Přečetli jsme: Británie stojí před otázkou, jak změnit katastrofální politiku škrtů veřejných financí posledních let a s tím související malou míru investic, píše deník Financial Times.
Rozpočet Velké Británie má zásadní důležitost. Ministr financí Hammond a Theresa Mayová se na moc věcích neshodnou, ale oba dva jsou přesvědčeni o jeho důležitosti – už jen kvůli své vlastní kariéře. Ministr financí by měl řešit krizi v britských veřejných službách, kterou ovšem jeho strana vytvořila. Tedy zásadní změnu kurzu po sedmi katastrofálních letech politiky austerity.
Snížení dávek, včetně strašné šestitýdenního čekacího období na obdržení univerzální dávky, dostane do chudoby milion dětí do konce fungování aktuálního parlamentu. Škrty v oblasti zdravotní péče způsobily nedostatek 4 miliard liber do dalšího roku. Škrty pro lokální vlády napnuly služby pro děti, které už nyní mají obrovskou poptávku, až na bod zlomu. A ti, kteří pracují ve veřejných službách, nezažili nic jiného, než pokles platů.
Výstavba domů spadla na nejnižší úroveň od 20. let minulého století. Bezdomovectví vzrostlo od roku 2010 o více než 50 procent.
Po sedmi letech nejstrašnějších škrtů ve výdajích za celé generace, se budou nutně voliči ptát, zda to tedy za to stálo. A odpověď je jasné NE.
Británie málo investuje
Navzdory menšímu zlepšení v posledním kvartálu je vidět, že britská produktivita je chabá. Ano, každá vyspělá země má problémy s nízkou mírou produktivity od roku 2008, ale výkon Británie je nejhorší. A důvod je jasný: Británie málo investuje. Historicky vzato investice zaostávají za dalšími rozvinutými ekonomikami. Míra investic je téměř nejnižší ze zemí OECD, horší jsou jen Portugalsko a Řecko. A škrty v dani pro korporace to nevyřeší.
Výdaje vlády na infrastrukturu klesly reálně od rou 2010 minimálně o 15 mld. liber. Ovšem tedy zaměstnanost se drží. Ekonomika totiž místo kapitálu drží levnou práci. A výsledek je hromady špatně placených a nejistých pracovních míst. A reálné mzdy a platy jsou nižší než v roce 2010 a stále klesají.
V nedávné historii země neexistuje žádné období, kdy došlo k takovému poklesu životní úrovně. To ministr Hammond ví. Hovoří o potřebě investic, aby se zvýšila produktivita, a tak se i zvedly mzdy. Ale nemůže, nebo nechce rozeznat škálu problému.
Infrastruktura se pomalu rozpadá, firmy si stěžují na zpoždění a rušení zakázek. Velké energetické projekty nepokračují a infrastrukturní výdaje jsou koncentrovány na místa, která jsou tak jako tak napřed. Například Londýn dostává pětkrát víc než sever země. Ale prosperovat musí všichni.
Je potřeba investovat do bydlení, do veřejných služeb a ukončit nízké mzdy ve veřejném sektoru. Jak ukázaly Paradise Papers, některým se za vlády konzervativců dařilo opravdu skvěle. Peníze na veřejné služby existují – stačí, když konzervativci zruší daňové škrty pro firmy a pro superbohaté. Hammond má šanci na změnu kurzu, na konec mizérie a selhání. A pokud to neumí, pak je tu Labour, která je připravená na to převzít vládu.
Články zveřejněné v sekci Přečetli jsme nemusejí vyjadřovat názor redakce.