Stovky migrantů a zahraničních pracovníků v posledních dnech opustily oblast Západního Kapska v Jihoafrické republice poté, co se staly terčem xenofobních útoků.
Násilnosti, které zasáhly především region Southern Cape, znovu upozornily na dlouhodobé sociální a ekonomické problémy země, jež pravidelně vyúsťují v nepřátelství vůči přistěhovalcům z okolních afrických států. Místní úřady ve čtvrtek 4. 6. organizovaly přesuny osob, které byly po útocích nuceny opustit své domovy. Část migrantů byla dočasně ubytována v komunitních centrech a sportovních halách v oblastech Kleinmond, Stanford a Mossel Bay. Mezi vysídlenými se nacházely celé rodiny včetně žen a dětí. Podle údajů jihoafrických pohraničních úřadů se již několik stovek občanů Mosambiku rozhodlo vrátit do vlasti. Další lidé pocházející zejména z Mosambiku, Malawi a Zimbabwe zůstávali ještě několik dní po incidentech v nouzových ubytovacích zařízeních pod policejní ochranou.
Hospodářské problémy posilují xenofobii
Xenofobní násilí není v Jihoafrické republice novým fenoménem. Země, která je považována za jednu z ekonomicky nejrozvinutějších na africkém kontinentu, dlouhodobě přitahuje pracovní migranty z chudších sousedních států. Mnozí přicházejí za prací ze Zimbabwe, Mosambiku, Malawi nebo Lesotha a často nacházejí uplatnění v zemědělství, stavebnictví či službách. Přestože migranti představují důležitou součást místní pracovní síly, část obyvatel je vnímá jako konkurenci na trhu práce nebo jako příčinu rostoucí kriminality. Tyto postoje se zpravidla zesilují v obdobích hospodářských problémů.
Jihoafrická republika čelí jedné z nejvyšších měr nezaměstnanosti na světě. V některých regionech se bez práce ocitá více než třetina ekonomicky aktivního obyvatelstva, přičemž mezi mladými lidmi jsou čísla ještě výrazně vyšší. V kombinaci s vysokými životními náklady, sociálními nerovnostmi a nedostatkem dostupného bydlení vytváří situace prostředí, ve kterém se frustrace snadno obrací proti cizincům. K nejznámějším protiimigračním nepokojům došlo v roce 2008, kdy při rozsáhlé vlně útoků zahynulo více než 60 lidí a desetitisíce dalších musely opustit své domovy. Další násilnosti následovaly v letech 2015 a 2019 a opakovaně vyvolaly kritiku ze strany afrických vlád i mezinárodních organizací.
Analytici upozorňují, že za útoky často nestojí pouze odpor vůči cizincům samotným, ale širší nespokojenost s fungováním státu. Terčem hněvu se pak stávají lidé, kteří jsou snadno identifikovatelní jako „přistěhovalci“, ať už podle jazyka, původu nebo kulturních zvyklostí.
Nejde jen o pracovní migranty
Současné incidenty navíc ukázaly, že obavy z útoků nemusí sdílet pouze zahraniční pracovníci. V nouzových centrech se objevili také Jihoafričané pocházející z jiných provincií země, kteří se obávali, že by se mohli stát terčem kvůli své odlišné etnické příslušnosti. Jihoafrické úřady zahájily registraci vysídlených osob, ověřování totožnosti a administrativní procedury související s jejich případným návratem do zemí původu. Zatím však nebyly zveřejněny podrobnosti o celkovém počtu postižených ani o dlouhodobém řešení jejich situace.
Události v Západním Kapsku znovu připomněly, že otázka migrace v Jihoafrické republice zůstává citlivým tématem. Dokud budou přetrvávat vysoká nezaměstnanost, sociální nerovnosti a nedůvěra vůči státním institucím, bude podle odborníků riziko podobných konfliktů nadále vysoké.