Česko-slovenská diskuze na Jadranu

Pavel Janíčko trochu nezvykle zaznamenal to podstatné z jadranského dialogu, který vedl se slovenským kolegou. Oba pánové mluvili o řadě témat, jako jsou privatizace, role systému a odpovědnost jednotlivce, o ideologiích, o srovnávání komunismu a fašismu, o kultuře nebo významu náboženství.

V letošním roce jsem strávil nějaký čas v rámci dovolené s manželkou v Chorvatsku na březích Jadranu. Seznámil jsem se tu s jiným „dovolenkářem“ ze Slovenska, který podobně jako já působí částečně ve výuce na vysoké škole a má hodnost „docent“ (proto to oslovení). Rozpředli jsme diskusi o různých aspektech současnosti a minulosti, ve které se možná do jisté míry promítají o různé nejen osobní, ale i „národní“ zkušenosti. Tato polemika pokračovala v mailové formě i po našem návratu domů, a tak mohu některá její témata shrnout. Snad to bude zajímavé i pro širší okruh čtenářů. Písmena Č. a S. znamenají Čech a Slovák, nicméně tím nechci říct, že bychom byli reprezentanty těchto národů jako celku.

1. Metoda polemiky

S.: Myslím si, že v mnohom máme podobné názory, len inú interpretáciu…. Ale predsa… Niekedy sa mi zdá, že reagujete ako v tom vtipe, ako sa chválil riaditelia metra v Moskve a v New Yorku , že kto má presnejšie vlaky. Idú na stanicu do New Yorku zoberú stopky a vlak mešká jednu sekundu. Idú do Moskvy, zoberú stopky a súprava mešká minútu, dve tri… A riaditeľ moskovského metra to nevydržal a vyprskol: “No dobre, my aspoň nelynčujeme černochov”. Dovoľte , aby som v kurzíve reagoval na Vašu reakciu. Stále tvrdím, že si Vás hlboko vážim ako človeka a odborníka, môjho kolegu – vysokoškolského učiteľa…

Č.: Tu argumentaci ve stylu “…a vy zase bijete černochy” samozřejmě znám, má naznačit, že dotyčný diskutér uhýbá od problému. V jaké až absurdní podobě jsem ji zažil v jedné diskusi, kde vystupoval náš zřejmě doživotní poslanec Marek Benda s jakousi Chilankou, jejíž partner byl po Pinochetově puči umučen. Bavili se o totalitě a ona argumentovala, že jejího přítele s rozpáraným břichem shodili do moře z vrtulníku, a Mareček B. oponoval, že jemu zase v ČSSR neumožnili jako synovi prominentního disidenta studovat teologii, a musel jít z nouze na elektrofakultu. Jinak ale to odmítání tohoto argumentačního postupu není úplně namístě, jsou totiž věci s rozdílným významem, takže někdy je takováto argumentace namístě. Jde prostě o to, co je podstatné a “systémové”, a co je marginální. Koneckonců existuje i jiné přímo biblické rčení o „třísce v oku sousedově, pro které nevidím břevno v oku svém“.

2. Ideologie

S.: Nechcem žiť pod žiadnou idelológiou. Som ateista, v Boha neverím a ani v žiadneho čerta. Nechem sa znovu dožiť, aby som si dával pozor na papuľu. Teraz síce viem, že po vzoru komunistov a fašistov sú všetky dobré miesta v štátnej správe len pre straníkov SMERu, čo my nie sme… Ale zatiaľ sa viem uživiť aj bez neho. A kľudne môžem mojim kamošom pri grilovačke povedať, že Fico je chuj alebo niečo iné. Nikto ma neudá, nikto na nezavrie, čo je super. Nakoniec s toho húfu neschopných politikov na Slovensku je Fico ešte kráľom medzi nimi…

