Ministerské delegace tří zemí Sahelu v hlavním městě Mali Bamaku oznámily, že vojenští představitelé Mali, Burkiny Faso a Nigeru v sobotu 16.9. podepsali pakt o vzájemné obraně.
Listina regionu Liptako-Gourma zakládá Alianci států Sahelu (AES). Tento nový fakt uvedl vůdce malijské junty Assimi Goita na sociální síti X, dříve známé jako Twitter. Cílem je “vytvořit architekturu kolektivní obrany a vzájemné pomoci ve prospěch našeho obyvatelstva”, píše Goita. Oblast Liptako-Gourma – kde se stýkají hranice Mali, Burkiny Faso a Nigeru – byla v posledních letech zpustošena džihádismem. “Toto spojenectví bude kombinací vojenského a ekonomického úsilí těchto tří zemí,” řekl novinářům malijský ministr obrany Abdoulaye Diop. “Naší prioritou je boj proti terorismu ve všech třech zemích.” Džihádistické povstání islamistických extremistů plné násilí vypuklo v roce 2012 na severu Mali a v roce 2015 se rozšířilo do Nigeru a Burkiny Faso. Všechny tři země pak prošly od roku 2020 převraty, naposledy Niger, kde vojáci v červenci svrhli prezidenta Mohameda Bazouma. Západoafrický regionální blok ECOWAS poté pohrozil, že kvůli převratu v Nigeru vojensky zasáhne. Mali a Burkina Faso rychle reagovaly prohlášením, že jakákoli taková operace by byla považována za “vyhlášení války” proti nim. Nová dohoda tří zemí je pak chápána jako protipól právě proti ECOWAS.
Pakt o vzájemné obraně – Listina podepsaná v sobotu – zavazuje signatáře k vzájemné pomoci – včetně vojenské – v případě útoku na jednoho z nich. “Jakýkoli útok na svrchovanost a územní celistvost jedné nebo více smluvních stran se považuje za agresi proti ostatním stranám a zakládá povinnost pomoci… včetně použití ozbrojené síly k obnovení a zajištění bezpečnosti,” uvádí se v ní. Zavazuje rovněž všechny tři země, aby se snažily zabránit ozbrojeným povstáním nebo je urovnat. V Mali došlo v uplynulém týdnu kromě bojů s džihádisty napojenými na Al-Káidu a skupinu Islámský stát také k obnovení bojů ze strany převážně tuarežských ozbrojených skupin. Podle afrických médií hrozí, že tato eskalace napětí prověří armádu i tvrzení junty, že se jí podařilo změnit neutěšenou bezpečnostní situaci. V roce 2015 byla podepsána mírová dohoda, která je však nyní obecně považována za mrtvou. Obnovená vojenská aktivita ozbrojených skupin pak přišla ve stejnou dobu jako série smrtících útoků připisovaných zejména džihádistické alianci Podpůrná skupina pro islám a muslimy (GSIM) napojené na Al-Káidu. Malijská junta francouzské protidžihádistické síly v tomto a loňském roce vytlačila mírovou misi OSN MINUSMA. Francouzští vojáci byli také vytlačeni z Burkiny Faso a též nigerští vůdci vypověděli několik dohod o vojenské spolupráci s Francií.