Donald Rumsfeld chtěl úspěšnou invazi do Iráku využít jako hrozbu pro ostatní diktátory bránící expanzi americké moci v éře po skončení studené války, píše americký novinář Fred Kaplan.
První působení Donalda Rumsfelda (1932–2021) ve funkci ministra obrany, do které nastoupil ve 43 letech a kterou vykonával něco málo přes rok za prezidenta Geralda Forda, bylo bez následků. Při svém druhém působení, které trvalo šest let za prezidenta George W. Bushe až do svého propuštění ve věku 74 let, byl částečně zodpovědný za válku v Iráku a velmi zodpovědný za její „otřesné“ vedení, které mělo za následek statisíce mrtvých (včetně více než 4 400 mrtvých Američanů) a destabilizaci Blízkého východu, napsal americký novinář Fred Kaplan pro Slate.
Před invazí do Iráku Rumsfeld nedůvěřoval úsudku CIA, že Saddám Husajn nemá ani zbraně hromadného ničení, ani žádné vazby na Al-Káidu. Zřídil si tedy vlastní nepoctivou zpravodajskou jednotku s kryptickým názvem Office of Special Plans (OSP), která vybírala nezpracované údaje a uváděla falešné zdroje, jež potvrzovaly jeho vlastní předsudky.
(K tématu OSP napsal v červenci 2003 pro noviny Guardian článek novinář Julian Borger, ve kterém informoval o stínové pravicové zpravodajské síti vytvořené ve Washingtonu.)
Irák jako Rumsfeldova laboratoř „moderního válčení“
Rumsfeld se o Irák příliš nestaral, pokračuje Kaplan ve svém článku. Bojiště považoval za zkušební laboratoř pro svůj nový koncept moderní války. A úspěšnou invazi do Iráku chtěl využít jako hrozbu pro ostatní diktátory bránící expanzi americké moci v éře po skončení studené války, kterou mnozí považovali za dobu nezpochybnitelné americké nadvlády.
Během příprav na válku Rumsfeld odebral ministerstvu zahraničí úkol plánovat „stabilizační operace“, které by následovaly po bojové fázi války v Iráku. Poté odmítl, aby se tímto tématem zabýval kdokoli v Pentagonu. Nechtěl žádné stabilizační operace – známé také jako „budování státu“. A tak USA vstoupily do války bez jakéhokoli takového plánu. Nešlo o nedopatření, ale o záměr – Rumsfeld měl v plánu nemít žádný plán. Následovala katastrofa.
Pozn. red.: Rumsfelda a dění v Iráku zmínila Naomi Kleinová ve své knize „Šoková doktrína“ (kapitola „Irák: Kruh se uzavírá“).
Rumsfeld ve svých pamětech nepřiznal žádné pochybení, v nejhorším případě uznal několik chyb, z nichž všechny svedl na jiné, obvykle na CIA, demokraty, média nebo jiné osoby, které ho uvedly v omyl. Na to, že byl ve veřejném životě tak dlouho, dokázal být podivně zapomnětlivý.
Celý článek si můžete v angličtině přečíst zde.
O autorovi:
Fred Kaplan (*1954) je americký spisovatel a novinář. Jeho týdenní sloupek „War Stories“ pro časopis Slate se zabývá mezinárodními vztahy a zahraniční politikou USA. Předtím, než začal psát pro Slate, pracoval jako korespondent v Boston Globe, kde se věnoval zpravodajství z Washingtonu, Moskvy a New Yorku. V roce 1982 se podílel na speciální nedělní reportáži časopisu Boston Globe „War and Peace in the Nuclear Age“ (Válka a mír v jaderném věku) o americko-sovětských závodech v jaderném zbrojení, která byla v roce 1983 oceněna Pulitzerovou cenou za národní zpravodajství. Psal také pro další média, včetně The New York Times, The Atlantic, The New Yorker a Scientific American.
Knižní tipy:
Fred Kaplan napsal několik knih, jejich výčet jsme doplnili o stručné anotace.
The Bomb: Presidents, Generals, and the Secret History of Nuclear War (2020)
V diskusi o teoriích, které ovládly scénáře nočních můr z Hirošimy a Nagasaki, Kaplan představuje nemyslitelné z hlediska masového ničení a ukazuje, že realita jaderné války nezmizí bez ohledu na hrozivé následky.
