Proč byly dopady vysokých cen energií na jádrovou inflaci v USA malé a v eurozóně značné?
Nový článek italských ekonomů z italské centrální banky argumentuje, že jádrová inflace v USA pravděpodobně nebude mít prospěch ze současné normalizace cen energií, ke které dochází od poloviny roku 2022. Naopak v eurozóně však lze očekávat, že pokles cen energií významně přispěje k ochlazení jádrové inflace. Jádrová inflace označuje zvýšení cen v oblasti služeb a zboží s výjimkou potravin a energií (v závislosti na vybraném spotřebitelském koši). Autoři Kevin Pallara, Luca Rossi, Massimiliano Sfregola a Fabrizio Venditti vidí rozdíly mezi USA a eurozónou v různých příčinách inflačních šoků.
Inflace v USA a v eurozóně od poloviny roku 2022 klesá, protože tlak na snižování cen energií a uvolňování překážek v nabídce byl jen částečně kompenzován zrychlením růstu některých základních položek, jako je neenergetické průmyslové zboží a služby. Pokles inflace byl však pomalejší, než se očekávalo. Hlavní příčinou překvapivého vývoje inflace směrem nahoru byl silnější než očekávaný vývoj jádrové inflace.
Otázkou potom je, do jaké míry je současná zvýšená úroveň jádrové inflace důsledkem opožděného promítnutí cen energií z minulosti? Analýza ekonomů italské centrální banky ukazuje, že role cen energií při vysvětlování vysoké jádrové inflace v roce 2023 je v případě USA zanedbatelná, ale v případě eurozóny podstatná.
Autoři si všímají toho, že do roku 2020 byl opožděný dopad zvýšených cen energii na inflaci jak v USA, tak i v eurozóně, malý. Data do roku 2020 naznačují, že například zvýšení spotřebitelských cen energií o 10% se na jádrovou inflaci v USA a eurozóně promítlo ve výši 0,1 až 0,2 %. V případě šoku z cen energií mezi roky 2021-2022 reagovala ale jádrová inflace v eurozóně mnohem silněji. To naznačuje, že prudký nárůst cen energií vyvolal zlom mezi jádrovými cenami a náklady na vstupy energií, píše článek.
Ze srovnání jádrové inflace v USA a v eurozóně po roce 2023 vychází, že po 10% šoku cen energií je nyní vrcholová reakce jádrové inflace na šok cen energií odhadnutá na celém vzorku pro eurozónu mnohem větší a dosahuje 0,8 %. Jedná se o čtyřnásobný nárůst. Tento větší dopad je také spojen s rostoucím rozptylem míry inflace v eurozóně. Ve Spojených státech naproti tomu dochází také k nezanedbatelnému nárůstu, ale celkový dopad je omezenější a činí 0,4 %. Větší nárůst jádrové inflace v eurozóně autoři vysvětlují větší citlivostí jádrové inflace na šoky cen plynu a elektřiny. Jak článek dále argumentuje, výjimečná velikost šoku těchto nákladů vyvolala nelineární úpravu konečných cen, zejména v eurozóně. Šok v cenách energií v eurozóně měl skutečně historické rozměry. Například od začátku ledna 2021 do svého vrcholu v létě 2022 vzrostly spotové ceny plynu v eurozóně zhruba sedmnáctinásobně ve srovnání s 3,8násobkem v USA. Šok těchto rozměrů pravděpodobně vyvolal v eurozóně určitou nelinearitu podél přenosového řetězce.
Z těchto poznatků vyplývá, že dopady vysokých cen energií na jádrovou inflaci jsou v USA menší a v eurozóně značné. V eurozóně energetické šoky představují na konci výběrového souboru jednu třetinu jádrové inflace. Důležité je, že vliv minulých cen energií na jádrovou inflaci v eurozóně zřejmě ještě nedosáhl svého vrcholu. Vzhledem k tomu, že ceny energií dosáhly vrcholu v polovině roku 2022 a že k maximální reakci jádrové inflace v eurozóně dochází až po 20 měsících, je pravděpodobné, že šok z cen energií se v eurozóně ještě plně nepromítl do jádrových cen.
Lze tak vyvodit dva závěry. Prvním je, že jádrová inflace v USA pravděpodobně nebude mít z normalizace cen energií prospěch. Jejím zdrojem je v současnosti trvalé tempo růstu cen bydlení a cen některých položek, jako jsou oděvy, nábytek a některé služby nesouvisející s bydlením. Zpomalení růstu těchto cen bude potřebovat čas i určité uvolnění na americkém trhu práce. Druhým závěrem analýzy je, že v eurozóně existuje prostor pro zpomalení jádrových cen v důsledku nižších cen energií. Ceny zboží i služeb jsou ale stále ovlivněny minulými cenovými šoky v oblasti energií. Pokles cen energií by pak měl významně přispět k ochlazení jádrových cen.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.