Americký Federální rezervní systém, Evropská centrální banka a britská Bank of England v posledních týdnech oznámily kroky v oblasti měnové politiky – řeší se úrokové sazby.
Svět centrálních bank a jejich politiky, mezi něž patří i úrokové sazby, se může lidem zdát abstraktní. Přitom v důsledku ovlivňuje vlastně každého. “Může být snadné si myslet, že rozhodnutí centrálních bank nemají dopad na každodenní život běžných lidí, nicméně ve skutečnosti je to velmi pravděpodobné,” říká James McManus, investiční ředitel londýnské investiční společnosti Nutmeg. Na zcela základní úrovni se vám úrok účtuje, když si půjčujete peníze, a vyplácí, když peníze spoříte. Úrokové sazby stanovují centrální banky, které je často zvyšují sazby ve snaze snížit inflaci a poté je snižují, když se inflace přiblíží jejich cíli. Změna úrokových sazeb ovlivňuje komerční banky a poskytovatele úvěrů, kteří ji pak přenášejí na spotřebitele. To, jak jsou spotřebitelé ovlivněni úrokovými sazbami, se liší podle toho, zda jsou sazby vyšší nebo nižší. “Zhruba platí pravidlo, že když jsou sazby vysoké, banky nám za půjčky účtují více a za úspory vyplácejí lepší výnos. Když jsou sazby nízké, půjčování je levnější, ale spoření se vyplatí méně,” vysvětluje Sarah Colesová, vedoucí oddělení osobních financí další investiční společnosti – Hargreaves Lansdown. “Půjčky” zahrnují hypotéky, studentské půjčky, splátky kreditních karet a další. Vyšší úroky z těchto plateb v konečném důsledku znamenají, že vás stojí více. Centrální banky doufají, že vyšší úrokové sazby pomohou snížit ceny. “Teorie zde spočívá v tom, že pokud se více peněz utratí za půjčky (např. hypotéky) a spoření je lákavější, lidé budou méně nakupovat – tedy sníží se poptávka,” říká McManus. “Se snížením poptávky by měly ceny klesnout, aby podpořily konkurenci pro sníženou úroveň poptávky.” Klesající ceny by měly být dobrou zprávou, zejména v kontextu probíhající krize životních nákladů. Zvýšení úrokových sazeb ze strany centrálních bank po celém světě však zároveň vyvolává obavy z recese a ztráty pracovních míst – obojí souvisí se zpomalením ekonomiky, které vyšší sazby přinášejí.
Navzdory všem rizikům vysokých úrokových sazeb může být podle Russe Moulda, investičního ředitele finanční společnosti AJ Bell, vyšší inflace pro naše peněženky ještě škodlivější. “Vysoká inflace nebyla problémem od počátku 80. let, takže mnozí na její ničivé účinky zapomněli – nebo se s nimi nikdy nesetkali,” upozorňuje. “Působí mnohem větší škody mnohem většímu počtu lidí než vyšší úrokové sazby, protože poškozuje hodnotu peněz všech lidí tím, že snižuje jejich kupní sílu, a nejvíce postihuje ty, kteří jsou na tom nejméně dobře.” Otázka, jak budou lidé postiženi, nakonec závisí na jejich individuální situaci. „Například ti, kteří mají velké hypotéky, budou pravděpodobně vysokými úrokovými sazbami postiženi vážněji,“ dodala. “Pro někoho, kdo nemá hypotéku, je však inflace bolestivější a pro někoho, kdo má spoustu úspor, jsou vyšší sazby bonusem.” Přestože rozhodnutí centrální banky o měnové politice tak či onak ovlivňují život každého z nás, je podle McManuse důležité nedělat si s nimi příliš velké starosti. “Měnová politika centrálních bank se pohybuje v cyklech, budou období, kdy budou úrokové sazby vyšší, a období, kdy budou nižší, nejdůležitější může být často plánovat dopředu pro oba scénáře,” dodal. Reálný příklad vlivu úrokových sazeb na lidi se odehrává ve Velké Británii, kde v důsledku pokračující hypoteční krize jsou úrokové sazby rekordní, v červenci zde dosáhly úrokové sazby hypoték 15letého maxima. Mnozí majitelé domů si nejsou jisti, zda si mohou dovolit vyšší splátky, zatímco potenciální kupující odrazují vyšší náklady na půjčku. To se dalo očekávat, tvrdí Mould. “Růst úrokových sazeb má dlužníkům ublížit tím, že zvýší účty za úroky z hypoték, úvěrů na auto, kreditních karet a dalších finančních prostředků, protože tyto vyšší účty omezují peněžní toky a disponibilní příjmy.” Na druhé straně mohou podle Moulda vyšší úrokové sazby zvýšit úspory. “Jsou však potenciálně dobrou zprávou pro střadatele, protože ti by teoreticky měli získat vyšší úrok z hotovosti, kterou mají v bance. To zvýší jejich kupní sílu.”
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.