Zelenského snaha získat jakoukoli možnou mezinárodní pomoc, která by mohla Ukrajině pomoci, je zcela pochopitelná. Existují však všechny důvody domnívat se, že bezletová zóna nad částí Ukrajiny by neměla žádný významný vojenský dopad, napsali Ch. M. Faulkner a A. Stigler v článku pro web The Conversation.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj 16. března 2022 virtuálně vystoupil v Kongresu Spojených států a podle všeobecného očekávání požádal o další americkou vojenskou pomoc Ukrajině.
Zelenskyj rovněž požádal USA o vytvoření bezletové zóny nad některou částí Ukrajiny, případně nad celou Ukrajinou. „Rusko proměnilo ukrajinské nebe ve zdroj smrti pro tisíce lidí. Ruská vojska již na Ukrajinu vypálila téměř 1 000 raket, nespočet bomb. K přesnému zabíjení používají bezpilotní letouny. Je to teror, jaký Evropa nezažila 80 let,“ řekl Zelenskyj při prvním virtuálním projevu zahraničního lídra v Kongresu. Na sobě měl armádní zelené tričko, které se stalo jeho civilní uniformou, když z Kyjeva vedl ukrajinskou reakci na válku. „Je to hodně, chtít vytvořit bezletovou zónu nad Ukrajinou, abychom zachránili lidi? Je to příliš velký požadavek? Humanitární bezletovou zónu, aby Rusko nemohlo terorizovat naše svobodná města,“ pokračoval Zelenskyj. Zelenskyj během svého vystoupení udělal přestávku, aby pustil video dokumentující válku na Ukrajině. Toto video končilo slovy „zavřete nebe nad Ukrajinou“.
Není to Zelenského první žádost o zásah USA v souvislosti s ukrajinským nebem. Zelenskyj hovořil 5. března 2022 s více než 300 členy Kongresu a tehdy je vyzval, aby „zavřeli oblohu nebo nám dali letadla“. Od 24. února 2022, kdy Rusko poprvé napadlo Ukrajinu, Bidenova administrativa konzistentně tvrdí, že bezletová zóna nepřipadá v úvahu. Je to nutné, aby se zabránilo zbytečné eskalaci situace, tvrdí.
Stále více amerických zahraničněpolitických expertů veřejně žádá Bidenovu administrativu a spojence v NATO, aby Ukrajinu chránili omezenou bezletovou zónou. A nedávný průzkum veřejného mínění ukázal, že jasná většina Američanů bezletovou zónu podporuje. Jako odborníci na národní bezpečnost se domníváme, že je důležité pochopit, co bezletová zóna obnáší a jaké důsledky by mohlo mít, kdyby ji USA nebo jiný spojenec NATO zřídily.
Ochrana civilistů a prosazování zóny
Bezletové zóny se často používají k ochraně civilního obyvatelstva na zemi před útoky válečných letadel a k zabránění tomu, aby některá země získala vzdušnou převahu, tedy kontrolu nad bojištěm. Obojí je na Ukrajině důležité. Označení oblasti jako bezletové zóny zakazuje určitým letadlům létat nad stanovenou oblastí. Aby byly bezletové zóny účinné, vyžadují věrohodnou hrozbu vojenské akce, pokud cílová země naruší zakázaný vzdušný prostor a vyšle do této oblasti letadla.
Jinými slovy, země, která vyhlásí bezletovou zónu, musí být připravena chráněný prostor vymáhat. Vymáhání může zahrnovat řadu možností, včetně střelby na letadla, která zónu porušila. To může zahrnovat i to, že vynucující země zničí uzemněná letadla nebo vrtulníky a zaútočí na vzletové a přistávací dráhy, aby omezila schopnost cílů vzlétnout nebo přistát s letadly.
Historické příklady bezletových zón
Bezletové zóny jsou relativně novým fenoménem, který se objevil po skončení studené války. Od počátku 90. let 20. století vyhlásily USA a jejich spojenci čtyři takové zákazy. Existovalo mnoho dalších případů, kdy USA bezletové zóny zvažovaly, ale nikdy je nezavedly.
USA, Velká Británie a Francie nejprve zavedly dvě bezletové zóny proti Iráku po první válce v Zálivu. Tyto zákazy trvaly od roku 1991 do roku 2003. Operace „Provide Comfort“ v severním Iráku, později přejmenovaná na operaci „Northern Watch“, měla za cíl chránit kurdské komunity v této oblasti Iráku před útoky prováděnými režimem Saddáma Husajna.
Operace „Southern Watch“, která byla zahájena o něco později a probíhala na jihu země, byla částečně určena k zajištění ochrany šíitského obyvatelstva na jihu Iráku. K dalším případům bezletových zón patří operace „Deny Flight“, snaha pod vedením NATO chránit civilisty před útoky během války v Bosně v letech 1993 až 1995. Rada bezpečnosti OSN rovněž podpořila bezletovou zónu v Libyi během občanské války v této zemi v roce 2011. Vojenská koalice pod vedením NATO zasáhla v Libyi, aby tuto rezoluci OSN prosadila.
