Michael Doubek píše o tom, jak nové technologie představují pro Česko šanci a že čínská konkurence nemusí být vždy jenom problém.
Zajímají mě nové technologie. Jen skrze tyto technologie se podle mě může naše země vymanit z postavení kolonie nebo montovny pro západní svět. A elektromobilita je, ať už chceme nebo ne, jednou z takových technologií.
O tom, jak může expanze produkce bateriových elektrických vozů v Číně ovlivnit západní ekonomiku, jak jí v konečném důsledku může pomoct, vyšel nedávno velice zajímavý článek v The Economist. Z článku vybírám:
Produkce čínských elektromobilů je na ohromném vzestupu. Loni Čína vyvezla přes 1 milion aut a překonala export japonských automobilek. Produkce v Číně i nadále rychle roste a v roce 2030 se bude 1/3 aut na světě vyrábět v Číně. Čínská auta jsou výkonná, elegantní a levná. Přinejmenším po stránce elektroniky výrazně lepší než evropská.
Evropští politici se pokusí svalit vinu za případnou ztrátu pracovních míst v našem automobilovém průmyslu na tzv. čínskou nečistou hru. Zejména na státní podporu čínských automobilek (výhodné půjčky, kapitálové injekce, dotace na nákup a vládní kontrakty). A budou se snažit uvalit cla na čínská auta. Povede ale skutečně čínská automobilová produkce k deindustrializaci Západu?
V expanzi čínského automobilového průmyslu lze ale najít pozitiva a paralely s expanzí japonské automobilové produkce před 40 lety: pokud u nás budou ubývat pracovní místa v automobilovém průmyslu, bude to především vinou toho, že se nebudeme schopni udržet technologicky na špici (zde je zase analogie s „čínským šokem“ koncem 90. let 20. století, kdy kvůli čínské konkurenci ztratil pracovní místo asi 1 milion dělníků v USA – hlavní příčinou ztráty míst ale nebyla Čína, nýbrž technologický pokrok). Automobilový trh bude převrácen naruby i kdyby Čína neexistovala.
Je zapotřebí regulovat dovoz automobilů z Číny? Pokud bychom nechali obchod plynout bez regulací, Evropané by si mohli kupovat levnější kvalitní automobily, a tím pádem by jim zbylo víc prostředků na jiné věci. Ekonomika zemí by tedy nemusela být postižena. Ani existence automobilového průmyslu nezaručuje hospodářský růst země. Dánsko má jednu z nejvyšších životních úrovní na světě bez automobilky, která by stála za zmínku.
I když z čínských montážních linek sjíždějí auta, ekonomika Číny zpomaluje. Čína nebude mít důvod trvale dotovat, aby si Evropané mohli kupovat levná auta.
Pokud by trh s automobily nebyl regulován, přineslo by to přínos i pro životní prostředí. Jde o náročný úkol žádat spotřebitele, aby se chovali ekologicky, když u nás i ve světě sílí odpor proti nákladným projektům snižování emisí. V Evropě jsou elektromobily pro mnoho lidí cenově nedostupné. To je podle mě hlavní, i když často zastíraný, důvod k odporu vůči nim. Prodej velice kvalitních a levných čínských automobilů by proto mohl usnadnit přechod na nulové emise (nejde podle mého soudu jen o CO2, ale i o další látky z výfukových plynů, o změny klimatu měst, o zvyšující se incidenci rakoviny, například rakoviny plic u lidí, kteří nikdy nekouřili).
Hrozba pro průmysl ze strany levného dovozu je obvykle přehnaná. Konkurence podněcuje místní firmy k tomu, aby zařadily vyšší rychlostní stupeň. Asijští výrobci aut navíc budou přesouvat výrobu blíže ke spotřebitelům. BYD již otevírá továrnu v Maďarsku. Číňané hledají místa pro své automobilky v USA.
Starostí Západu je též národní bezpečnost. Elektromobily jsou plné čipů, senzorů a kamer a mohly by být použity ke sledování ledasčeho. Samotná Čína zakázala vjezd automobilům Tesla (i lokálně vyráběným) do některých vládních nemovitostí. Nic ale nebrání západním vládním činitelům nebo špionům používat západní vozy. A to nemluvíme o mobilních telefonech či další elektronice.
Politici by proto měli držet na uzdě své protekcionistické instinkty. Výrazného podílu čínských výrobců automobilů na trhu, který povzbudí širší konkurenci, se není třeba obávat. Chce-li Čína utrácet peníze svých daňových poplatníků na dotování globálních spotřebitelů a urychlení energetické transformace, je nejlepší reakcí to přivítat.
Škoda, že u nás se místo věcné diskuse upřednostňují názory lidí, kteří se myšlenkově zakotvili ve 20. století.