lidí, kteří podporovali zrušení jednotných učebních osnov na základních a středních školách, inkluzi či zrušení maturity z matematiky, jsou mimořádně pokrytecké. Jistě že se karanténa podepíše na horším vzdělávání žactva a studentstva (čím nižší třída, tím hůř), ale ve srovnání s marasmem vzdělávací soustavy, aby byla „evropská“, rozuměj „EU“, je to méně významné.
Cestovní ruch?
Byl to především cestovní ruch, kdo nejprve zajistil dovoz koronaviru do ČR (nechvalné lyžovačky v italských Dolomitech) a poté tlačil a tlačí na rozvolňování karantény a tím vydatně přispívá k dalšímu šíření koronaviru. Je přitom tak krátkozraký, že mu zcela uniká, že tím významně přispívá k prodlužování karanténních opatření a ničení svého předmětu podnikání.
I sousední Polsko mělo na jaře nejen zákaz cestovního ruchu, ale asi měsíc mělo i zákaz vycházení do přírody. I v létě se v Polsku venku běžně nosila rouška. I v Polsku ale byl zásadní problém s nekázní při pobytu v přírodě, v cestovním ruchu, s negativními dopady na šíření pandemie.
Tedy, fyzický pohyb lidí je zdravý a zvyšuje odolnost člověka i vůči koronaviru. Musí se při něm ale dodržovat určité zásady, což se v cestovním ruchu vesměs neděje, a tak citelně přispívá k šíření pandemie, byť se to ztrácí v oné třetině nezjištěných případů šíření. Prvním předpokladem je dodržování fyzických odstupů jeden od druhého dva metry (vesměs se neděje) a pokud to není možné, nošení roušky (rovněž se vesměs neděje, a navíc se to ani v takových případech nepožaduje!). Bez roušek běžně běhají, funí a hekají běžci, jezdí cyklisté atd. Že by se vyhnuli druhým, to ani náhodou. Raději do druhého vrazí. Prostě, třicetiletá výchova k sobectví sklízí hořké plody.
Argument zruinování vlekařů je pravdivý, je tu velké „ale“. Problém není samotné lyžování, ale houfování se, obvykle dole pod sjezdovkou, spojené často s popíjením, nejednou z jedné láhve. Zásadním problémem je, že místo aby lidé vyráželi do přírody jednotlivě nebo v malých skupinách, houfují se ve velkém na menším počtu turisticky atraktivních míst, zde zejména u sjezdovek. Tvrzení, že lyžování je zdravotně nezávadné, že tam jezdí bezpečně auty apod., je pak mimo realitu. Tato negativa zesilují četné nelegálně ubytovávající zařízení cestovního ruchu.
Značně kontroverzní jsou i obchody, zvláště ty velké. Situace je v nich značně diferencovaná, ale není nic mimořádného, že se tam někteří tlačí na druhé a možnost šíření koronaviru je jim ukradená. Problém je, že princip nediskriminace zde citelně ztěžuje více diferencovat karanténní opatření.
Samozřejmě, nejhorší jsou pak delší akce v uzavřených místnostech (hospody, fit centra, kulturní podniky…). Tam vznikají optimální podmínky pro šíření koronaviru a záleží jen na tom, zda ho tam někdo na svém těle přinese.
Závěr
Nouzový stav také říká, že situace je velmi vážná. Jeho zrušení vysílá signál, že se na karanténu můžeme vykašlat. Jeho předčasné zrušení tak citelně přispívá k dalšímu šíření koronaviru. Kdy bude společnost dostatečně proočkovaná, není známo. Protože významná část občanů odmítá očkování (a přiznejme si, že vůči stávajícím používaným západním vakcínám určité pochybnosti mají objektivní základ). Dodávky očkovacích látek jsou zjevně nedostatečné, jen tak to nebude. To už je ale jiná otázka.
Jistě lze změnit legislativu v tom smyslu, že některá opatření, která umožňuje nouzový stav, budou možná při pouhém vyhlášení stavu epidemiologické nouze (Polsko tak funguje od počátku), ale jednak by to nějakou dobu trvalo a jednak se tím mnoho nezmění, o destruktivních zásazích nevypočitatelné české justiční mafie do legislativy nemluvě.
Na místě je v některých případech karanténu zpřísnit. Předčasné rušení nouzového stavu a rozvolňování karantény vesměs v úhrnu prodlužuje pandemii a zhoršuje její následky.
Poslal jsem poslancům
Výše uvedené jsem poslal (údaje jsme redakčně upravili – tj. aktualizovali jsme data k 18. únoru a ne k 2. únoru – pozn.red.) všem patnácti poslancům a poslankyním KSČM 2. února krátce po té, co oznámili záměr nepodpořit prodloužení nouzového stavu. Údajně pro neochotu vlády rychle vrátit žactvo do škol a znovu otevřít sportoviště pod širým nebem. Neuspěl jsem. Tak se stalo, že nouzový stav 11. 2. 2021 prodloužen nebyl, protože hlasy poslanců ANO 2011 a ČSSD na jeho prodloužení nestačily.