Č.: Pokud jde o ideologii. pak žádná lidská společnost není a nemůže být neideologická vzhledem k tomu, že ideologie je jakýsi celkový souhrn určitých názorů na její fungování. Takže každá společnost se řídí a preferuje určitou ideologii. Řeči o neideologičnosti a přirozenosti jsou jen krycím manévrem pro prosazování určitých ideových konceptů jako “neutrálních a objektivních”. Vzpomínám na výrok tehdejšího německého prezidenta Raua na jedné konferenci, kde jsem se účastnil, který řekl, že ti, kteří se ohánějí neideologičností a objektivitou, jsou sami největší ideologové, kteří ve skutečnosti zastávají určité zájmy a tvrdí nám, že principy kapitalismu jsou objektivní a neměnné a , že je to jediný přirozený rámec, ve které se lidstvo může rozvíjet. Je to totéž, jako když nám establishment USA vykládá, že jeho pojetí “demokracie a lidských práv” je jediné možné, ale přitom jde jen o jejich o světovládu a zisky. Pokud člověk sleduje např. produkci “našich” sdělovacích prostředků nebo umělecké sféry, tak vidí tolik prvoplánových agitek na téma hrůzy “komunismu” a současný demokratický ráj, že si říká, jak vůbec mohl ten socialismus přežít. A to není ideologie? Těsně po převratu jsem v jakémsi rozhlasovém vysílání zaslechl uvědomělou redaktorku, která plamenně vykládala, že únosci dětí (bří Barešové, kriminálníci, kteří se chtěli dostat do NSR a unesli autobus se školáky) jsou vlastně bojovníci za demokracii a veksláci a prostitutky průkopníci tržního hospodářství, kdežto lidé, kteří chodili zadarmo na brigády nebo vedli děti na různých táborech jsou v lepším případě naivové nebo hlupáci, v horším pak vědomí kolaboranti zločinného režimu. Tk jsem si řekl, že s touto ideologií opravdu nechci mít nic společného.

3. Fašismus a komunismus

S.: Podobne je to aj o ideológii… Myslel som hlavne náboženstvo, ale aj totalitné ideológie, ku ktorým fašistická a aj komunistická ideológia plným právom patria. Ja sám rozčuľujem mnohých tým, že tvrdím, že medzi fašizmom a komunizmom niet podstatného rozdielu. Obe ideológie boli ideológiami spodných vrstiev, nevzdelaných ľudí a chudoby. Aj NSDAP tvorili robotníci, prostitútky, zlodejíčkovia. Aj KSČ. Až po prebraní moci sa ku ním pridala inteligencia a podnikatelia, tí sa vždy prikláňajú k víťazom. Ale pôvodní fašisti a pôvodní komunisti bola zgerba. Však Klema Gottwald bol truhlár, ktorý sa nevedel uživiť remeslom. A jeho ctená paní bola najvychýrenejšou brnenskou prostitútkou… Ani pôvodní fašisti neboli žiadni anjeli… Nakoniec aj Hitler bol nedouk, neuznaný maliar. Nakoniec aj tú jeho knižku mu napísal Hess, s ktorý, sedel v jednej cele…

Som proti takým ideológiam, ktoré mi predpisujú, čo môžem čítať, a čo nie. Akú hudbu môžem a nemôžem počúvať, ani s tým, z čoho sa mám tešiť a z čoho nie… A v tom boli komouši a fašisti ako bratia. Obaja prevádzkovali pracovné tábory, obaja mali úhlavných nepriateľov. Však mne žiadny imperialista nič zlé neurobil, ale keby nepadol komanč, dodnes by sme proti ním bojovali… A verím tomu, že obyčajnému náckovi – robotníkovi z továrne – žiadny Žid neublížil, ale predsa ich likvidovali…

Oba režimy pálili knižky, oba režimy predpisovali hudbu, skôr zakazovali určitý druh hudby. Zhodou okolnosti to bol jazz, ktorému jednoduchí proletári nerozumeli , a tak bol na jednej strane zakázaný z rasových dôvodov ako hudba negrov a Židov, na druhej strane ostnatého drôtu to bola hudba imperialistov…

