Kompromis ohledně minimální mzdy v EU se hledá pomalu. Proti jsou některé členské země i sdružení zaměstnavatelů.
Pokud portugalské předsednictví Evropské rady skončí bez dohody na definici minimální mzdy, Evropská komise zvažuje „plán B“, informuje Euractiv.
Podle slov evropského komisaře pro zaměstnanost Nicolase Schmita se sice nalezení kompromisu mezi členskými zeměmi dá očekávat, přesto musí být připraven i „plán B“. Pokud by se kompromisu do konce portugalského předsednictví dosáhnout nepodařilo, neznamená to konec diskusního procesu o minimální mzdě v EU. Portugalsko věnovalo tématu minimální mzdy v EU značnou energii.
Příštími předsedajícími zeměmi Evropské rady jsou Slovinsko a Francie a obě země jsou podle Schmita v této otázce odhodlané. Eurokomisař také předpokládá, že základem kompromisu bude návrh Evropské komise.
Definice evropské spravedlivé a důstojné minimální mzdy je jedním z prvků jednání o akčním plánu pro realizaci Evropského pilíře sociálních práv. Jedná se o nezávazný text na podporu těchto práv v Evropské unii. Portugalsko se snaží během svého předsednictví EU tento pilíř schválit, navzdory rozdílům mezi 27 členskými státy.
V nezávazném textu například stojí, že „pracovníci mají právo na spravedlivou mzdu, která jim zaručuje slušnou životní úroveň“.
Smlouvy o Evropské unii uznávají pravomoc každého členského státu při stanovování mezd. Evropská komise se uchýlila k pružnému výkladu, který mzdu začleňuje do pracovních podmínek.
V EU má dnes definovanou minimální mzdu celkem 21 členských zemí. V šesti dalších tato kategorie chybí. Jedná se o Rakousko, Kypr, Finsko, Dánsko, Itálii a Švédsko, v nichž tento typ mzdy existuje jenom prostřednictvím kolektivního vyjednávání. Těchto šest zemí se řadí ke kritikům konceptu jedné celoevropské minimální mzdy. Proti jsou ale také sdružení zaměstnavatelů, která tvrdí, že tento krok by mohl ohrozit životaschopnost evropských podniků, už tak těžce postižených krizí Covid-19.