Dark Territory: The Secret History of Cyber War (2017)
Dark Territory (Temné území) je sondou do vnitřních chodeb Národní bezpečnostní agentury (NSA), přísně tajných kybernetických jednotek v Pentagonu, oddílů „informační války“ ve vojenských službách a debat o národní bezpečnosti v Bílém domě, aby vyprávělo nevyřčený příběh důstojníků, politiků, vědců a špionů, kteří vymysleli novou formu války – kybernetickou válku – a kteří tento druh války plánují (a častěji, než si lidé myslí, i vedou) už celá desetiletí, od války v Perském zálivu v roce 1991 až po konflikty na Haiti, v Srbsku, Sýrii, bývalých sovětských republikách, Iráku a Íránu.
Kniha je založena na rozhovorech s více než stovkou účastníků příběhu – od vládních tajemníků, generálů a admirálů (včetně šesti ředitelů NSA) přes důstojníky, úředníky a analytiky na střední úrovni až po technické experty v srdci národně-bezpečnostní byrokracie a podrobně popisuje málo známou minulost, která vrhá znepokojivé světlo na naši budoucnost.
The Insurgents: David Petraeus and the Plot to Change the American Way of War (2014)
Kniha je příběhem malé skupiny vojáků-vědců pod vedením generála Davida Petraeuse, kteří plánovali revoluci v jedné z největších, nejstarších a nejskrytějších institucí – armádě Spojených států. Jejich cílem bylo vybudovat novou armádu, která by dokázala vést nový druh války v době po skončení studené války: nikoli masivní války na rozsáhlých bojištích, ale „malé války“ ve městech a vesnicích, proti povstalcům a teroristům. Nebyly by to jen války bojové, ale i války „budování národa“, často ne z nutnosti, ale z vlastní volby.
Na základě tajných dokumentů, soukromých e-mailů a rozhovorů s více než stovkou klíčových postav, včetně Petraeuse, se příběh odehrává na pozadí válek proti povstalcům v Iráku a Afghánistánu. Hlavní povstaleckou akcí je však ta, kterou doma rozpoutali ambiciózní, sebevědomě intelektuální důstojníci – Petraeus, John Nagl, H. R. McMaster a další – mnozí z nich spolužáci nebo kolegové z katedry společenských věd ve West Pointu, kteří stoupali v hodnostech, uchváceni představou, jak tyto války vést lépe. Uprostřed krize vytvořili společenství (někteří z nich ho nazývali kabalou nebo mafií) a přizpůsobili techniky svých nepřátel, aby přepracovali kulturu a instituce vlastní armády.
1959: The Year Everything Changed (2009)
Zatímco tradiční výklady se zaměřují na šedesátá léta jako na období zásadních změn, které zachvátily celý národ, Fred Kaplan tvrdí, že to byl rok 1959, který odstartoval vlnu obrovských kulturních, politických a vědeckých změn, jež se odehrály v následujících desetiletích. Popkultura explodovala v převratných událostech s příchodem umělců, jako byli Jasper Johns, Norman Mailer, Allen Ginsberg a Miles Davis. Politická moc se rozšířila s nástupem zákonů o občanských právech a protestů. Amerika vstoupila do války ve Vietnamu a prosadil se nový styl velmocenské diplomacie. Vynález mikročipu a vesmírné závody přinesly novou podobu mýtu o hranicích.
Daydream Believers: How a Few Grand Ideas Wrecked American Power (2008)
Americká moc upadá, její spojenci se jí odcizují a její vojáci jsou uvězněni ve válce, kterou i generálové považují za nevítěznou. Co se stalo v posledních několika letech, je dobře známo. Proč se to stalo, zůstává záhadou. Slavný sloupkař serveru Slate Fred Kaplan vysvětluje vážné omyly, které umožnily Georgi W. Bushovi a jeho pomocníkům tak daleko sejít z cesty, a sleduje genezi a vývoj těchto představ od Nixonovy éry přes Reagana až po současnost.
The Wizards of Armageddon (1991)
Nevyprávěný příběh malé skupiny mužů, kteří vymysleli plány a vytvořili politiku, jak bombu použít. Kniha (poprvé vyšla v roce 1983) zkoumá tajný svět těchto stratégů jaderného věku a vynáší na světlo dosud neodhalenou kapitolu amerických politických a vojenských dějin.
Další informace najdete na webu http://www.fredkaplan.info/.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.