Francouzská krajní pravice podle průzkumů vede před Macronovým táborem. Strana Marine Le Penové a jejího současného následovníka získává voliče a Macron zuří.
Evropské volby jsou považovány za klíčový milník před příštími prezidentskými volbami ve Francii v roce 2027. Krajní pravice nyní podle nejnovějších předvolebních průzkumů zásadně poráží Macronovou Renaissance a nadále rozšiřuje a upevňuje svou voličskou základnu. Spojenci francouzského prezidenta pak při víkendovém zahájení volební kampaně do Europarlamentu reagovali tak, že označili své oponenty za spřátelené s Kremlem. Macronovy centristy navíc straší možný úspěch pravicového Národního sdružení (Rassemblement national, RN) v prezidentských volbách, kdy se očekává, že Marine Le Penová, se bude počtvrté ucházet o prezidentskou funkci. Macron naopak nebude moci znovu kandidovat kvůli omezení funkčního období. Macron proto požádal své ministry, aby proti RN bojovali “na každém kroku”.
Hlavním horkým tématem se pak v polarizovaném politickém prostředí Francie stává válka Ruska proti Ukrajině. Macron se snaží zdůraznit význam větší podpory Ukrajiny a nevylučuje ani vyslání západních pozemních jednotek do této bývalé sovětské země. Naopak strana Marine Le Penové byla 34letým premiérem Gabrielem Attalem obviněna z “flirtování s ruským vůdcem Vladimirem Putinem”. V projevu v městě Lille premiér Attal RN obvinil ze zrady zájmů Francie a Evropy. “Vždycky říkali Evropě ‘ne’,” rozhořčil se nejmladší francouzský premiér. Edouard Philippe, Macronův bývalý premiér a vůdce strany Horizonty, varoval před riziky appeasementu a citoval britského státníka Winstona Churchilla, aby odsoudil ty, kteří krmí “krokodýla” v naději, že je sežere “jako poslední”.
V čele kandidátní listiny Národního shromáždění pro evropské volby stojí 28letý Jordan Bardella, vycházející hvězda francouzské krajně pravicové politiky. Minulý víkend Bardella při zahájení volební kampaně strany v jižním přístavu Marseille doprovázený Le Penovou nastolil ústřední téma krajní pravice, kterým je imigrace. Národní shromáždění také obvinilo současného prezidenta, že využívá konflikt na Ukrajině k posílení pozice své koalice před volbami do Evropského parlamentu. Bardella označil Macronův postoj k Ukrajině za “bez hranic a bez červených linií”. Francouzského vůdce prý při rozhovorech prosil, aby “nevedl válku s Ruskem”. Útoky vládní koalice na svou stranu pak Bardella vnímá jako “nezdravou posedlost”. “Nic o Evropě, nic o Francii, nic pro Francouze,” napsal na X. A kdo bude stat proti Bardellovi? Macron si do čela své volební kampaně vybral veřejnosti poměrně neznámou ženu, Valérii Hayerovou, 37letou šéfku frakce Renaissance v Evropském parlamentu. Ta pak v projevu v Lille rovněž zaútočila na krajní pravici a uvedla, že odpovědností jejího tábora je zmařit “tento nejhorší scénář”. “V této kampani budeme jako jediní bránit Evropu,” řekla. “Za tři měsíce budeme stát před volbou: jednat, nebo trpět, posílit naši Evropu, nebo se vzdát tváří v tvář těm, kteří ji chtějí rozvrátit,” domnívá se Hayerová. Paradoxně ovšem i někteří členové Macronova tábora zpochybňují zaměření volební kampaně na Ukrajinu a kritiku krajní pravice. Jeden ze zákonodárců centristické strany například uvedl, že zaměření na krajně pravicové síly by se mohlo obrátit proti nim a RN ještě více zviditelnit.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.