Západnímu narativu spadl závoj, v současném konfliktu na Ukrajině nikdy nešlo o Ukrajinu.
Spojené státy se snaží posílit svoje spojenectví s Německem a Polskem v kontextu nové fáze války na Ukrajině, píše bývalý indický diplomat M.K. Bhadrakumar.
V Německu je však veřejné mínění ohledně války na Ukrajině dost rozdělené.
Čínský analytik nedávno komentoval výroky generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga. Ten řekl, že Západ neusiluje o válku s Ruskem, ale přesto by se měl „připravit na konfrontaci, která by mohla trvat desetiletí“. Tato slova se objevila v rozhovoru pro německý list Welt am Sonntag krátce po zveřejnění rozhovoru ruského prezidenta Vladimira Putina s Carlsonem Tuckerem. Stoltenberg nepochybně mluvil za Pentagon.
Bhadrakumar píše: čínský komentátor přirovnal Stoltenberga k vedoucímu pohřební firmy, „majiteli obchodu s rakvemi a rakvičkami, který v době míru nevydělává žádné peníze. NATO jako pohřební ústav potřebuje k výdělku konflikt, krveprolití. Proto šíří strach a paniku, aby zajistilo, že jeho členské země budou i nadále přispívat na financování armády.“
Bhadrakumar vyjádřil názor, že Moskva, která dosáhla ve válce neotřesitelné pozice, nepotřebuje plnohodnotnou válku, aby mohla realizovat své cíle. Západ bude muset nakonec s Ruskem koexistovat.
Na bojišti Rusko uspělo v oblasti Avdijivky, která je vstupní branou na Doněck a pro ruskou stranu je klíčem k zajištění kontroly nad Doněckem i Luhanskem. Z politického hlediska to znamená, že nyní ruské síly postupují po celé délce téměř tisícikilometrové frontové linie.
Ukrajinská armáda utrpěla v Avdijivce porážku. Bhadrakumar upozorňuje, že prezident Joe Biden bude mít problémy se znovuzvolením, pokud budou z bojiště přicházet podobné zprávy. Donald Trump ostře vyzývá současného prezidenta v otázkách rusko-ukrajinské války. V rozporu s dřívějšími prognózami se americké prezidentské volby staly jedním z nejvíce ovlivňujících faktorů ukrajinského konfliktu.
Příliv financí na Ukrajinu už slábne a mezi příznivci Ukrajiny v Evropě panuje sklíčenost poté, co konečně zjistili, že Kyjev válku nevyhrává. Zástupná válka Západu bez jasně stanoveného válečného cíle znamená, že neexistuje ani žádná úniková strategie, píše dále analytik. V případě, že volby v USA vyhraje Trump, budou evropští partneři vystaveni nebezpečí, neboť náhradu za americkou finanční podporu budou hledat těžko. V Evropě patří k největším finančním podporovatelům Ukrajiny Německo, Spojené království a Norsko. Členem EU je z nich jenom Německo.
Německo ale podle analytika nemá dostatečný potenciál nahradit americkou podporu. Bhadrakumar si všímá, že specifické francouzsko-německé vztahy se z velké části staly historickým artefaktem. Tyto klíčové země EU už nesledují společné hospodářské strategie (v oblasti fiskální politiky a jaderné energie) a jejich ekonomiky se rozcházejí, stejně jako jejich politika a obranné strategie.
Kancléř Olaf Scholz přeorientoval německou obrannou spolupráci z Francie na USA. Macronova koncepce „strategické autonomie“ vyzývá Evropu, aby se v životně důležitých oblastech nespoléhala na vnější mocnosti, reálně je tak v rozporu s historickou závislostí Německa na americkém vojenském deštníku (který Francie nevyžaduje).
Německý kancléř na nedávném jednání ve Washingtonu (9. února) prohlásil: „Nebudeme chodit kolem horké kaše: podpora ze strany Spojených států je nezbytná, pokud má být Ukrajina schopna se bránit.“ Vyzval také k tomu, aby se Putinovi dalo jasně najevo, že podpora Ukrajiny neochabne: „Podpora, kterou poskytneme, bude v dostatečném rozsahu a bude trvat dostatečně dlouho.“ Vyhrocením válečné atmosféry se Německo snaží udržet význam a finanční stabilitu NATO prostřednictvím konfliktu na Ukrajině, dodává k tomu indický analytik.
Biden bude v první polovině března hostit polského prezidenta Andrzeje Dudu a premiéra Donalda Tuska, chce posílit koalici s Německem a Polskem pro další fázi války na Ukrajině. Francie stojí mimo a je zahleděna do sebe, zatímco Británie leží v kómatu, popisuje novou konstelaci sil Bhadrakumar.
Stručně řečeno, píše v závěru bývalý diplomat, se má situace tak, že zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si namlouvá, že tuto válku může vyhrát, NATO si namlouvá, že udělá vše, co bude třeba. Jenže pohřebnímu ústavu docházejí peníze a další podnikání závisí na prodlužování války.
Západnímu narativu spadl závoj – v této válce nikdy nešlo o Ukrajinu. Obraz Ruska jako nepřítele se stal základním kamenem samotné existence a fungování NATO.
V německém zájmu není přijímat rozkazy od hrobníka. Německý novinář Wolfgang Münchau nedávno napsal o „všeobecné dezorientaci v Německu, která doprovází geopolitické a společenské změny“ a projevuje se ochabující ekonomikou, probíhající deindustrializací a absencí postindustriální strategie pro zemi jako takovou.
Podle Bhadrakumara je zřejmé, že evropským zájmem je převzetí odpovědnosti za vlastní obranu, uzavření míru s Ruskem a soustředění se na ekonomiku. Co se týče Německa, tak samotní Němci jsou vůči válce plni rozporů. Jak Münchau poznamenal, Scholz nejen že nemá charisma, nemá ani důvěru veřejnosti. Ovšem problém je daleko hlubší, neboť nejde jen o Scholze, ale o to, že Německo se stalo mnohem hůř zvládnutelným.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.