Č.: Teď k tomu nejzávažnějšímu. Stavět fašismus a “komunismus” do jedné linie je podle mě jak filozoficky, tak i prakticky jen příklad současné ideologické masáže produkované tímto režimem. Nejen u nás, ale v celosvětovém měřítku. Koneckonců v Chorvatsku jste možná taky občas zachytil ve zpravodajství jejich současnou snahu nějak vyvinit ustašovský stát a ukázat, že Chorvati se dostali mezi dva totalitní mlýnské kameny – Hitlerovo Německo a Stalinův SSSR – a že byli vlastně oběťmi. Formálně sice dnešní Chorvatsko deklaruje jakousi distanci od SHD (Slobodna Hrvatska Država), ale fakticky se k tomuto odkazu hlásí. Při oslavách operace Oluja, tedy vyhnání Srbů z oblasti Krajiny (největší etnická čistka v Evropě po skončení 2. světové války realizovaná s přímou pomocí USA, přitom Srbové chtěli jen to, co uplatnili samotní Chorvati vůči Jugoslávii. Ale co je dovoleno Jovovi, není dovoleno volov (viz třeba Krym a Ukrajina, ta se od SSSR odtrhnou smí, ale Krym od Ukrajiny už ne), tak u příležitosti tohoto supervýročí jsem viděl záběry jakéhosi oslavného koncertu za účasti členů chorvatské vlády, kde v obecenstvu vlály ustašovské prapory a zpěvák zakončil svou produkci ustašovským pozdravem “Za dom spremni” (něco jako Heil Hitler). Zato Tito je označován za krvavého diktátora.  Ideologie fašismu a komunismu (marxismu) jsou zcela protichůdné. A to byl právě důvod, proč fašismus měl takovou podporu majetných vrstev, bál se levicové radikalizace mas a raději odváděl nespokojenost tímto nacionalistickým a rasistickým směrem, přičemž podpora podnikatelů pro Hitlera ani zdaleka nezačala až s jeho nástupem k moci, ale naopak mu nástup k moci umožnili. Koneckonců o postojích současných restaurovaných kapitalistických režimů ve východní Evropě k fašismu jsem taky už psal. Pokud jde o tu “zberbu”, ano, obě ideologie měly zpočátku podporu u sociálně frustrovaných, ale jak správně řekl jeden můj známý, zatímco do oddílů SA se hlásili ti, kteří nechtěli pracovat, tak KPD měla podporu u těch kdo pracovat chtěli. Jinak pokud jde o umělce, tak ti humanističtí byli většinou levicově orientovaní (i takový K. Čapek měl mimochodem ve své Bílé nemoci klasický třídní přístup, kdy jeho dr. Galén odmítal léčit majetné jako původce válk , o Voskovcovi a Werichovi ani nemluvě), fašismus jako ideologii násilí a rasismu tradičně podporovali pouze katolíci, mezinárodně jsou známí snad jen Hamsun v Norsku a Marinetti v Itálii. Jinak, ještě připomínám, že “zberba ” stála u kolébky USA a o Austrálii ani nemluvě. Koncentrační tábory vymysleli Angličané, a zavírali do nich v jižní Africe nikoliv černochy (ti byli za dráty všichni), ale dokonce bílé Búry. Pokud si přečtete Hitlerův Mein Kampf, pak zjistíte, že Hitler si nebral vzor u Stalina, ale v USA s jejich genocidou méněcenných ras.

Co tím chci říct. Fašismus je jen vyvrcholením kapitalismu v tom smyslu, že zajišťuje to, co je v kapitalismu nejdůležitější, a to je nadvláda tzv. elit, i když odhazuje všechny ty atributy jako je demokracie a lidská práva, když by už jejich uplatnění ohrožovalo nadvládu mocných (viz definice fašismu na 7 .kongresu KI z roku 1936 v přiloženém mém textu  – míněno emailu, pozn. redakce).. Kapitalismus a fašismus znamenají NEROVNOST, podstatou socialismu je ROVNOST, která byla i v jeho první formě a přes různé kádrování daleko vyšší, než dnes.