Rozhodli se poslanci KSČM podpořit šíření koronaviru, tak jak to ve věci odmítání prodlužování nouzového stavu od počátku činí poslanci demobloku (ODS, TOP-09, KDU-ČSL), SPD a Pirátů? Problém je mnohem složitější. Je tu masová nekázeň části občanů (podle průzkumu WHO 46 % občanů ignoruje karanténu, tj. i s nemocí chodí ven), která významně snižuje účinnost sebelepších opatření proti šíření vražedného viru. Je tu nejedna nesrovnalost v přijímaných opatřeních. Řada jich je nelogická a k nápravě vesměs nedochází, včetně značně defektního informačního systému o pandemii a nemohoucího varovného systému PES. Pokračuje chaotické řízení vládou ČR a zejména časté podléhání tlakům různých lobbistů na úkor účinného boje s pandemií. To kompromituje kromě vládních stan i vládu tolerující KSČM. Komunikaci s opozicí vláda systematicky zanedbává. Někteří ministři své spory s druhými ministry přitom „řeší“ přes média. Ministři Havlíček, Petříček a Zaorálek se rádi hlučně dožadují rozvolnění karantény, ač to epidemická situace neumožňuje.
Vážným problémem je pokračující nákup předražených zdravotnických potřeb ze zahraničí, nejednou při přehlížení nabídky mnohem levnějších domácích firem, klasicky u antigenních testů. Nesrovnalosti jsou ale i u placení za nemocniční lůžka a mnohé další. Dobrý byznys někoho na úkor zdravotnictví?
KSČM při schvalování státního rozpočtu nesouhlasila s navrhovaným zásadním zvýšením rozpočtu ministerstva obrany a vynutila si přesunout větší části navrhovaného zvýšení 10 miliard korun (na nákup sice nových, ale povážlivě zastaralých zbraní) do vládní rozpočtové rezervy na krytí mimořádných výdajů koronavirové pandemie. Vláda ale už v lednu převedla 5 mld. korun z rezervy armádě na nákup zbraní. Plivla tak KSČM do očí.
Vláda se spoléhá na dodávky vakcín v rámci EU, které pro nemohoucnost vedení EU váznou. To jí ale nebrání být solidární s idiotskou rusofóbní a sinofóbní politikou EU, odmítající nezápadní vakcíny. Tím citelně prohlubuje koronavirovou krizi a pomáhá koronaviru zabíjet další a další naše občany, o kompromitaci České republiky v Evropě i ve světě nemluvě. Nemusí tak činit, jak nečiní přes četné bruselské hromy blesky Maďarsko či nečlenské Srbsko. Očkují své občany mimo jiné nejlepší dostupnou vakcínou – ruským Sputnikem V, Srbové též čínskou vakcínou. S Británií jsou v Evropě premianty, což o ČR říci nelze.
Z nepochopitelných důvodů vláda neřeší legislativu pandemie. Zřejmě ze strachu před odmítači karantény vláda toleruje masové porušování karantény, včetně demonstrací proti karanténě bez zachování rozestupů a nošení roušek. Ani transparent, požadující zplynovat ministra vnitra, nestojí policii za zásah a státnímu zastupitelství za trestní stíhání.
Těch hříchů má vláda jistě o dost víc. Samozřejmě, pokud vláda ignorovala požadavky KSČM, měla si zajistit podporu prodloužení nouzového stavu jinde. To ale nepřekvapivě nebyla s to. Demoblok, okamurovci a Piráti se snaží vládu v koronavirové krizi utopit, značka: na ztrátách lidských životů a zdraví nezáleží.
Co by znamenalo neprodloužení nouzového stavu?
Ožehavou otázkou zůstává, co v praxi může neprodloužení nouzového stavu znamenat. Prý jen málo, velmi málo. V rozporu s tím před jednáním Sněmovny o dalším prodloužení nouzového stavu čtyři hejtmani ODS a jeden hejtman KDU-ČSL prosili poslance svých stran, aby podpořili prodloužení nouzového stavu a zabránili tak hrozící pandemické katastrofě. Marně. Poslanci demobloku jsou mimo realitu nebo reálně zastávají nechvalnou zásadu: „Čím hůře (pro republiku), tím lépe (pro ně)“. Že si tak v roce 1947 československá pravice vykoledovala únor 1948, ignorují nebo ani nevědí. Pokud se ústavně řešená vládní krize, vyvolaná demisí části ministrů s cílem shodit vládu Národní fronty v čele s předsedou KSČ Klementem Gottwaldem, vydává za komunistický puč, mají mnozí vážné problémy s chápáním základních skutečností. Nepomohlo ani když Babiš shazoval odpovědnost za další možný nárůst mrtvých s koronavirem na parlamentní opozici. Tedy, řada českých nemocnic je na pokraji kolapsu, a nejen Německo zavírá své státní hranice vůči České republice, aby se ochránilo před dalším dovozem koronaviru.
Nouzový stav měl skončit v neděli 14. února. Kupodivu do té doby všech 13 hejtmanů a pražský pirátský primátor požádali vládu o prodloužení nouzového stavu o 14 dní, načež jim vláda vzápětí vyhověla. Nevím, zda tak nebyla obejita ústava ČR. Žaloba v tomto duchu byla prakticky okamžitě podaná. Prozatím se tedy nemění téměř nic. Čelní místo Česka v Evropě v počtu zemřelých s koronavirem na milión obyvatel ohroženo není. Hlavnímu jednacímu sálu Sněmovny by slušel slavný obraz Josefa Lady „Hospodská rvačka“.