Zatímco prudký nárůst nerovnosti ve Spojených státech je dobře známý, dlouhodobé údaje o příjmech nejbohatších ukazují, že země se vyvíjely různě.

Díky rostoucímu počtu výzkumů o příjmech nejbohatších nyní mnohem lépe rozumíme dlouhodobému vývoji příjmové nerovnosti, uvedl Joe Hasell ve svém článku pro web Our World in Data.

V této oblasti výzkumu byly vyvinuty metody odhadu příjmové nerovnosti na základě záznamů o dani z příjmu nebo souhrnných tabulek vydávaných daňovými úřady. Ty jsou často k dispozici v mnohem delším časovém horizontu než průzkumy v domácnostech, které jsou pro výzkumníky nerovnosti nejběžnějším zdrojem dat. U mnoha zemí nám daňové údaje mohou poskytnout pohled na vývoj nerovnosti za posledních 100 a více let. Mohou také poskytnout přesnější pohled na příjmy nejbohatších, které jsou v údajích z průzkumů často nedostatečně zachyceny, jak je dále uvedeno v poznámce na konci tohoto článku.

Po prvním použití tohoto přístupu zhruba před 20 lety se pokrytí zemí a období značně rozšířilo. [1] V poslední době toto úsilí koordinují výzkumníci ve Světové databázi nerovnosti, kteří podle standardizované metodiky spojují úsilí mnoha výzkumníků nerovnosti.

Níže jsou uvedeny odhady Světové databáze nerovnosti týkající se podílu příjmů nejbohatšího 1 %. Tyto údaje se týkají příjmů měřených před zaplacením daní a obdržených státních dávek. [2]

Nerovnost v uplynulém století

Na počátku a v polovině 20. století byl dramatický pokles příjmové nerovnosti běžnou zkušeností. V mnoha zemích klesl podíl příjmů 1 % nejbohatších o polovinu nebo více: z přibližně jedné pětiny nebo dokonce jedné čtvrtiny všech příjmů v předvečer první světové války na jednu desetinu nebo méně v 70. letech 20. století.

Od 80. let 20. století začala nerovnost v mnoha zemích s vysokými příjmy opět narůstat, přičemž se za posledních 100 let vytvořil vzorec ve tvaru písmene „U“. USA jsou toho jasným příkladem, jak ukazuje první graf níže. Po trvalém růstu v posledních 40 letech je dnes nerovnost před zdaněním v USA zhruba na stejné úrovni jako před sto lety. Údaje z USA jsou zobrazeny spolu s údaji ze tří dalších zemí, které v posledních desetiletích zaznamenaly výrazný nárůst nerovnosti: Kanada, Spojené království a Itálie.

Ne všude se však touto cestou vydali. V mnoha zemích, kde došlo na počátku a v polovině 20. století k prudkému poklesu, se od té doby udržuje relativně stabilní úroveň nerovnosti. Příklady zemí, které tento trend ve tvaru písmene „L“ sledují – Japonsko, Švédsko, Španělsko, Francie, Nizozemsko – jsou uvedeny v druhém grafu.

Rozdíly v těchto trendech nám říkají něco důležitého: vysoká a rostoucí nerovnost není nevyhnutelná, jednotlivé země ji mohou ovlivnit. Univerzální trend zvyšování nerovnosti by podporoval myšlenku, že nerovnost je zcela determinována globálními ekonomickými silami, jako je technologický pokrok, globalizace nebo kapitalismus. Velmi rozdílné trendy, které pozorujeme mezi zeměmi vystavenými stejným silám, naznačují, že na národních institucích, politice a politice hodně záleží.

Dlouhodobý trend nerovnosti ve tvaru písmene U. Podíl nejbohatšího 1 % na příjmech před zdaněním. (Poznámka: Příjem se měří před zaplacením daní a jiných než důchodových dávek, ale po zaplacení veřejných a soukromých důchodů.). Zdroj: Our World in Data. CC BY

 Dlouhodobý trend nerovnosti ve tvaru písmene L. Podíl nejbohatšího 1 % na příjmech před zdaněním. (Poznámka: Příjem se měří před zaplacením daní a jiných než důchodových dávek, ale po zaplacení veřejných a soukromých důchodů.) Zdroj: Our World in Data. CC BY

Problém „chybějících bohatých“ v údajích ze šetření v domácnostech

Příjmy nejbohatších jsou často v průzkumech domácností zachyceny nedostatečně. Tento problém – který výzkumnice nerovnosti Nora Lustigová (2019) nazývá problémem „chybějících bohatých“ (missing rich) – je způsoben kombinací několika faktorů. [3]

Pro jejich pochopení je třeba mít na paměti, že šetření v domácnostech nejsou sčítání lidu: zjišťují informace pouze na vzorku populace. Tyto informace se pak používají k vyvození závěrů o populaci.