4. Privatizace

S: Ano, aj privatizácia prebehla s pištoľkami, ale je tu veľké ale… privatizovali sa veľké podniky, nikto nevletel s pištoľou do malej večierky, že davaj… Ale komunisti pobrali do družstva aj majiteľa horskej lúky, kam sa družstevný traktor v živote nedostal… No nemôžeme to porovnávať… Samozrejme politika USA , ktorá sa netají tým, že ide vždy o suroviny.

Č.: No tak vidíte, tady jsme zase u těch lynčovaných černochů. Jak tedy můžu kritizovat komunisty za znárodnění, a přitom podporovat otevřeně loupeživé privatizace, a tvářit se u toho, že mi je ochrana vlastnictví svatá. Mimochodem, v době socialismu se základní fondy zvýšily asi 7,5, tím chci říct, že ta řeči o návratu “ukradených” hodnot do rukou bývalých vlastníků jsou směšné. protože většina majetků žádného “původního” soukromého vlastníka neměla.

S.: Tí novodobí kapitalisti v rannom kapitalizme v rokoch deväťdesiatych kradli ako straky, nazývali to privatizácia, sem tam sa medzi sebou strieľali na uliciach, ale nikoho neposlali do basy alebo pracovného tábora len za to, že málo súhlasil s nimi…

Kradli a strieľali sa medzi sebou , ale nikto neprišiel sa mnou, aby som odovzdal auto alebo dom, lebo si niekto myslí, že mám toho veľa”.

Č.: Pane docente, mám dojem, že si ze mě děláte trochu legraci. Víte, kolik lidí přišlo o byty, domy, práci v rozkradených podnicích? Ano, nikdo za nimi nechodil, prostě jim oznámili, že podnik má jiného vlastníka. U nás je teď docela propíraná kauza “byty zaměstnanců OKD”. které skončily v rukou multimiliardáře Bakaly, a kde se nikdo s nájemníky nebavil. A takových příkladů je povícero. Tito lidé toho právě neměli “vela”, ale příliš málo, aby se mohli bránit.

S.: Pán kolega, nerobím si srandu. Mýlite si zlodejov a totalitný režim. No naši aj Vaši politici boli riadní blbečkovia. A tak buď nerobili nič preto, aby ochránili ľudí proti podvodníkom a lumpom… Však zákon o nebankovkách sa prijal až teraz, až keď už bol každý menej mysliaci okradnutý… Privatízacia tak isto urobila zle. A ten náš geniálny prezident Havel, ktorému prajem v pekle silný oheň, debil a prepitý lump, ktorý na Slovensku zničil zbrojnú výrobu… Ale je tu jeden obrovský rozdiel, ktorý Ste nepochopil… Ja som ako starosta Petržalky nikdy nemal na stene obraz prezidenta Havla, každému som povedal, že gaunerov na stenu nevešiam. A nikto ma za to nezavrel do basy, nedal do koncentráku… Vždy som na privatizáciu nadával a označoval som to za novodobé zbojstvo, arizáciu, svinstvo atď. Ale nikdy ma netrestali za názory…

5. Odpovědnost systému a jednotlivce

S.: Pán kolega, pri všetkej úcte zamieňate individuálny akt kradnutia a podvodu za systém. Nikto sa nemusel dať okradnúť… Pamätáte sa na aféru BMG Invest? Prišli za mnou susedia z dediny. A prišli pre radu, či tam dať všetky svoje úspory. Povedal som im, že zisk 35 % po zdanení nevydá ani obchod z drogami… Po týždni BMG padol a susedia mi priniesli demižón vína, že som im zachránil majetok. Pred dvoma rokmi sme boli v Grécku na Kréte, Charsonissos, hotel Chrysalis. Kúpili sme to ako 4 hviezda hotel, v skutočnosti nemal ani jednu!! A kto bol vinný? Kapitalizmus, že sa to dá? Ja som bol ten chuj, čo si neprečítal dostatočne recenzie na nete. Čiže, ak mám voľbu, tak nie systém, ale ja som vinný za nešťastie. Ak nemám voľbu, tak je zlý systém! Viete si predstaviť, aký dopad na kariéru za komanča bolo odmietnutie vstúpiť do pioniera alebo SZM? Nebola voľba! Ale ten s tým domom je si sám vinný. Nezamieňajte blbosť za systém.. Keby si zohnal recenzie, našiel bývalých klientov, tak by u tej firmy nestaval… mal voľbu!!

