Nová prognóza Komise pro ekonomiku EU ukazuje na nižší míru růstu, než se očekávalo v roce 2023.

V letošním roce také zrychlí svůj současný klesající trend inflace. V roce 2024 se nyní očekává růst na úrovni 0,9 % (z 1,3 %) v EU a 0,8 % (z 1,2 %) v eurozóně. Mezitím by inflace v EU měla klesnout z 6,3 % v roce 2023 na 3,0 % v roce 2024 a poté se snížit na 2,5 % v roce 2025, informoval portál Evropské komise.

V roce 2023 byl růst brzděn řadou faktorů, neboť domácnosti měly méně na utrácení a úrokové sazby byly vysoké. V letošním roce se však očekává, že hospodářská aktivita v EU opět postupně zrychlí. S pokračujícím poklesem inflace porostou reálné mzdy. Spolu s pružným trhem práce se proto očekává, že spotřebitelé budou více utrácet. Kromě toho by se po velmi slabých výsledcích v loňském roce měl normalizovat obchod se zahraničními partnery.

Inflace v roce 2023 klesla rychleji, než se očekávalo, a to zejména díky poklesu cen energií. Podpůrná opatření v oblasti energetiky napříč členskými státy však brzy skončí. Narušení obchodu může způsobit i současné geopolitické napětí, zejména na Blízkém východě. Tyto dva prvky by ještě mohly přispět ke zvýšení cen. Celkově se však inflace bude nadále zmírňovat a udržovat rostoucí ceny potravin pod kontrolou.

Jaká je předpověď pro Českou republiku?

Evropská komise uvádí, že růst HDP by měl postupně dosáhnout 1,1 % v roce 2024 a 2,8 % v roce 2025, což je pod úrovní podzimních projekcí. Hospodářský růst by měla podpořit vysoká míra úspor domácností v posledních třech letech, předpokládané zmírnění inflace a růst reálných mezd i další uvolnění podmínek financování. Nedávné ukazatele spotřebitelské a podnikatelské důvěry jsou však stále pod historickým průměrem a naznačují jen pozvolný návrat k vyššímu tempu růstu soukromé poptávky. Relativně vysoká míra obchodní otevřenosti a energetická náročnost české ekonomiky nadále znamenají rizika poklesu v případě možného scénáře narušení globálních komoditních nebo energetických dodavatelských řetězců.

V lednu 2024 by měla inflace prudce klesnout a v roce 2024 by měla dosáhnout 2,9 % a v roce 2025 2,3 %, protože růst cen energií a potravin se pravděpodobně zpomalí.

Reálné mzdy by měly v letošním roce růst a vytvářet tak určitý tlak na inflaci. Ten by však měl být podle projekcí kompenzován zhruba stabilními cenami energií a potravin a poklesem ziskových marží podniků. Ukončení platnosti podpůrných opatření v energetice a přecenění regulované části sazeb elektřiny a plynu sice zvýší tlak na inflaci v energetice v prvním čtvrtletí roku 2024, ale očekává se, že tento tlak bude částečně kompenzován poklesem velkoobchodních cen energií.

Další podrobnosti jsou uvedeny zde v angličtině.