V dubnu má z funkce prezidenta země odejít Raúl Castro, což budí nejistotu především v nově obnoveném soukromém sektoru. Dopady má i Trumpova politika vůči Kubě.
Změna na Kubu přichází v době pro ostrov velmi citlivé, míní článek Johna Paula Rathbona pro noviny Financial Times.
„Věci se mění k lepšímu, protože musejí,“ říká ke změně, kterou Kuba prochází, podnikatelka Niuris Higuerasová. Jako mnoho nových kubánských podnikatelů, je i ona nervózní. 19. dubna bude současný prezident Raúl Castro s největší pravděpodobností nahrazen Miguelem Díaz-Canelem, který je dnes viceprezidentem země. Poprvé po skoro 60 letech nebude v čele Kuby jeden z bratrů Castrových, i když role prezidenta je spíše symbolická. Tato změna přichází v pro ostrov citlivém období.
Kubánská „sovětská“ ekonomika se ocitá v problémech, ke kterým mimo jiné přispěly hurikány a také pomoc krizí zmítané Venezuele. Zdá se také, že stát se znova obul do soukromého sektoru. Rovněž vztahy s USA se za Donalda Trumpa opět zhoršily.
V minulém roce na Kubu přijelo 4,7 milionů návštěvníků. Z toho 1 milion amerických turistů, z nichž polovina byli američtí Kubánci, kteří na ostrově utratili 65O milionů dolarů. To se příznivě projevilo v soukromém sektoru, neboť Aearičané hojně využívali soukromých služeb. Nicméně striktnější pravidla pro turismus se začínají projevovat.
Záhadné sonické útoky na americké diplomaty a jejich rodiny v Havaně přispěly ke snížení počtu turistů, americká strana nyní doporučuje Američanům, aby návštěvu ostrova zvážili kvůli zdravotním rizikům. Ekonomický pokles v oblasti turismu dopadá na mnohá odvětví, od pronájmu klasických aut z 50. let turistům z USA, až po obchody s turistickými předměty.
Nejsou to jenom americké sankce, které poškodily kubánský soukromý sektor. Ten se začal rozvíjet díky reformám před osmi lety. Během této doby se jeho objem zvýšil 4x a zaměstnal asi 600 tisíc lidí. Další problémy způsobuje soukromníkům znovu i stát. Některé firmy ztratily patřičná povolení. Nejznámějším příkladem je restaurace Starbien, která patřila synovi bývalého ministra vnitra. A spekuluje se o tom, že se v této politice bude pokračovat.
Kdo nahradí Castra?
Velkou neznámou je i to, co bude následovat po odchodu Raúla Castra z čela země. Většina Kubánců prostě krčí rameny, když je dotazována na vývoj po odstoupení Castra. Více je zajímají každodenní starosti.
Ovšem, když na veřejnost proniklo video, ve kterém Diáz-Canel zaujal tradičně tvrdou linii vůči soukromému podnikání, narostla také nervozita.
Diáz-Canel je provinční funkcionář, o jehož názorech se nic moc neví. Není ani jasné, zda bude Castrovým nástupcem. Kubánci budou volit v rámci předem daných kandidátek. Parlament 11. března ratifikuje vybraného nástupce Castra. Raúl Castro ale zůstane šéfem komunistické strany i nejvyšším velitelem armády.
Marta Deusová, která je samostatně výdělečně činná, k tomu říká, že doufá, že prezidentem země se stane někdo mladší, kdo „rozumí sociálním změnám, kterými svět prochází.“
Trumpovy sankce mají ale i pozitivní dopady. Především poněkud ochladily růst cen potravin, nápojů a cenovou inflaci.
Na Kubě také roste přístup k internetu a s ním také soukromé podnikání v programování a podobně.
Ne všichni ale mají takové možnosti a podle článku Financial Times dost Kubánců spojuje svoje možnosti po šesti dekádách vlády bratrů s pocity rezignace. Esther Cardosová, herečka, FT řekla: „Být Kubáncem je jako být Sisyfem.“
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.