Č: Při vší úctě jsou v tomto naše názory zcela protichůdné. Já pokládám za největší podvod pro-kapitalistické propagandy právě tvrzení, že za svůj sociální propad si lidé mohou vlastně sami, svou neschopností či hloupostí. Považuji tuto tezi za nebezpečné alibi, kterým se dá vysvětlit cokoliv a ještě k tomu na to přistupují často i ti, kteří patří spíš k těm postiženým. V sofistikované podobě to vyjádřil celkem známý režisér Jiří Svoboda (jeden čas dokonce předseda KSČM, ale to už ho přešlo), který řekl, že sociální postavení lidí vlastně kopíruje Gaussovu křivku a je to tak přirozené. Stejně se vyjádřil jiný režisér Jiří Adamec, který prohlásil, že je přirozené, že si ti šikovní po Listopadu nejvíc nakradli a že je to v pořádku. Ano, je to tak, že na nespravedlnosti systému většinou doplácejí ti nejzranitelnější a že je to tzv. jejich vina, ale pokud se bude dále systém rozvíjet.

Je třeba rozlišit, co je “zlodějna” a co je systémová věc. Můj názor je ten, že v kapitalismu je systémovou věcí maximalizace osobního zisku a majetku, takže ta hranice mezi tím, co je už za hranou legality, je docela tenká. Koneckonců o tom, jak se z lumpů a zlodějů stávají ctihodní občané buržoazní společnosti, jsme už diskutovali. Tou !zlodějnou je totiž sám systém. Jinak k té svobodě názorů. Zase to není tak jednoduché. Když budete žít v oblasti, kde jste jako zaměstnanec více méně odkázán na několik firem, tak si dáte moc dobrý pozor jak se budete vyjadřovat, abyste nebyl propuštěn. Slyšel jsem zaměstnance z nějaké chemické továrny, jak vzpomínal, jak za socialismu byly výrobní porady docela rušné a nyní se před majiteli nikdo neodváží ani pípnout. Skutečnost je taková, že v socialismu byla poměrně jasně stanovena pravidla, pokud někdo nějak veřejně přímo nevykřikoval nadávky na komunisty nebo SSSR, nebo se přímo neangažoval v nějakých opozičních aktivitách, tak věděl, že má klid. Dnes můžete být superposlušný, ale z práce vás vyhodí jen kvůli špatné náladě šéfa. Míra represe za názory se zvětšila.

6. Náboženství a církev

S.: Náboženstva sa tiež približujú k totalitným ideológiam, záleží len na tom, koľko moci dostanú. Ale aj cirkev tu vraždila ľudí v rámci inkvizície, v rámci boja voči protestantov”.

Č.: No tak mi pane docente vysvětlete, proč se stal především katolická církev jak v ČR, tak ještě více na Slovensku protežovanou a v podstatě vládnoucí institucí. Vy se tak rozhořčujete nad některými momenty kolektivizace a znárodnění, tak mi řekněte, jak je možné, že se církvím přidělují miliardy za jejich údajně ukradené majetky, přitom je zřejmé, že jakým způsobem se k těm majetkům dostaly. Odpovím si: od doby římského císaře Konstantina, který z dříve pronásledované církve chudých udělal státem podporovanou instituci, se vládnoucí církve staly oporou majetkových elit a odváděly boj proti nespravedlnostem a nerovnostem ve feudalismu i kapitalismu jen na jakési charitativní akce. neboli staly se efektivním spojencem v ohlupování lidí. A za to jsou i dnešním režimem bohatě odměňovány.

