Italští poslanci a regionální představitelé znovu zvolili Sergia Mattarellu hlavou státu. V osmém kole hlasování získal 80letý kandidát více než 505 hlasů a získal tak potřebnou nadpoloviční většinu.

Po sedmi neúspěšných hlasováních v minulých dnech přišel v sobotu rozhodující zlom. Na mimořádné schůzi se nejvyšší představitelé koaličních stran vyslovili pro to, aby Mattarella získal druhé funkční období.

„Rád bych poděkoval poslancům a delegátům regionů za důvěru, kterou mi vyjádřili. Těžké dny strávené při volbě prezidenta republiky během vážné krizové situace, kterou stále procházíme – ve zdravotnictví, hospodářství a sociální oblasti – vyžadují smysl pro odpovědnost a respekt k rozhodnutím Parlamentu,“ řekl Mattarella.

Mattarellovo setrvání v Kvirinálském paláci také znamená, že současná vláda pod vedením Maria Draghiho může pokračovat ve své práci beze změny. Bývalý šéf Evropské centrální banky koncem loňského roku naznačil, že by si dokázal představit změnu na postu hlavy státu. Draghiho odchod z funkce premiéra by si vyžádal hledání nového šéfa vlády a pravděpodobně i reorganizaci kabinetu. Mattarellovo rozhodnutí zachovává v čele státu a vlády status quo.

Vážné a především stále trvající mimořádné situace, které souvisejí s nutností nezpomalit růst země v době, kdy přicházejí prostředky pro Národní plán obnovy a odolnosti (PNRR – Piano Nazionale di Ripresa e Resilienza). To jsou nezanedbatelné tlaky, které by se s největší pravděpodobností dotkly i exekutivy a hrozily předčasným koncem legislativy. Výzva Parlamentu se tak pro muže institucí, jako je Mattarella, stává povinností: „Tyto podmínky ukládají, že se člověk nesmí vyhýbat povinnostem, k nimž je povolán, a musí přirozeně převážit nad jinými úvahami a různými osobními pohledy, přičemž je třeba se zavázat, že bude tlumočit očekávání a naděje našich spoluobčanů“.

Dlouhá politická kariéra

Sergio Mattarella má za sebou bohatou politickou kariéru.

Narodil se 23. července 1941 v Palermu. Má tři děti. V roce 1964 absolvoval práva na římské univerzitě „La Sapienza“.

Jeho politická kariéra vznikla v rámci katolicko-sociálního a reformního proudu. V roce 1983 byl zvolen poslancem za křesťanské demokraty ve volebním obvodu Západní Sicílie a do roku 2008 byl členem Poslanecké sněmovny.

Byl členem parlamentní vyšetřovací komise pro terorismus a atentáty a parlamentní vyšetřovací komise pro mafii.

(Pozn. red: Při zmínce o mafii je nutné připomenout, že Sergiův bratr a předseda Regionu Sicílie, Piersanti Mattarella, byl 6. ledna 1980 v Palermu zastřelen. Jeho vraždu si objednala Cosa Nostra, protože po nějakou dobu intenzivně a odhodlaně pracoval na modernizaci regionální správy a chtěl svým jednáním zablokovat „zvrácený kruh“ mezi mafií a veřejnou správou, čímž silně zasáhl právě tyto nezákonné zájmy. Známá je také fotografie, kdy Sergio Mattarella drží tělo svého bratra, který byl právě zavražděn.)

V období 1987 až 1989 byl ministrem pro vztahy s parlamentem. Od července 1989 do července 1990 byl ministrem školství.

Od října 1998 byl místopředsedou vlády až do prosince 1999, kdy byl jmenován ministrem obrany a tuto funkci zastával až do voleb v červnu 2001. V těchto letech schválil zákon o zrušení povinné vojenské služby a zákon, kterým se karabiniéři stali autonomní ozbrojenou silou. V této fázi Itálie intenzivně působila v mírových misích nasazených v rámci iniciativ OSN a významně přispěla k zásahovým a mírovým operacím v Bosně a Hercegovině, Kosovu a Bývalé jugoslávské republice Makedonii. Itálie byla v té době jedním z nejpřesvědčenějších podporovatelů zahájení evropské bezpečnostní a obranné politiky, mimo jiné zřízením prvního evropského armádního sboru.

V parlamentních volbách v roce 2008 již nekandidoval a ukončil svou politickou činnost. V květnu 2009 byl Parlamentem zvolen členem prezidentské Rady pro správní soudnictví, jejímž byl místopředsedou. Dne 5. října 2011 byl Parlamentem zvolen ústavním soudcem a 11. října 2011 složil slib a stal se členem Ústavního soudu.

Dne 31. ledna 2015 byl zvolen dvanáctým prezidentem republiky. Dne 29. ledna 2022 byl znovu potvrzen ve funkci prezidenta Italské republiky na druhé funkční období.

Spolu s prezidentem Francouzské republiky Emmanuelem Macronem a Draghiho vládou v loňském roce zprostředkoval podpis Dohody o francouzsko-italské spolupráci v otázkách společné bezpečnostní a obranné politiky a hospodářského partnerství v oblasti obchodu mezi zeměmi (psali jsme zde a zde).

Ilustrační foto: Quirinale.it, Attribution, via Wikimedia Commons