Podle nejnovějších prognóz francouzského provozovatele elektrické sítě dosáhne Francie úrovně spotřeby elektřiny očekávané v roce 2050 již v letech 2030-2035.
Na základě scénáře, kdy Francie dosáhne svých cílů v oblasti dekarbonizace a reindustrializace, by prý spotřeba elektřiny v zemi mohla do roku 2035 vzrůst na 580 až 640 TWh. To ovšem odpovídá hodnotě, která byla provozovatelem elektrické přenosové soustavy ve Francii RTE původně předpovídána pro rok 2050 (zpráva “Energie budoucnosti 2050” zveřejněná na konci roku 2021). Podle RTE potřeby rostou, protože průmysl reviduje své požadavky na elektřinu, aby kompenzoval nedostatek ruského plynu od vypuknutí války na Ukrajině. RTE určila čtyři opatření, která by měla kompenzovat nárůst poptávky po elektřině, a to především v průmyslu, dopravě a digitálním sektoru. Dvě z nich zahrnují snížení spotřeby energie prostřednictvím opatření v oblasti energetické soběstačnosti a účinnosti. Do roku 2050 chce Francie snížit celkovou spotřebu energie o 40 % oproti roku 2022, tedy z přibližně 1 600 TWh na 930 TWh. Spotřeba fosilních paliv se tedy bude muset drasticky snížit přibližně na nulu a bude kompenzována nízkouhlíkovými energiemi, ať už elektrickými, nebo neelektrickými.
Francie byla vždy spojována s energií získávanou z jádra. Pokud se v zemi podaří stabilizovat jadernou energii, mohla by RTE v roce 2030 dodávat 350 až 360 TWh elektřiny tímto způsobem. To by do roku 2030 představovalo více než polovinu spotřeby elektřiny v zemi, předpovědi jsou však velmi opatrné. Obnovitelné zdroje energie by pak mohly do roku 2035 vyrábět 250 až 300 TWh elektřiny ročně, což by znamenalo více než zdvojnásobení současné výroby (120 TWh). “Vzhledem k našim zkušenostem ve Francii je toto ambiciózní,” říká výkonný ředitel RTE Thomas Veyrenc. Podle jeho tvrzení Francie značně zaostává v plnění cílů EU v oblasti obnovitelných zdrojů energie za jinými zeměmi. Aby je dohnala, přijala vláda v dubnu zákon, jehož cílem je urychlit zavádění obnovitelných zdrojů energie. Veyrenc dává za vzor Německo, podle údajů německé pracovní skupiny pro energetické bilance (AGEB) totiž Německo v roce 2022 vyrobilo přibližně 250 TWh elektřiny z obnovitelných zdrojů, což představuje více než 40 % jeho energetického mixu (582 TWh). „Dosažení 250 TWh obnovitelných zdrojů energie v energetickém mixu je v souladu s tím, co je již vidět jinde v Evropě,” říká Veyrenc.
Strategická vize Evropské komise, která nebyla aktualizována od dob COVID a války na Ukrajině, předpokládala, že spotřeba elektřiny bude do poloviny století představovat až 53 % energetického mixu EU. V roce 2022 představovala elektřina přibližně čtvrtinu výroby energie v EU, celkem asi 16 000 až 17 000 TWh. Přední německý think tank pro ekologický přechod Agora Energiewende předpokládá, že při scénáři úplného ukončení využívání plynu bude výroba elektřiny v EU v roce 2030 činit 3 300 TWh a v roce 2050 více než 6 000 TWh. Nestabilita energetického systému EU s nejistotami ohledně podílu plynu, vodíku a syntetických paliv v budoucím mixu však znamená, že mezi předloženými scénáři existují velké rozdíly. Vědci také poukazují na potřebu flexibility a skladování, které s sebou ponese elektrifikovanější energetický mix, což omezuje výrobu. Jedním z klíčových bodů budoucího mixu je rovněž posílení evropských propojení.