S.: Ja som ateista a cirkev hlavne katolícka nemá ďaleko od syndikátov mafie… Má obrovké majetky, banku, je to najväčšia inštitúcia na svete… takže je to jasné, že môže korumpovať politikov.

Č.: Ale pořád jste mi neodpověděl na otázku, proč jsou církev a bývalá šlechta v současnosti tak protežované včetně přidělování obrovských majetků, a to vše pod heslem “co se ukradlo, musí se vrátit” Že by to bylo tím, že tyto instituce jsou dobře kompatibilní se současným “demokratickým” režimem? Jen jsem zvědav, kdy se společnosti začnou vracet majetky ukradené v tzv. privatizaci.

7. Kultura a cenzura

Č.: No nevím, ať dělám co dělám, zdála se mi kulturní politika v socialismu mnohem přínosnější a kvalitnější než dnes. To, co bylo nějak cenzurované a co se nám nahrnulo do TV do kin po převratu, bylo a je až na několik výjimek docela podřadné zboží. Vůbec se mi nezdá, že by měli dnešní konzumenti nějaký větší kulturní rozhled, než dříve. je to spíš naopak, takže se dá říci, že v současnosti je naše kultura v úpadku. Jestliže chtějí vysílat v ČT něco hodnotnějších, tak musí do archívů.

Tolik ideologických žvástů jsem v socialismu neslyšel ani omylem , dnes poslouchám o odporném “socialistickém” realismu a vůbec o ideologicky pochybené socialistické kultuře neustále. Jinak mám dojem, že toho jazzu jsem za socialismu slyšel více než dnes

S.: Tak s týmto zásadne NESÚHLASÍM!!! Dnes nikto nepáli knižky, nikto nezatajuje umelecké diela, nedáva filmy do trezoru… Áno, aj ja si niekedy poviem, že tá zlatá cenzúra, aspoň sa nepremietal brak … Ale je tu jeden podstatný rozdiel, ktorý Ste nepostrehol. Dnes mi nikto nepredpisuje, čo môžem a nemôžem čítať, vidieť a počúvať!!!! Dá sa kúpiť aj Hitlerova knižka! A že sa predáva brak? Aj to je sloboda, nikto Vás, ani mňa nenúti to pozerať!!! Ja napríklad TV Markízu vôbec nepozerám, je to TV slaboduchých, ale aj tí majú právo mať svoju TV. A tak pozeráme doma ČT 2, ČT 1, STV 2 a 1, Arte a tak. V aute nepočúvam tac tac hudbu, ale Bacha… Ale nikto ma k ničomu nenúti, čo je sakra rozdiel oproti fašistom a komančom! Skúsili by Ste za komanča povedať v robote, že pozeráte nejaký “zakázaný film”? Viete o tom, že fašisti zatvárali počúvačov swingu do koncentrákov? (Skúste film Swingaři). A u nás aj názov Rangers u hudobnej skupiny zakázali, tak boli z nich Plavci!!! Tak je to mega rozdiel. Áno sme hlúpi, ale dobrovoľne a slobodne a tu je mega rozdiel!!! Už vôbec hovoriť o kultúrnej politike pre mňa smrdí fašizmom a komunizmom, čiže brutálnou totalitou …

Č.: Máte pravdu, že cenzura je určitě něco dehonestujícího. Mimochodem zcela oficiálně fungovala i za 1.republiky, kde i za napsání hesla Ať žije SSSR byly “basa”. Metody cenzury jsou v současnosti sofistikovanější, jakoby existuje naprostá svoboda informací, na internetu skutečně můžete dohledat cokoli, nicméně média hlavního proudu, která mají na běžné lidi zdaleka největší dopad, píší téměř jednotně. Pozná se to v některých okamžicích, kdy se tzv. láme chleba a je třeba mezinárodnímu kapitálu zajistit maximální podporu, jako třeba byly války v Jugoslávii anebo v Iráku, běžný člověk neslyšel nic jiného než proamerická stanoviska. Ano, občas se vyskytne i v mainstreamu něco nekonformního (rozhovor s Putinem, s Asadem), ale výsledný dojem je jasný: Putin je diktátor, Asad je hrdlořez a diktátor, Kim je psychopat a diktátor, zatímco arabští feudálové jsou progresivní strýčkové. Kladu si otázku, jak je možné, že po převratu lidé, přijíždějící ze Západu koukali s otevřenou pusou , že u nás lidé nežijí v zemljankách, a naopak někteří z nás včetně mě koukali s otevřenou pusou na to, jak lidé v USA v těch zemljankách žijí. Kde byla větší informovanost?

