Bezpečnostní situace v Mali prochází v roce 2026 zásadní proměnou – spojenectví separatistů a islamistů mění bezpečnostní situaci v Sahelu.
V severním Mali dochází k významné změně, která může ovlivnit nejen budoucnost celé země, ale i bezpečnost v širším regionu západní Afriky. Dvě ozbrojené skupiny, které měly dosud odlišné cíle, začaly spolupracovat proti společnému nepříteli. Jedná se o Frontu osvobození Azawadu (FLA), která usiluje o nezávislost severního Mali, a islamistickou organizaci Jama’at Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM), napojenou na teroristickou síť al-Káida. Toto spojenectví výrazně změnilo průběh bojů i poměr sil v oblasti.
Proč spolu začaly obě skupiny spolupracovat?
Na první pohled se může zdát, že spolupráce těchto organizací nedává smysl. FLA je nacionalistické hnutí, jehož cílem je vytvořit samostatný stát Azawad na území severního Mali. Naproti tomu JNIM chce svrhnout malijskou vládu a prosadit vládu založenou na islámském právu. Přesto mají jednoho společného protivníka, a to právě vládu, její armádu a ruský Africa Corps, který vládním jednotkám poskytuje vojenskou podporu. Právě snaha oslabit tyto síly vedla obě organizace k tomu, že odložily své vzájemné rozdíly a začaly společně plánovat vojenské operace.
Nestabilita pokračuje
Nestabilita severního Mali pak není zdaleka novým problémem. Oblast obývaná převážně Tuaregy dlouhodobě usiluje o větší samostatnost. V roce 2015 byla uzavřena mírová dohoda, která měla konflikt ukončit a dát severním regionům větší politické pravomoci. Dohodu se však nikdy nepodařilo plně uskutečnit. Situaci navíc zkomplikovaly vojenské převraty, které v Mali proběhly po roce 2020. Země změnila svou bezpečnostní politiku a začala úzce spolupracovat s Ruskem, ani tato spolupráce však nepřinesla dlouhodobé uklidnění situace.
Změna na bojišti
Spojenectví FLA a JNIM přineslo výraznou změnu na bojišti. Dříve obě skupiny útočily převážně samostatně, dnes své akce koordinují. Díky tomu dokážou napadat vojenské základny i zásobovací kolony na několika místech současně. Do bojů stále více zasahují také moderní technologie. Významnou roli hrají bezpilotní letouny, které slouží nejen ke sledování protivníka, ale i k přímým útokům. Přestože malijská armáda disponuje silnější leteckou podporou (díky spolupráci s ruským Africa Corps), žádná ze stran zatím nedokázala získat rozhodující převahu.
Vedení dlouhodobého konfliktu vyžaduje značné finanční i materiální zdroje. Obě ozbrojené skupiny získávají podporu od místních komunit, obchodních sítí i z různých nelegálních aktivit, například pašování přes Saharu. Významným zdrojem zbraní jsou také vojenské sklady a technika získané během bojů s vládní armádou. Díky těmto zdrojům mohou ozbrojené skupiny pokračovat v bojích i přes dlouhodobý tlak vládních sil. Stejně jako v řadě dalších dlouhodobých konfliktů představuje financování ozbrojených aktivit jeden z klíčových faktorů jejich pokračování a konflikt se tak mění ve vyčerpávající válku, která pokračuje bez jasného vítěze.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.