Přečetli jsme: Proč noví vojáci nezajistí budoucnost Afghánistánu, který se potácí ve spirále násilí a beznaděje, a proč USA ani Západ nemají ve skutečnosti žádný recept, jak to změnit?
Reportérka Silke Diettrichová píše pro ARD komentář o aktuálním rozhodnutí amerického prezidenta zesílit v zemi vojenskou přítomnost v Afghánistánu.
S představou, domnívá se Diettrichová, že by se konflikt v Afghánistánu dal vyřešit čistě vojensky, se daleko nedostaneme. Mocenské poměry v zemí jsou nepřehledné a také chybí společná politická idea.
Násilí v afghánské politice, hrůzy války a zmatená přediva vztahů jsou tak komplexní, že už to nejde ani sledovat. Poslední volby prezidenta se kvůli falšování staly fraškou. Viceprezident se na měsíc zabarikádoval se svou ochrankou v Kábulu, nyní je v Turecku. A čelí obvinění, že unesl, mučil a nechal znásilnit svého politického rivala.
Bezpečnostní situace v zemi je čím dál prekérnější. Každý rok více obětí, více útoků. Už dva roky terorizují zemi zastánci tzv. Islámského státu. Talibán stále bojuje s afghánskými vojáky. 40 % lidí nemá práci, a ti, kteří ji mají, tak neví, jestli budou večer nezraněni.
Sází Afghánci na Západ? Po útocích 11. září šlo o to, dostat největšího teroristu a nepřítele Západu: Usama bin Ládina. Talibán mu poskytl útočiště, tak Západ vpochodoval do Afghánistánu s představou, že se pomstí na afghánském režimu. A pak?
Nebyl tu a není pro zemi žádný politický plán. Aby se podařilo svrhnout Talibán, tak se Západ spojil i s těmi, kteří porušují lidská práce. A někteří z těchto „warlordů“ dneska nosí obleky. Guvernéři provincií, brutální válečníci.
Mohou Afghánci věřit sousedním zemím, nebo někomu jinému z regionu? Také oni krouží kolem země se svými vlastními zájmy. Pákistán, Irán, Rusko, Čína, arabské státy, Indie – ti všichni se vměšují a podporují v zemi různé strany, buď penězi, nebo zbraněmi a nikdo netáhne za jeden provaz.
Americký prezident řekl něco správně: „Zrovna v Afghánistánu nevyhráváme.“ Proč, to teď nechme stranou. Otázka je, co vlastně chce v Afghánistánu vyhrát? Srdce Afghánců určitě ne, když je spojen s warlordy a zástupci vlády a chce zabíjet teroristy, ale nemít nic společného s výstavbou země. B zemi tak už zase budou další vojáci, i když tuhle válku bombami vyhrát nelze.
Je potřeba mít společnou politickou ideu. Mírovou. Všichni musí za jeden stůl, a to i Talibán. Bylo by optimální, kdyby se na této ideji mohli podílet všichni Afghánci, aby mohli žít ve společném mírovém Afghánistánu: Paštunové, Tádžikové, Chazarové, Uzbekové, sunité i šíité. Společná politická idea, kterou by Afgánci mohli sami nést, dost silná na to, aby setřásla ze země mezinárodní tahanici. Ale to se zdát být naivní nadějí.
Vojenské řešení nikam nepovede, končí Diettrichová. Z pohledu Západu může jít o to, chránit se před islámským terorem, pokud je něco takového možné. Pro Afghánce jde o to, aby mohli trvalé válečné drama jednoho dne posuzovat jen jako minulost. Konec je otevřený.
Trumpův projev se stává součástí další epizody, která s novými zbraněmi a vícero vojáky otevře další krvavou kapitolu v Afghánistánu.
Články zveřejněné v sekci Přečetli jsme nemusejí vyjadřovat názor redakce.