Merkelová svým plánem na uprchlíky naštvala úplně všechny, píše Bloomberg

Uprchlický plán Angely Merkelové sklidi na posledním summitu EU kritiku například od představitelů Rakouska a Lucemburska.

Angela Merkelová svým plánem na uprchlíky naštvala úplně všechny, píše článek agentury Bloomberg.

Německá kancléřka si vysloužila kritiku s Lucemburska a Rakouska v kontextu začátku jednání o výdajích.

Německá kancléřka dorazila do Bruselu ozbrojená čerstvými požadavky – východní země EU musejí přijímat uprchlíky, ale skončilo to kritikou západních spojenců v bloku, píše Bloomberg.

Merkelová na summitu nabídla ideu spojení štědré evropské rozvojové pomoci pro takové země jako Polsko s ochotou přijímat uprchlíky z Blízkého východu a Afriky.

Návrh od největšího přispěvovatele do rozpočtu EU vytočil východní země a vyvolal varování z Lucemburska a Rakouska, že by takové kroky byly kontraproduktivní. Dokonce i Evropská komise byla ostražitá, protože to vnímá jako návrh, který rozšiřuje již existující příkop mezi východem a západem.

Lucemburský premiér uvedl, že spojit zdroje s migračními otázkami znamená, že „budeme potrestáni – ne vládami, ale lidmi.“ Může to být podle něj možnost, ale ne ta nejlepší, neboť ten, kdo má problém jsou občané, ne vlády.

Zvířený prach dokonce u členů jádra EU ukazuje na stále otevřené politické rány z uprchlické krize, která znamenala největší příliv migrantů do Evropy od druhé světové války a vyvolala jako odezvu nástup populistických sil. Až dohoda EU s Tureckem pomohla snížit příliv nových příchozích, zatímco vlády stále bojují o to, jak dosáhnout dohody o sdílení zátěže spojené s migranty.

Poté, co v německém parlamentu Merkelová uvedla, že „solidarita nemůže být jednosměrná,“ řekla kancléřka, že vazba mezi rozvojovou pomocí a pomocí pro uchazeče o azyl nemusí být represivní. Dodatečné zdroje by mohly být alokovány těm zemím, které mají větší finanční závazky pro uprchlíky.

Merkelová tedy řekla, že korelace nemusí být negativní, může být také pozitivní.

Všechny ale nepřesvědčila. Rakouský kancléř Sebastian Kurz uvedl, že „solidarita je tedy mnohem víc, než ubytovávat uprchlíky. Naším cílem,“ řekl Kurz, „musí být zastavit lidi na externí hranici a ne pořád jen mluvit o distribuci.“

Tato kritika přichází navíc k setrvalé opozici Polska a Maďarska vůči jakémukoliv povinnému přijímání uprchlíků a promítne se i do začátku celoroční bitvy o rozpočet EU po Brexitu.

Francie je otevřená jiným typům podmínek připojených k pomoci pro členy EU. Pro Francii je priorita zabránit jakémukoliv „fiskálnímu či sociálnímu dumpingu“ a zajistit dodržování vlády práva.

Český premiér Andrej Babiš, kterého Bloomberg cituje, řekl, že on nemá problém s vazbou výdajů EU na dodržování vlády práva. Má problém s migračními kvótami, dodal Babiš.


Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.