Zpráva dne: USA na záchranách bank vydělaly, ale jiné země ne. Na to ukazují čísla, která hodnotí ztráty peněz jednotlivých zemí v souvislosti s Velkou recesí.
Noviny Financial Times přináší souhrn toho, jak země ztrácely peníze daňových poplatníků na záchraně svého bankovního sektoru vzhledem k blížícímu se výročí vypuknutí Velké recese.
Před deseti lety začala krize, uvádí FT, ale budou to ještě roky, než bude kompletní přehled nákladů vládních záchran finančního sektoru. MMF se podíval na náklady tzv. bailoutů v roce 2015, spočetl dodatečný dluh, který na sebe ekonomiky musely vzít vzhledem k velikosti své ekonomiky.
MMF také spočetl, kolik bylo navráceno zpět před dvěma roky. V jedné zemi, v USA jsou na tom už daňoví poplatníci dobře. Americké banky totiž zaplatily své půjčky s úrokem a hypoteční giganti jako Fannie Mae a Freddie Mac navyšují zisky.
Jenže jiné vlády, jako irská nebo řecká, nedostanou záchranné sumy zpět a budou cítit zátěž ve vyšším veřejném dluhu ještě mnoho let. Třeba Irsko získalo 3 mld. euro navíc tím, že prodalo část znárodněných bank. Velká Británie prodala poslední podíl v Lloyds, ale stále kontroluje Royal Bank of Scotland.
FT dále uvádí tabulku, která zahrnuje výši bailoutu, kolik bylo vráceno zpět vládě, a jak velká zátěž vznikla jak v mld., tak také v navýšení dluhu k HDP země. Doplňuje to i několika zásadními výroky.
Záchrana bank z hlediska poměru k HDP byla největší v Řecku (okolo 30 % HDP), a v Irsku (přes 30 % HDP). V případě Irska je to 256 mld. dolarů! Navrácena byla jen menší část.
Španělský bailout byl v poměru k HDP menší (pod 10 %) a téměř vše se navrátilo. Ale celková částka je ohromující: 1 376 mld. dolarů. FT uvádí i výrok Jense Sondergaarda z Nomury: „Španělský záchranný program byl ve skutečnosti záchranou německých bank.“
Velká Británie se více přiblížila 10 % HDP, s částkou 2 999 mld. dolarů. Britská vláda údajně absorbovala víc rizika než USA, a také ztratila svým daňovým poplatníkům víc peněz.
K Německu se váže výrok z Corriere della Sera: „Všechny členské státy de facto zachraňovaly německý bankovní systém od úvěrových rizik, která se akumulovala jako důsledek trvalého obchodního přebytku země.“
USA jsou jedinou zemí, která dostala zpět to, co „vrazila“ do bailoutů. Barack Obama je citován: „…dostali jsme zpět každý pěťák, který jsme na záchranu banku použili.“
Kriticky ovšem shrnuje Simon Johnson z MIT: „Záchranné programy nepomohly jen bankám v problémech, ale také managementu, který je k problémům dostal. Bankovní systém musel být zachráněn, ale určité banky mohly být uzavřeny a hlavní bankéři mohli a měli přijít o práci. Držet tyhle lidi a jejich management na místě představuje vážné riziko pro budoucnost.“