Jelikož je extrémně bohatých lidí málo, je nepravděpodobné, že by byli ve vzorku populace, která se průzkumu zúčastnila. Vzorek, v němž chybí extrémně bohatí, poskytne zkreslený pohled na to, jak vysoké jsou průměrné příjmy velmi bohatých. To je jeden z důležitých důvodů, proč průzkumy mohou podhodnocovat skutečné příjmy nejbohatších.

Dalším důvodem je používání „top-kódování“ (top-coding) v údajích z průzkumu. Jedná se o běžnou praxi statistických úřadů, kdy jsou příjmy uváděné respondenty průzkumu omezeny určitou hranicí, obvykle za účelem ochrany anonymity respondentů s velmi vysokými příjmy.

Další faktory souvisejí s tím, jak se do průzkumů zapojují bohatší domácnosti. Zaprvé, bohatší domácnosti s menší pravděpodobností souhlasí, když jsou požádány o účast. U těch, které se zúčastní, je pravděpodobnější, že na některé otázky týkající se jejich příjmů neodpoví. A pokud bohatší domácnosti odpovídají, je pravděpodobnější, že svůj skutečný příjem neuvedou. Existují různé důvody, proč bohatší domácnosti neúměrně často neposkytují správný obraz o svých příjmech. Někteří bohatí jednotlivci se například mohou chtít vyhnout kontrole svých financí. Svou roli mohou hrát i přízemnější důvody: pokud mají bohatší domácnosti tendenci mít složitější finance, může správné vyplnění dotazníků vyžadovat více úsilí.

Na rozdíl od průzkumů je „účast“ při vyplňování daňové evidence – a poskytování pravdivých informací – zákonným požadavkem. Z tohoto důvodu se daňové údaje vyhýbají mnoha aspektům problému „chybějících bohatých“. [4]

Je důležité si uvědomit, že statistické úřady, které provádějí zjišťování příjmů, jsou si samozřejmě vědomy obtížnosti přesného měření nejvyšších příjmů. Ke zlepšení svých odhadů používají řadu strategií. [5] V některých zemích se totiž při šetřeních v domácnostech používá hybridní přístup, kdy se informace o příjmech nejprve zjišťují z daňových záznamů a teprve poté jsou jednotlivci vyzváni k poskytnutí dalších informací prostřednictvím dotazníku. Ukázalo se, že tento postup výrazně omezuje problém „chybějících bohatých“. [6]

Rozsah, v jakém jsou tyto strategie přijímány, se však v jednotlivých zemích značně liší a důležitým problémem zůstává schopnost údajů z průzkumů přesně zachytit příjmy na vrcholu.

Poznámky:

[1] Anthony Atkinson, Thomas Piketty a Emmanuel Saez (2011) poskytují dobrý přehled o počátečních výzkumných snahách v této oblasti. Atkinson, Anthony B., Thomas Piketty a Emmanuel Saez. „Top Incomes in the Long Run of History“. Journal of Economic Literature 49, č. 1 (březen 2011): 3-71. Dostupné zde.

[2] Databáze World Inequality Database popisuje tyto odhady jako příjmy „před zdaněním, po nahrazení“. „Post-replacement“ zde znamená, že cílový koncept příjmu je měřen po fungování důchodových systémů – soukromých i veřejných. Tento koncept příjmu před zdaněním tak již odráží transfery – sociální příspěvky a veřejné důchodové dávky –, které by se v některých zemích normálně považovaly za součást přerozdělování dosaženého vládami. Další informace naleznete v podrobné dokumentaci k metodice databáze.

[3] Lustig, Nora. The „Missing Rich” in Household Surveys: Causes and Correction Approaches. Commitment to Equity (CEQ) Working Paper Series. Tulane University, Department of Economics, listopad 2019. Dostupné zde.

[4] Daňové údaje mohou stále podhodnocovat příjmy extrémně bohatých lidí do té míry, že se mohou vyhýbat placení daní. Důkazy shromážděné Alstadsæterem, Johannesenem a Zucmanem (2019) naznačují, že daňové úniky mohou být značné.

Alstadsæter, Annette, Niels Johannesen a Gabriel Zucman. „Tax Evasion and Inequality“. American Economic Review 109, č. 6 (červen 2019): 2073-2103. Dostupné zde.

[5] Nora Lustig (2019) poskytuje dobrý přehled o problémech spojených s přesným zachycením nejvyšších příjmů v šetřeních domácností a o tom, jak se výzkumníci a statistické úřady snaží tento problém napravit.

Lustig, Nora. The „Missing Rich“ in Household Surveys: Causes and Correction Approaches, Commitment to Equity (CEQ) Working Paper Series. Tulane University, Department of Economics, listopad 2019. Dostupné zde.

[6] Viz Carranza, Rafael, Marc Morgan a Brian Nolan. (2021) „Top Income Adjustments and Inequality: An Investigation of the Eu-Silc†“. Review of Income and Wealth.

Zdroj: Joe Hasell (2023) – „How has income inequality within countries evolved over the past century?“. Published online at OurWorldInData.org. Retrieved from: ‘https://ourworldindata.org/how-has-income-inequality-within-countries-evolved-over-the-past-century’

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.