Zdá se, že otázka ozbrojených sil hýbe Evropou a namísto například školství či zdravotnictví se čím dál více stává centrem diskusí. Zvýšení výdajů tímto směrem intenzivně řeší i vedení Švýcarska.
V dekádách konce tisíciletí a začátku nového evropské země zaměřovaly své aktivity na podporu míru. V souvislosti se současnými konflikty však Evropa opět investuje do svých zbrojení. Také švýcarská ministryně obrany Viola Amherdová nyní nově požádala o 4,9 miliardy švýcarských franků na vybavení ozbrojených sil země. Vláda předkládá parlamentu pět spolkových dekretů obsahujících cílové hodnoty pro zaměření ozbrojených sil do roku 2035, nákup vybavení ozbrojených sil na období 2024 až 2027 (3,52 mld. CHF), program vyzbrojování 2024 (490 mil. CHF), program výstavby ministerstva obrany 2024 (886 mil. CHF) a strop výdajů na ozbrojené síly na období 2025 až 2028 (25,8 mld. CHF).
Parlament již rozhodl o navýšení armádního rozpočtu na 1 % HDP do roku 2035, nikoliv do roku 2030, jak bylo původně plánováno. Bylo definováno deset strategických oblastí: vedení a vytváření sítí, integrované zpravodajství a senzory, účinek proti vzdušným cílům, účinek proti pozemním cílům, účinek v kyberprostoru a elektromagnetickém prostoru, logistika, zdravotnická služba, nechráněná mobilita na zemi, chráněná mobilita na zemi a vzdušná mobilita. Ministryně Amherdová se v posledních týdnech bránila kritice, že armáda má “finanční díru” a není schopna platit své účty. Proti nařčení se brání s tím, že nejde o to, že by armáda nebyla schopná platit, že nebylo zadáno více objednávek, než kolik lze zaplatit, a že částka označovaná jako “finanční díra” není nic jiného než rozdíl mezi plánovanými a dostupnými zdroji.
V rámci programu vyzbrojování na rok 2024 vláda žádá o úvěry na závazky ve výši 490 milionů CHF. Pozemní síly mají být vybaveny novým raketovým systémem pro boj s obrněnými cíli a klíčovými objekty na velké vzdálenosti (210 milionů CHF). “Jak ukázala válka na Ukrajině, jedná se o nejdůležitější obranný prostředek,” uvedla Amherdová. Přibližně 40 milionů CHF bylo vyčleněno na nákup polostacionárních senzorů pro zlepšení detekce, identifikace, lokalizace a sledování letadel. Další dva úvěry se týkají výpočetních středisek ministerstva obrany (130 milionů CHF) a kybernetické bezpečnosti (40 milionů CHF). Udržení hodnoty cvičných letounů PC-7 bude zemi stát 70 milionů CHF. Součástí úvěru je i stavební program na rok 2024, který činí 886 milionů CHF. Náklady na výstavbu výpočetního centra Kastro II činí 483 milionů CHF. Vláda rovněž předkládá parlamentu výdajový strop na roky 2025 až 2028 ve výši 25,8 miliardy CHF. CHF, který zahrnuje provozní výdaje (13,7 mld. CHF), výdaje na zbrojení a kapitálové výdaje (11,8 mld. CHF) a technickou rezervu ve výši 312 mil. Tento strop vychází z rozhodnutí parlamentu o rozpočtu na rok 2024, podle něhož se výdaje na ozbrojené síly budou v letech 2025 a 2026 reálně zvyšovat o 3 % ročně a v roce 2027 o 5,1 %.
Ilustrační foto: Autor – Kecko – https://www.flickr.com/photos/kecko/30149627231/, CC BY 2.0.