Aktuálně: Evropská unie připravuje černou listinu zemí, který slouží jako daňové ráje a zabránit tak daňovým únikům. V seznamu se může ocitnout až 25 zemí, ale zemí-členů EU se netýká.
Více než dva tucty zemí se mohou ocitnout na černém seznamu daňových rájů. Je to další krok, jak se EU chce pustit do boje proti vyhýbání se zdanění. Zatím obsahuje návrh seznamu 25 zemí. alespoň čtyři se ovšem snaží ze seznamu dostat tím, že na poslední chvíli slibují reformy – jedná se o Panamu. Samou, Guam a Marshallovy ostrovy. O situaci informovaly noviny Financial Times.
Další se ještě mohou přidat. Země, které byly zasaženy hurikánem, mohou odpovědět až do února. Brusel si chce ovšem dát pozor na to, aby národní politické zájmy neovlivnily ministry EU, když bude seznam kompilován.
Je potřeba se také dohodnout na tom, kdy bude seznam aktualizován, jak se bude měřit pokrok u slíbených reforem a jaké budou sankce na země, které budou na seznamu.
Jak se nedostat na seznam?
Země nyní zřejmě budou slibovat reformy, aby se vyhnuly poškození pověsti, a je možné, že budou i sankce v podobě dalších požadavků pro obchodování s nadnárodními firmami apod.
Aby země nebyly na seznamu, musí splnit tři kritéria, nebo slíbit reformy tak, aby dodržely požadavky. Je potřeba mít spravedlivá daňová pravidla, což znamená nenabízet preferenční opatření nebo uspořádání, které umožňuje firmám přesouvat zisky a tím se vyhýbat zdanění. Také je potřeba splnit standardy transparentnosti a zavést popatření proti přesouvání zisku podle OECD.
EK tlačí na to, aby byl seznam obsáhlý a aby obsahoval i seznam slibů těch, kteří na něm zatím nebudou tak, aby veřejnost dostala transparentní informace. Pierre Moscovici, evropský komisař pro daně, uvedl, že seznam budou odpovědností členských států a bude to jejich důvěryhodnost, která bude v sázce.
Krátký blacklist by byl akceptovatelný jen tehdy, když bude doprovázen veřejným výčtem závazků.
Mezinárodní úřady už předtím publikovaly podobné černé seznamy, ale měly problémy s důvěryhodností. Například seznam OECD publikovaný v červnu 2016 uváděl jen jednu zemi, a sice Trinidad a Tobago.
Alex Cobham z organizace Tax Justice Network to okomentoval tak, že kritéria byla tak slabá, že byla skoro bezpředmětná a pak se vyhlásil úspěch tím, že seznam je prázdný.
Oxfam uvedl, že seznam by měl – podle uvedených kritérií i EU – obsahovat 35 zemí, včetně členů EU, a to Irsko, Lucembursko, Nizozemsko a Maltu. Jenže proces uvnitř EU členy EU nezvažoval.
Politické vměšování
V minulosti proběhly pokusy, jenže bylo jasné politické vměšování, protože se země snažily vyhnout zahrnutí na seznam a národní vlády lobbovaly za to, aby na seznamu nebyly. Protože „černý seznam“ uvádí Elena Gaita z Transparency International, je vždy politický proces.
A skupina COC, která má vytvoření seznamu pro EU na starosti, byla podle nich „černou schránkou“, tajnou, daleko od objektivní a komplexní.
I když COC se hájí tím, že mohla pracovat systematicky a že žádná politická intervence neproběhla.
Již na podzim bylo varováno 53 jurisdikcí, že mohou být na seznamu. Původní screening dokonce identifikoval 92 zemí, které musely dodat další informace. Jen Namibie se do proces nezapojila.