Angličtina je oficiálním jazykem Nigérie a jak v koloniální éře země, tak od nezávislosti na Británii v roce 1960 je standardním vyučovacím jazykem země. To by se mělo nyní změnit.
Být nigerijským vysokoškolákem obvykle znamená studovat v angličtině minimálně od začátku základní školy. Angličtina provází studenty na všech stupních a ve vysokém školství je nutnou podmínkou. Olumuyiwa Igbalajobi, postgraduální pracovník v oboru mykologie na kanadské University of British Columbia a rodák z Nigérie, se touto problematikou zabývá již roky a přemýšlí o odpovědích na otázky mladých lidí ze své země kladených ohledně jejich studia na Západě. Co je pro studenty problém? Mezi mnoha překážkami, kterým hlásili, že čelí, od obtížného získání víza až po nedostatek finanční pomoci, se jedna zdála obzvláště nepříjemná: Studentům z nigerijských univerzit je nařízeno v rámci přihlášky ke studiu složit zkoušku z anglického jazyka. Igbalajobi proto vede kampaň na sociálních médiích s cílem, aby takovéto požadavky pro nigerijské studenty byly zrušeny. „Když jsem byl mladý a chodil jsem do školy, byli jsme penalizováni za to, že jsme mluvili tím, čemu se říkalo ‚národní jazyk‘“, což znamená některý z mnoha domorodých jazyků Nigérie. „Abyste se dostali na kteroukoli nigerijskou univerzitu, musíte mít dobré známky z angličtiny… To je urážlivé.“ Igbalajobi tak vede dopisovou kampaň jednoho muže, v níž se obrací na různé americké a kanadské vysokoškolské instituce, aby změnily restriktivní a nákladné (cena testu je zhruba 200 dolarů, to představuje více než dvojnásobek měsíční minimální mzdy) jazykové testy, které musí řada zahraničních studentů absolvovat. Prozatím jeho snaha vedla k tomu, že University of Alberta tento požadavek zrušila.
Nigérie, kde žije zhruba 1 ze 6 Afričanů, není obyčejný anglofonní národ. Dnes je domovem přibližně 219 milionů lidí. Podle OSN je Nigérie na cestě k tomu, aby v polovině tohoto století měla zhruba tolik lidí jako Spojené státy a dokonce tuto zemi předčila. To je ovšem prý jen začátek, do roku 2100 bude mít země podle demografických projekcí přes 500 milionů lidí, bude se tedy chlubit zhruba tolika anglicky mluvícími, jako Spojené království, Spojené státy, Kanada, Austrálie a Nový Zéland dohromady. Výše uvedená fakta vedou v Nigérii k úvahám o opuštění angličtiny a pokud bude ponechána, tak by ve světových médiích měla být v daleko větší míře používána angličtina s africkým akcentem, nikoliv americkým, britským, australským nebo kanadským.
Co se samotného použití angličtiny týče, je velmi pravděpodobné, že africký svět čeká opouštění velkých imperiálních jazyků minulých staletí. Myšlenka, že je „správně“ mluvit anglicky, francouzsky, španělsky nebo možná v trochu menší míře portugalsky (kvůli velikosti Brazílie) přijde mnohým Afričanům rasistická. Nigerie nyní oznamuje politiku zaměřenou na podporu výuky žáků základních škol v místních jazycích spíše než v angličtině. Nový program vzdělávání známý jako Národní jazyková politika byl schválen k implementaci, jak uvedl ministr školství Adamu Adamu. Výuka v prvních šesti letech bude na základních školách probíhat v mateřském jazyce. Angličtina je úředním jazykem Nigérie a všechny vzdělávací instituce ji používají jako společný jazyk výuky a učení. Ministr školství však říká, že „žáci se učí mnohem lépe“, když jsou vyučováni ve svém mateřském jazyce. Adamu Adamu připouští, že implementace nové politiky bude náročná, protože bude „vyžadovat hodně práce na vývoji materiálů pro výuku a získání učitelů“. Další výzvou je počet jazyků, kterými se v Nigérii mluví – více než 600. Zatím není jasné, kdy vláda nový systém zavede.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce