Státy Perského zálivu se připravují na možné nové vyhrocení konfliktu s Íránem a rostou obavy, že by Spojené státy mohly po amerických volbách do Kongresu (konají se 3. listopadu) podniknout další vojenské údery. Bezpečnostní experti upozorňují, že nová fáze bojů může být blízko, přesto však není nevyhnutelná.
Případné obnovení války by podle účastníků bezpečnostní konference Manama Dialogue mělo závažné ekonomické dopady. Již nyní konflikt přispívá k růstu cen ropy, inflaci a oslabení světové ekonomiky, což negativně ovlivňuje i Evropu a Německo.
Země Perského zálivu proto výrazně posilují svou obranu. Investují miliardy dolarů do moderních zbraňových systémů, rozvíjejí technologie proti dronům, modernizují armády a nadále se opírají především o spolupráci se Spojenými státy. Současně si ale uvědomují, že se na USA nemohou spoléhat výhradně, a proto hledají nové bezpečnostní partnery a vytvářejí regionální alianční vazby.
Roste také nespokojenost s politikou prezidenta Donalda Trumpa, který zahájil vojenskou konfrontaci s Íránem navzdory varováním států Perského zálivu. Ty proto více spolupracují například s Tureckem, Pákistánem, Jižní Koreou nebo Izraelem.
Evropská unie je v regionu vnímána spíše okrajově, přesto některé evropské státy prosazují větší angažovanost. Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis vyzval k silnější evropské účasti na ochraně námořních tras v Perském zálivu, například prostřednictvím mise Aspides.
Evropští představitelé zároveň zdůrazňují nutnost diplomatického řešení. Podle německého politika Nilse Schmida je třeba jednat nejen o příměří a bezpečnosti Hormuzského průlivu, ale také o íránském jaderném a raketovém programu. Katar mezitím usiluje o zprostředkování dialogu mezi Íránem a USA, aby zabránil další eskalaci konfliktu.