Není pochyb, že Joe Biden naplňuje svůj závazek a buduje alianci zemí konfrontujících vzestup Číny.
Podle názoru Bertila Lintnera v článku pro Asia Times se v indo-pacifickém regionu prohlubuje příkop mezi volnou aliancí demokratických mocností vedených USA a autoritářskou Čínou s jejími satelity (ponecháváme terminologii původního textu).
Eskalující soutěž dostala impuls, který mění pravidla hry, když USA a Británie vyhlásily, že poskytnou Austrálii technologii a schopnosti potřebné k umístění nukleárně poháněných ponorek v rámci trojstranného bezpečnostního paktu AUKUS (Austrálie, Velká Británie, USA), který vyvine větší tlak na sporné aktivity Číny v Jihočínském moři a dalších mořských oblastech.
Nukleární ponorky změní strategickou rovnováhu a zřejmě donutí Čínu, aby se víc zaměřila na bezpečnost svých hranic. Mezitím USA a Indie podepsaly 30. července dohodu o společném vývoji bezpilotních vzdušných prostředků systému ALUAV (Air-Launched Unmanned Aerial Vehicles).
Podobně provokativně nyní Japonsko, spojenec USA, oznámilo konání vojenského cvičení, které bude největší od roku 1993. Těžko bude náhodou, že vojenské cvičení oznámil také Tchaj-wan.
V žádné z těchto posledních dohod a cvičení se nezmiňuje Čína jako terč, o nově vzniklé trilaterální dohodě dokonce představitelé Bidenovy administrativy tvrdí, že nevznikla proti Číně.
Není však pochyb o tom, že Biden naplňuje svůj závazek a buduje spojenectví „podobně smýšlejících mocností“, aby se vypořádal se vzestupem Číny a postavil se mu. Za stejným účelem se 24. září v Bílém domě sejde Čtyřstranný bezpečnostní dialog (Quad), jehož členy jsou USA, Austrálie, Indie a Japonsko.
Posun strategické perspektivy USA od boje proti terorismu k boji proti Číně je zřetelný, upozorňuje dále článek. Ukázala to mimo jiné návštěva americké viceprezidentky v Singapuru a Vietnamu na konci srpna, kde kritizovala čínskou politiku v Jihočínském moři a narušování suverenity jiných zemí.
Po čtyřech letech administrativy Donalda Trumpa dávají USA najevo obnovený závazek USA vůči regionu, míní autor dále a komentuje čínskou reakci: Peking nesedí se založenýma rukama. Na své jediné zahraniční vojenské základně v Džibutsku strategicky umístěné u jižního vstupu do Rudého moře, na které slouží nejméně 2000 námořníků, postavila Čína 330 metrů dlouhé molo, u kterého může kotvit letadlová loď.
Z této základny může čínské námořnictvo sledovat dopravu v Suezském průplavu a shromažďovat informace o celém regionu. Umístění základny v Džibutsku, která byla otevřena v roce 2017, dává strategický smysl vzhledem k tomu, že po této trase se dopravuje ropa do Číny a prochází tudy velký díl čínského obchodu se Středním východem, Afrikou a Evropou. Z čínské perspektivy je tento důležitý bod Indického oceánu kontrolován USA a Indií, k nimž lze přiřadit i Japonsko a Austrálii, které také sledují čínský zájem o Indický oceán s obavami.
Čína ukazuje svou moc prostřednictvím dvou letadlových lodí, Liaoning a Shandong, přičemž třetí letadlovou loď staví. Tento stav poškozuje z hlediska nové bezpečnostní dynamiky v regionu zájmy Japonska a Austrálie. Rostoucí čínskou asertivitu v Indickém oceánu potvrzuje také častější aktivita ponorek a průzkumných lodí. Znepokojení se odráží i ve zprávě amerického ministerstva obrany z roku 2020, podle níž čínské námořnictvo může mít flotilu v Indickém oceánu „v blízké budoucnosti“.
Čína chce očividně chránit svoje ekonomické (a tedy strategické) zájmy v Indickém oceánu, který je důležitý pro dovoz paliv do Číny. Lintner ale míní, že zřejmé jsou i širší strategické ambice Číny postavit se USA jako světové vojenské supervelmoci.
Na australskou dohodu o jaderných ponorkách, americko-indickou dohodu o bezpilotních letounech i na častější schůzky a operace Quadu by se mělo podle autorova mínění pohlížet prizmatem pociťované rostoucí hrozby ze strany Číny. Jde o mnohotvárnou strategii mnoha spřízněných aktérů, která se snaží obklíčit a zkrotit globální ambice Pekingu. Zatímco USA a jejich spojenci mnohé z těchto kroků halí do eufemismů o „svobodě“ a „demokracii“, začínají se rýsovat linie boje a příprava na to, co se stále více jeví jako nevyhnutelný nový konflikt studené války.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.