Bezletové zóny ještě nikdy nezastavily válku. V Bosně v 90. letech 20. století mohly bezletové zóny pod vedením NATO omezit možnosti Srbů útočit na bosenské muslimy a další osoby. Je však nesmírně obtížné určit počet životů civilistů, které byly díky minulým zákazům týkajícím se vzdušného prostoru zachráněny.
Jisté však je, že Rusko, na které se případná bezletová zóna na Ukrajině vztahuje, je výrazně odlišným cílem než všechny předchozí zákazy ve vzdušném prostoru za posledních 30 let.
Proč je bezletová zóna na Ukrajině riskantní?
Zavedení a prosazování bezletové zóny na Ukrajině představuje značné riziko eskalace konfliktu. Jednalo by se o první zavedení bezletové zóny ze strany USA během mezinárodního konfliktu. Bylo by to také poprvé, kdy by se takový zákaz vztahoval na jadernou mocnost, jako je Rusko. Tyto dva faktory vytvářejí neobvyklou úroveň vážného rizika eskalace války.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken varoval, že bezletová zóna zahrnuje vyslání „letadel NATO do ukrajinského vzdušného prostoru… k sestřelování ruských letadel“. Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Rusko bude na jakákoli taková letadla USA nebo NATO pohlížet „jako na účastníky vojenského konfliktu“, což naznačuje, že vojenská odpověď ze strany Ruska bude pravděpodobná.
Není také jasné, nakolik by bylo užitečné zavést nad Ukrajinou vzdušnou kontrolu. Ruské letectvo bylo během této války překvapivě neaktivní. Místo toho Rusko útočí na Ukrajinu především prostřednictvím operací pozemních sil, včetně raket a střel. OSN odhaduje, že ve válce bylo dosud zabito nejméně 636 civilistů. Většinu těchto civilistů zabily ruské rakety, raketomety a dělostřelectvo – nikoliv letadla.
Rusko také většinu svých leteckých útoků na Ukrajinu zahájilo z ruského vzdušného prostoru, ne z území Ukrajiny. Vzhledem k tomu, že ruská letadla střílejí rakety dlouhého doletu přes hranice, nezastavila by tyto útoky ani bezletová zóna nad celou Ukrajinou.
Bezletovou zónou by se toho mohlo hodně pokazit
Fráze „vytvořit bezletovou zónu“ může znít klidně, civilizovaně a dosažitelně. Zavedení a udržení této kontroly však může zkomplikovat řada taktických chyb, nedorozumění a chybných odhadů, které nelze předvídat a které by mohly vést k nežádoucí eskalaci.
Například 14. dubna 1994 dvě americké stíhačky F-15C hlídkující v irácké bezletové zóně zřízené po válce v Zálivu v roce 1991 omylem sestřelily a zničily dva americké vrtulníky UH-60 Black Hawk. Všech 26 pasažérů (15 Američanů a 11 zahraničních úředníků) na palubě Black Hawků zahynulo. Náhodný útok za jasné oblohy a fungující komunikace byl výsledkem řady chybných identifikací a nedorozumění. K této tragédii došlo mimo aktivní bojovou zónu, za okolností zcela pod americkou kontrolou a poté, co měla americká armáda tři roky na to, aby nacvičila a zdokonalila postupy pro udržování bezletové zóny v Iráku.
Nyní se zamyslete nad tím, k jakým chybám a omylům může dojít – ať už na kterékoli straně – při pokusu NATO o vytvoření bezletové zóny, která má čelit vysoce schopné a odhodlané ruské armádě v brutálně aktivní bojové zóně. Není nadsázkou říci, že se může pokazit cokoli.
Zelenského snaha získat jakoukoli možnou mezinárodní pomoc, která by mohla Ukrajině pomoci, je zcela pochopitelná. Existují však všechny důvody domnívat se, že bezletová zóna nad částí Ukrajiny by neměla žádný významný vojenský dopad. Zahrnovala by však katalog rizik a potenciálně by vyvolala protiakci ze strany Moskvy.
Pokud se USA snaží vyhnout třetí světové válce, mohlo by jim k tomu pomoci uznání rizik a závazků spojených s bezletovou zónou. Dokonce i pro ty, kteří oprávněně chovájí nejhlubší sympatie k Ukrajincům a cítí hluboký hněv na ruské vedení, jsou to důležité úvahy.
O autorech:
Christopher Michael Faulkner: Postdoktorand – Národní bezpečnostní záležitosti. (Vyjádřené názory jsou názory autora, nikoliv vládní agentury USA), US Naval War College.
Andrew Stigler: Docent pro otázky národní bezpečnosti. (Vyjádřené názory jsou názory autora, nikoliv vládní agentury USA), US Naval War College.
Zdroj: Christopher Michael Faulkner, Andrew Stigler „Ukraine wants a no-fly zone. What does this mean, and would one make any sense in this war?“, The Conversation (16.03.2022)
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.
Ilustrační foto: President.gov.ua, CC BY 4.0, via Wikimedia Commons