Aktuálně: Nejvlivnější polský politik Jaroslaw Kaczyński znova požaduje pro Polsko válečné reparace, kterých se země ale před tím vzdala. Podle Kaczyńského je to otázka “důstojnosti”.
Předseda vládnoucí strany říká, že Polsko musí žádat „práva vyplývající z historie“, informují noviny Financial Times o aktuálním dění v Polsku.
Předseda polské strany Právo a spravedlnost oživil otázku válečných reparací z Německa. Uvedl, že Polsko musí žádat svá práva vyplývající z historie při projevu v Krakově.
Jaroslaw Kaczyński sice nemá oficiálně žádnou vládní funkci, ale považován za nejmocnějšího polského politika, uvedl, že téma je otázkou „důstojnosti“, ale i otázkou materiální.
Předseda strany uvedl, že „Francouzi dostali zaplaceno, Židé dostali zaplaceno, mnoho zemí… ale Poláci ne.“ A pokračoval: „Přijmout tento fakt jako evidentní je prvek národního komplexu méněcennosti – který nám byl namluven. Musíme to odmítnout.“
Polská komunistická vláda v roce 1953 uvedla, že se vzdává práva na reparace z Německa a v roce 2004, kdy se Polsko stalo členem EU, tehdejší polská vláda zopakovala, že tato deklarace stále platí.
Otázka, zda požadovat reparace za katastrofální ztráty, které Polsko utrpělo, bzučí v politických kruzích Polska od té chvíle, kdy ji Kaczyński zmínil na sjezdu strany v červenci.
V září uvedla polská premiéra Beata Szydlo, že Polsko „má právo“ vyžadovat reparace.
Německo: Polsko se reparací zřeklo
Německá vláda zatím reagovala tak, že přijímá odpovědnost za zločiny druhé světové války, ale uvádí, že Polsko se zřeklo práva na další nároky.
Někteří pozorovatelé si nejsou jistí, zda Polsko skutečně předloží požadavek na reparace a domnívali se, že rétorika strany Právo a spravedlnost spíše míří na domácí publikum, než na zahraniční.
Ale ty právě Kaczyński vyvedl z omylu. Znovu zopakoval, že nejde jen o materiální prostředky, ale status Polska, o důstojnost. „Proto se ti, kteří vydávají různé diplomatické výroky, a říkají, že tohle je divadlo pro vnitřní použití, mýlí,“ dodal Kaczyński.
„Ne, není to divadlo, je to náš požadavek a zcela vážný požadavek. Ale pamatujte, požadavky jsou splněny jen, když je za nimi síla, rozvoj a konsolidace.“ Kaczyňski dodal, že se tím musí usilovat o národní konsolidaci.
Od roku 2015, kdy se Právo a spravedlnost dostala k moci, už měla řadu střetů s Bruselem, od témat jako jsou kvóty na uprchlíky po změnu pracovních pravidel EU. Asi nejvážnější střet byl zatím ohledně pokus o změnu polského soudnictví, což EU ohodnotila jako hrozbu pro vládu práva.
Kaczyński k tomu řekl, že „polská svoboda a demokracie se rozvíjejí. Patetické pohádky o polské diktatuře a polských selháních jsou jen výmyslem chorých myslí a té nejhorší propagandy.“
Předtím desítky tisíc demonstrantů pochodovalo Varšavou s vlajkami, na nichž bylo např. „Chceme Boha“ a slavili tak polský den nezávislosti. Policie rozmístila na 6 000 policistů, ale tvrdí, že k žádným incidentům nedošlo.
Ilustrační obrázek: Autor – Silar – Own work, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=59359109