V novém vydání týdenního glosáře Ilony Švihlíkové se podíváme na několik událostí, které mohou významně ovlivnit ekonomický i politický vývoj v Evropě i ve světě. Co by vám nemělo ujít, protože to dopadá na každého z nás?
Tématem je takzvaný „čínský šok 2.0“, tedy rostoucí obavy evropských politiků a médií z technologického náskoku Číny v oblastech, kde měla Evropa dlouhodobě dominovat. Řeč bude také o rychlém růstu vojenských výdajů, zejména v Německu, o důsledcích těchto změn pro evropskou ekonomiku a o pokračujících jednáních mezi Spojenými státy a Íránem.
Přepis pomocí AI:
Dobrý den, vítám vás u dalšího Glosáře. A i tentokrát je to nabitý týden. Zmiňme na začátku, že po jedné velké události, kde český hokejový tým nedopadl příliš slavně, tu máme další velkou událost, konající se hned ve třech zemích, z nichž minimálně dvě, nemají s fotbalem, tak jak ho známe, nic moc společného. A samozřejmě časový posun nám do značné míry znemožňuje jednotlivé zápasy sledovat. Tady ovšem nikdo moc od českého týmu nečeká, tedy já určitě ne, takže mě nijak nepřekvapuje, že jsme prohráli s Jižní Koreou. Ale možná si někteří fandové ve čtyři ráno nějaký ten zápas pustí.
Vidíme v rámci Evropské unie velmi silnou snahu začít prožívat emočně i jinak čínský šok 2.0. Pod tímto pojmem se označuje situace, kdy si najednou někteří uvědomují, jak je Čína technologicky vyspělá, zejména v obnovitelných technologiích, kde měla dominovat Evropská unie a zejména Německo. V poslední době se vyrojilo velké množství různých článků a takzvaných studií, které, jak jinak, ze všeho vidí Čínu, která je ta zlá a měla by být nějakým způsobem potrestána. O chybách, které se staly v rámci Evropské unie, často zmiňovaných také v takzvané Draghiho zprávě, už se hovoří podstatně méně.
V některých materiálech k mé velké hrůze navíc najdeme i návod na to, jak se pustit do ekonomické války proti Číňanům. Takže Bůh ví, čeho se v tomto ohledu ještě můžeme nadít. Máme tu také zesílenou tendenci militarizační, kdy vidíme, jak se zvyšují vojenské výdaje Německa.
Čekám, kdy si to uvědomí Polsko a třeba také Francie, co to skutečně znamená. Těch bájných nyní 5 %, pro mě chorých 5 %, výdajů na zbrojení znamená to, jednoduše řečeno, německou Evropu, když už ne zcela ekonomicky, tak vojensky bezesporu. A ten silný nárůst v Německu je patrný. Řada ekonomů si od toho zcela mylně slibuje růst zaměstnanosti či růst ekonomiky. Většinou ten zbrojařský průmysl takhle může fungovat v období války, kratší dobu, ale dlouhodobě jsou to prostě neproduktivní výdaje, které tu ekonomiku zatěžují. Nicméně zkuste tohle dneska někde říci.
Zároveň pokračují jednání zprostředkovaná Pákistánem mezi Spojenými státy a Íránem. Těžko k tomu dodat přesnější informace, protože prezident Trump něco ohlásí, pak to zruší, pak ohlásí slavné vítězství a ukončení války a tímto způsobem ze sebe dělá šašulu už několik týdnů. Zdá se, že podstatně větší efekt na ceny ropy může mít Čína a její čerpání velmi významných strategických zásob ropy a možná také poněkud utlumená spotřeba.
Bezesporu téma, kterému bych se chtěla věnovat v příštích dnech a týdnech i na mém YouTube kanálu Ekonomika v souvislostech. Koneckonců tomu čínskému šoku jsem se právě na tomto kanálu také věnovala. Pokud vás to zajímá, podívejte se.
Zdá se, že se přesouváme do situace vyšších úrokových sazeb. Po silných výrocích pana Michala, které bezesporu nepotěšily, ba přímo rozezlily premiéra Babiše, tu máme také Evropskou centrální banku, která již započala se zvyšováním, byť prozatím nemá nijak dramatický charakter, nárůst byl o čtvrtinu procentního bodu. Já to zdůrazňuji zejména proto, že to může být určitá inspirace pro Českou národní banku, protože zdá se, že Aleš Michal není konzistentní vůbec v ničem.
Ale je to také zajímavé z toho ohledu, že Mezinárodní měnový fond, pokud jste sledovali moje podcasty, tak víte, že opakovaně při všech těch akcích a sezeních neustále nabádal k tomu, aby monetární politika byla opatrná, aby nesahala hned ke zvýšení úrokových sazeb za situace, kdy jsou inflační očekávání dobře ukotvená. Zdá se totiž, že Christina Lagardeová, jako guvernérka Evropské centrální banky, a Kristalina Georgieva, která si sama prošla evropskými funkcemi v té euro-byrokracii a nyní je šéfkou Mezinárodního měnového fondu, hodnotí ten vývoj zejména v eurozóně poněkud odlišně. Uvidíme, co z toho ještě bude, ale v tuhle chvíli můžeme jasně konstatovat, že se inflace u jednotlivých zemí eurozóny výrazně liší.
V Bulharsku překračuje 6 %. No a samozřejmě z českých lůhů a hájů platí dále nesmyslná debata o euru, kterou sem vnesl prezident, respektive ti, kteří mu píšou projevy. Bezesporu ho nepodezíráme z toho, že by s něčím takovým přišel sám. No a potom takové ty klasické věci, které už známe, žalování dobrou silou na úrovni malých dětí, pocházejících například od pirátů.
No a další kratochvíle v podobě různých mimořádných schůzí a podobného šaškování. Ale zdá se, že léto a vyšší teploty už začínají působit, že to zajímá asi méně lidí a že možná bude potřeba se dopouštět stále hrubších, vulgárnějších a primitivnějších výroků. Na to máme experty, zmíníme pana Zdechovského a paní Nerudovou, kteří jsou v tom opravdukovaní, aby to vůbec nějakou pozornost vyvolalo.
No a nebo si budeme muset počkat až na to září, kdy se znova oživí zájem o politiku, ale mezitím už třeba bude takový státní rozpočet ve velmi pokročilé fázi. Ale samozřejmě to si nenecháme na !Argumentu ujít. Prozatím vše z tohoto glosáře a budu se těšit příští týden na slyšenou.
Přepis není jazykově korigován. Děkujeme za pochopení.