Financial Times. Brusel chce rozvíjet novou evropskou sociální agendu, zřejmě i v reakci na dlouhodobé stížnosti od odborů, levicových stran a také zemí, které se domnívají, že EU k ochraně pracovníků neučinila dost. Napsaly o tom britské noviny Financial Times.
Balíček bude prvním velkým krokem k posílení práv pracovníků téměř za deset let. Načasování mezi dvěma koly francouzských prezidentských voleb má svůj význam, neboť právě ve Francii byla dlouho kritická vůči selhání EU zvýšit ochranu pracovníků plošně.
Plány z Evropské komise zahrnují možnosti aplikace pracovní doby, sladění tzv. gig ekonomiky (viz např. Uber) s národními sociálními systémy a nová pravidla rodičovské dovolené. Komise také navrhne pilíř základních sociálních práv, určitou politickou chartu, která by snad jednoho dne měla být vložena do evropských smluv.
Je to krok, který vrací důležitost politice, které byla od finanční krize poněkud v pozadí. Francie a další členové EU dlouho volaly po tom, aby Brusel stanovil aktivní politiku, která bude omezovat tlaky konkurenceschopnosti z východních zemí EU s nižšími mzdami, které považují za „sociální dumping.“
Některé novější země v EU, uvádí FT, ovšem mohou vnímat snahy Bruselu jako neférový pokus, jak snížit jejich konkurenční výhodu. Zdá se, že Brusel bude také vyžadovat, aby Británie určité části sociální legislativy dodržela jako část budoucí obchodní dohody. Marianne Thyssen, evropská komisařka pro sociální záležitosti uvedla, že projekt by neměl rozdělovat, ale měl by být odpovědí na rozšířený pocit ekonomické nejistoty.
Komisařka také uvedla, že není zdravé, aby jiné země získávaly konkurenceschopnost na úkor jiných. Místo toho by podle ní měla být „sociální konvergence směrem vzhůru“, země by měly soutěžit na základě kvality svých pracovníků.
Doplnila, že sociální práva jsou především důležitá v eurozóně, kdy musejí zajistit, aby byla jako celek více odolná vůči krizím. V měnové unii je nutnost větší konvergence. Uvedla také, že je zde obrovský problém s nezaměstnaností, se špatnou sociální ochranou, pak vzniká ve společnosti napětí, a to se pak šíří do dalších zemí. Jedním z projektů může být „vytvoření parametrů pro výpočet řádné minimální národní mzdy.“ Nelze ale podle ní mít jednu minimální mzdu, „protože jsme od sebe příliš daleko.“