Nové opatření v africké zemi rozděluje domácí i mezinárodní scénu. Ghanský parlament totiž znovu schválil kontroverzní zákon, který zpřísňuje podporu LGBTQ komunity.
Norma, jež nyní čeká na podpis prezidenta, vyvolala ostrou kritiku lidskoprávních organizací, zatímco její zastánci argumentují ochranou tradičních hodnot.Ghanský parlament schválil návrh zákona o sexuálních právech a rodinných hodnotách, který je označován za jednu z nejpřísnějších legislativ namířených proti LGBTQ osobám na africkém kontinentu. Norma nyní čeká na rozhodnutí prezidenta Johna Mahamy, jehož podpis je posledním krokem před vstupem zákona v platnost.Zákon počítá s tresty odnětí svobody až na tři roky za stejnopohlavní vztahy. Ještě přísnější postihy, v rozmezí tří až pěti let vězení, hrozí osobám či organizacím, které budou úřady považovat za propagátory, sponzory nebo podporovatele aktivit spojených s LGBTQ komunitou.Parlament obdobnou normu schválil již v roce 2024, tehdejší prezident NanaAkufo-Addo ji však před koncem svého mandátu nepodepsal.
V souladu s ústavními pravidly proto legislativní proces skončil a návrh musel být předložen znovu.Nově schválená verze zachovává většinu původních ustanovení. Zákonodárci do ní nicméně doplnili výjimky pro právníky, zdravotníky a pracovníky médií, kteří by při výkonu své profese mohli přicházet do kontaktu s problematikou LGBTQ práv.
Přijetí normy okamžitě vyvolalo kritické reakce domácích i zahraničních lidskoprávních organizací. Ty varují, že zákon může vést k dalšímu zhoršení postavení sexuálních menšin, prohloubit diskriminaci a omezit základní občanské svobody včetně svobody projevu, sdružování či přístupu ke zdravotní péči.Zastánci zákona naopak tvrdí, že legislativa odráží kulturní a náboženské hodnoty většiny ghanské společnosti. Ghana patří mezi výrazně konzervativní africké státy, kde hraje významnou roli náboženství a kde dlouhodobě převažuje odmítavý postoj vůči stejnopohlavním vztahům.Ty jsou navíc v zemi již nyní zakázány na základě právních předpisů pocházejících ještě z koloniální éry britské správy. Přestože jejich vymáhání bývalo v minulosti spíše omezené, nová legislativa představuje výrazné zpřísnění dosavadního přístupu.
Schválení zákona tak otevírá širší debatu, která přesahuje hranice samotné Ghany. Spor se vede především o to, kde leží hranice mezi právem společnosti chránit své kulturní tradice a povinností státu garantovat individuální práva a svobody všem občanům bez ohledu na jejich sexuální orientaci. Právě tento střet hodnot je v posledních letech stále častěji patrný nejen v Africe, ale i v dalších částech světa.