Alice Tihelková píše o vzniku nové „centristické“ zpravodajské stanice ve Velké Británii, která už stihla způsobit poprask.
Vody britského mediálního prostoru v posledních dnech pořádně rozčeřilo spuštění nové zpravodajské stanice GB News. Jejím zakladatelem a tváří se stal 72letý publicista Andrew Neil, veterán zpravodajství BBC, jehož televizní rozhovory s politiky dlouho patřily k tomu nejlepšímu, co britská žurnalistika nabízela. Nový projekt, založený především na diskusních pořadech, přichází s deklarovaným konceptem vysílání pro „racionální, občansky smýšlející centristy“ a nabízí protiváhu k progresivistickému („woke“) diskurzu. Ke spolupráci byla získána řada v Británii známých mediálních jmen, například Colin Brazier ze Sky News, Dan Wootton, někdejší šéfredaktor deníku Sun, Tom Harwood z Daily Telegraph, satirik Andrew Doyle nebo moderátorka Michelle Dewberryová. A nebude chybět ani Nigel Farage, který donedávna působil v rozhlasové stanici LBC, než ji byl nucen opustit v důsledku své kritiky hnutí Black Lives Matter. Při letmém pohledu na profily členů týmu GB News si nelze nevšimnout, že jde z velké části o zastánce Brexitu. Ostatně, vysílání GB News bylo spuštěno se slovy „Jsme hrdí na to, že jsme Britové.“
Sám Andrew Neil, který se na výsluní mainstreamové žurnalistiky propracoval ze skromných začátků, se již po nějakou dobu pohyboval po trajektorii vedoucí pryč od jeho domovské BBC. Tu opustil poté, co mu v roce 2020 byly zrušeny pořady Andrew Neil Show a Politics Live, a spojil své síly (pro mnohé překvapivě) s konzervativním časopisem Spectator. Ve hře však již byl větší projekt, nový kanál GB News, který dle Neilových slov nehodlá být „jen další echo komorou pro metropolitní mentalitu, která nyní dominuje tak velké části médií.“
Přes počáteční technické problémy si spuštění kanálu zajistilo slušnou sledovanost. Jak uvedl deník Guardian, start nového kanálu sledovalo 336 000 diváků, což bylo více než diváků zpravodajství BBC (100 000) a Sky News (46 000) dohromady. Hlad po zpravodajství odrážející preference té části Británie, která volila Brexit, je evidentní. Avšak vstup takto koncipované stanice do mediálního prostoru dle očekávání vyvolal i nevoli a odpor. Vyrojily se hlasy označující GB News za britskou verzi americké Fox News a jen několik dnů po spuštění vysílání začali aktivisté na sociálních médiích, v čele se skupinou Stop Funding Hate, volat po reklamním bojkotu kanálu, údajně šířícímu nenávist a rozdělenost. Tlaku aktivistů ustoupilo hned několik velkých firem (mezi nimi i Ikea, Nivea nebo Grolsch) a institucí (Open University) a své reklamy z kanálu stáhlo. To ovšem zase pobouřilo zastánce svobody slova (mezi nimi i výřečného moderátora Pierse Morgana), kteří poukazují na stále menší schopnost britského mediálního prostoru unést názorovou diverzitu. Brendan O’Neill, redaktor časopisu Spiked a hlasitý kritik „wokeismu“ k tomu uvedl:
„Tito bojovníci se dokonce chystali zlikvidovat GB News ještě před jejím spuštěním, takové je jejich sžíravé nepřátelství vůči jakékoli myšlence, která je nebo by mohla být v rozporu s tou jejich. Jedná se o kastovní snobství. Stop Funding Hate a jim podobní chtějí v zásadě chránit lidičky, burany, před účinky údajně „nenávistného“ žurnalismu. To, čeho se u bulvárního tisku a teď i GB News bojí nejvíc, je to, že je čtou a sledují Tamti lidé, ony vrtkavější vrstvy společnosti, které (jen považte) ani nemají účty na Twitteru. … Třídní nenávist se u těchto mobs mísí s politickou netolerancí vůči svobodě médií.“
Řada etablovaných novinářů však tento pohled odmítá a poukazuje na to, že názorová diverzita v britských médiích je dostatečná, jinak by redaktoři GB News žádnou předchozí mediální kariéru neudělali. Redaktor středolevého deníku Independent Sean O’Grady k tomu však dodává:
„Určitě existují názory, které nejsou slyšet v hlavních vysílacích médiích, a nejsou slyšet z nějakého důvodu – porušují právní předpisy nebo jsou na hranici rasismu nebo zdraví nebezpečné. V GB News jsou ovšem vítány. Hodnoty, o nichž informuje BBC a další žurnalisté, jsou těmi, které by měly být oporou společnosti a žurnalistiky – zastání se pravdy, zpochybňování autority a špatného konání, zpovídání těch, kdo jsou u moci, a ano, reflektování naší multikulturní, multietnické společnosti. Dobré zprávy jsou zřídkakdy něčím jiným než propagandou ve prospěch někoho či něčeho.“
Mediální analytici se mezitím rozcházejí v názorech na to, zda nová televize u diváků uspěje. Ať už to dopadne jakkoli, jedno je jisté – „spor o GB News“ je vlastně jen další manifestací prohlubující se kulturně-společenské dělící čáry táhnoucí se napříč současnou Británií. Remain versus Leave, anywheres versus somewheres, Londýn versus provincie. Kdyby Neil s podobným nápadem přišel před dvaceti lety, možná by se žádná kontroverze nekonala.