8….a nakonec smířlivé vyústěn

S.: Obaja považujeme socializmus za ďaleko spravedlivejší systém, ako ostatné systémy. Urobili sa chyby, ale v každej revolúcii boli obete, vždy sa našli blbečkovia, ktorí to prehnali. Ale máte pravdu, v socializme som sa nebál o prácu, o byt, o zdravie, nič sme si nezávideli, nerobili sme si zle. Žili sme družne a šťastne. Aj keď som jazdil na Trabante, bol som šťastnejší ako teraz v klimatizovanom plne automatizovanom Opli. Nakoniec, naozaj, kto nepodpísal Chartu alebo iné debiliny, mal pokoj. Ozaj, neviete ako Vy, ale ja si z tých chartistov nevážim nikoho… Podľa mňa to boli frustrovaní neschopní úbožiaci, platení cez neziskovky americkou ambasádou

Naozaj obaja veríme, že zem zla nie je Severná Kórea alebo Rusko, ale Amerika. Všetci robia z Kima alebo zo Saddáma Husajna vrahov, ale faktom je, že Severná Kórea za celý čas svojej existencie nenapadla žiadne inú krajinu! nerozmiestnila zbrane do žiadnej inej krajiny!

Starý Saddám síce napadol Kuvajt, ale málokto vie prečo. Skorumpovaní kuvajtskí šejkovia totiž predávali ropu ďaleko pod cenu, čím priamo ničili ekonomiku ostatných krajín…

O novinárskej práci môžem pomlčať. Sám som robil externe 5 rokov redaktora časopisu Nový Automagazín. Dodnes motoristické žurnály majú predpísané, ktoré auto môže zvíťaziť v teste, a ktoré nie! A to nie je vysoká politika. Proste VW dá toľko na reklamu, že bez nich by časopis krachol. Údaje o čítanosti sa falšujú, časopisy zverejňujú náklad, utajujú remitendu, čiže sa môže zdať, že si ho kúpi 45 tisíc ľudí, lebo je taký náklad, v skutočnosti si ho kúpi 15 tisíc. Ostatné je remitenda a dofinancuje sa to z reklamy…

Sloboda slova nebola nikdy na svete. Každý režim si vyhradzuje tabuizované témy. Kto si myslí opak, no toho ľutujem. Žiaľ moderné “slobodné” režimy si dali priamo do tajného programu znižovať kultúrnu a vzdelanostnú úroveň občana. Zlatí komunisti, tí to robili naopak. Nakoniec sa vie, že hlúpy občan je zlato pre politika. A že sa dá použiť a lepšie uplatniť heslo Jožka Goebbelsa o tom, že tisíc krát opakovaná lož je 100% pravda…

Je fakt, že za mnohé nešťastia si človek dopomôže vlastnou hlúposťou, ale máte pravdu v tom, že úloha slušného štátu je ochrániť občana aj pred jeho vlastnou hlúposťou…

Je fakt, a a tom sa môžeme spoločne zamyslieť v nejakom spoločnom článku, že šťastie neznamená materiálne bohatstvo, mercedes a zlaté hodinky, a že za socializmu sme sa nemali až tak zle, a že veľakrát kritizované výrobky boli vlastne na tú dobu dobré, že sme sa nebáli rodiť deti, že sme sa tešili na penziu apod. Bolo by to veľmi zaujímavé a ponúkam spoluprácu…

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.