Po osmi měsících se obyvatelům Gabonu znovu otevřely sociální sítě. Nebudou však anonymní.
Opatření, které vláda přijala v únoru tohoto roku,zdůvodnila snahou zabránit šíření obsahu, který podle ní podporoval konflikty a společenské rozdělení. Zákaz sociálních sítí však vyvolal ostrou kritiku opozice i občanských aktivistů, kteří v něm viděli především nástroj k omezení svobody projevu.Facebook, TikTok, YouTube a Instagram byly v Gabonu zablokovány 17. února. WhatsApp fungoval pouze nepravidelně. Opatření přišlo v době, kdy prezident Brice Oligu iNguema čelil rostoucímu společenskému napětí. Nguema se dostal k moci po vojenském převratu v roce 2023 a později byl zvolen prezidentem.
Pro obyvatele země však zákaz neznamenal úplné odříznutí od internetu. Část uživatelů začala využívat VPN – nástroje, který vytváří šifrované spojení a umožňuje skrýt skutečnou IP adresu uživatele. Zájem o tyto služby prudce vzrostl. Společnost Proton například zaznamenala den po zavedení zákazu šedesátitisíciprocentní nárůst stahování své VPN aplikace. Nyní se sociální sítě vracejí. Podmínky jejich používání se však zásadně mění.
Gabonský regulátor, Vysoký úřad pro komunikaci, uvedl, že osmiměsíční přerušení mělo vládě umožnit přizpůsobit legislativu nové realitě sociálních sítí. Součástí nových pravidel je povinnost uživatelů prokázat svou totožnost, čímž prakticky končí možnost anonymního vystupování na sociálních platformách.Úřad zároveň oznámil spolupráci se společnostmi Meta, TikTok a YouTube. Cílem má být lepší moderování obsahu a účinnější potírání příspěvků, které mohou podle úřadů vyvolávat násilí, konflikty nebo společenské rozdělení. Právě zde se však otevírá zásadní otázka: kde končí legitimní snaha státu zabránit nebezpečnému obsahu a začíná politická kontrola veřejného prostoru? Opozice zákaz sociálních sítí označila za zneužití moci. Proti opatření byla podána řada právních námitek, žádná z nich však neuspěla.Gabon přitom ještě před několika lety představoval příběh, od kterého si mnozí slibovali demokratickou změnu. V roce 2023 armáda svrhla dlouholetého prezidenta Aliho BongaOndimbu. Jeho rodina ovládala prezidentský úřad 55 let – nejprve jeho otec Omar Bongo a následně syn Ali.Vojenský převrat proto část Gabonců zpočátku vítala jako možnost ukončit dlouholetou politickou dominanci rodiny Bongo a otevřít zemi skutečné demokratické změně.
BriceOliguiNguema, který převrat vedl, se následně stal prezidentem.Naděje na politické uvolnění však postupně vystřídaly obavy z návratu autoritářských praktik. Kritici vlády dnes upozorňují nejen na kontrolu internetu, ale také na zatýkání politických představitelů. Jedním z nejvýraznějších kritiků byl bývalý premiér Alain-Claude Bilie-By-Nze, který je od dubna ve vězení kvůli obviněním ze zneužití důvěry a podvodu, jež se týkají období od roku 2008. Jeho příznivci i další aktivisté jeho případ společně se zákazem sociálních sítí označují za důkaz stále represivnějšího prostředí. Gabon tak stojí před poněkud paradoxní situací: sociální sítě se po osmi měsících opět otevírají, internetový prostor má však být současně mnohem více kontrolovaný.