V novém dílu Glosáře se Ilona Švihlíková znovu ohlédne za událostmi posledních dnů, které ukazují, jak rychle se mění mezinárodní prostředí i evropská politika.
Přepis pomocí AI:
Dobrý den, je tu další glosář, neboli ohlédnutí za uplynulým týdnem. Začnu formálem, dovolte mi tuhle malou slabost. Původně jsem neměla úplně v úmyslu se dívat na zápas o třetí místo, ale dívala jsem se a dobře jsem udělala.
Koneckonců nestává se moc často, že byste v zápase úžasného tempa viděli 10 gólů, možná ještě víc, protože některé nebyly uznány kvůli ofsajdu. Je pravda, že zápas Anglie proti Francii byl tak trošku africký tým A proti africkému týmu B, ale stálo to za to a byla to pěkná podívaná, která fotbalu dělala jenom čest. Jak dopadne finále, nevím, protože tenhle podcast namlouvám před tím, než se utká Španělsko – Argentina, což je rovněž pikantní souboj, protože proti sobě stojí kolonie a bývalý kolonizátor.
Česká politická scéna se opět otřásá hrůzou nehody, kterou, jestli ji způsobil Filip Turek, všichni jsou experti na to, jak se odbočuje, kde se odbočuje a podobně. A samozřejmě, jako obvykle, všichni tomu rozumí, nikdo u toho nebyl a zároveň platí, že se tím pádem odvádí pozornost o těch opravdu důležitých věcí, jako jsou různé penězovody, které naštěstí neunikají jiným investigativním, ani nemůžu říct, novinářům, ale řekněme osobnostem, které se rychle etablovaly. V podniku ty nešťastné načasování se prezident nechal slyšet, že jsou ohroženy demokratické instituce. No tak on je zrovna ten, který v těchto věcech s jeho praxí rozvědčíka má dobré zkušenosti, takže jsem ráda, že nám tohle opravdu sdělil.
Co bychom si počali, kdyby nám to neřekl a samozřejmě ještě se nechal exhibovat na nějakém opět hudebním festivalu. Zahraniční situace není vůbec dobrá. Vidíme obnovení útoků Spojených států proti Íránu.
Možná si vzpomenete, že už v těch předchozích glosářích jsem dávala najevo velké obavy z toho, že americká politika je nejen úzce svázána se zájmy Izraele na vedení trvalých válek v blízkém i dalším okolí, ale že je také velmi nekompetentní a neschopná dosáhnout jakéhokoliv finálního uspořádání. A to platí u všeho o konfliktu Rusko-Ukrajina, který bohužel dále velmi intenzivně eskaluje a zdá se, že řada Evropanů tohle ještě nadšeně vítá. Stejně tak se to týká Kuby, vůči které se vede taková ekonomická genocida, a mohli bychom pokračovat.
Takže jsme zase tam, kde jsme byli, protože americká administrativa není schopná přijít a doladit nějaké bezpečnostní uspořádání. Bude to mít velmi vážné dopady na politiku arabských zemí, které dobře vidí, že Spojené státy nejsou ani schopny, ani ochotny je uchránit, a že jejich proamerická infrastruktura je ničena. Myslím, že to byl ministr zahraničí Iránu Arakčí, který uvedl, že některé země v té oblasti, v té takzvané západní Asie, víte, že já nepoužívám ten pojem Blízký východ, nejsem kolonizátor, takže některé země tam se sami změnily v takovou americkou základnu.
To by mohlo být třeba Jordánsko. No, zkrátka a dobře. Ta situace je velmi napjatá, navíc jsme v situaci, kdy skutečně velmi, velmi výrazně klesají strategické zásobníky, jejich stavy, a to včetně Spojených států.
A mám tak nějak pocit, že tohle téma nás si nechává chladným a to načasování paní ministryně Schillerové z hlediska odvalení nástrojů zákonu o cenách dost dobře nechápu. Bylo by naivní si myslet, že to, co provádějí Izrael a Spojené státy v té oblasti, nebude mít žádné dlouhodobé dopady. Ty byly samozřejmě brzděny jednak možností exportu Saúdů tím alternativním ropovodem, ale zejména právě čerpáním ze strategických zásobníků.
Ty zásobníky skutečně nejsou bezedné. Další důležitá informace pro nás je oznámení koncernu Volkswagen a jeho šéfa Olivera Blume o tom, že je potřeba připravovat velké propouštění, dohromady okolo 100 000 pracovních míst a možná více, přičemž to hlavní propouštění se má odehrávat v Německu. K těm problémům je celá řada, ale jistě k tomu patří také poklesy v těch dříve výrazných exportních trzích, ať už to jsou Spojené státy nebo Čína, která se ze země, která odebírala, stala nejprve konkurentem na čínském trhu a následně se stává i konkurentem na tom trhu evropském.
Za to ovšem nemůže Čína, že? Za to může celkově makrohospodářská politika, kterou předvádí zejména Německo. Také jsme informovali o tom, že se vyostřuje dlouhodobý konflikt a neshody mezi dvěma čarodějnicemi, které obsadily vysoké funkce Evropské komise, mezi Uršulou a Kalasovou. Je to situace, která by byla úsměvná, kdyby tyhle dvě hlupáky neměly tak intenzivní vliv na náš život.
Zdá se, že ochota se postavit proti těm tendencím zpětným, jednak s další podporou války a povzbuzováním Ukrajiny do dalších bojů a na prostou neschopností hledat mírová řešení a hledat mírovou cestu ven a ještě navíc tedy se snahou zejména Kalasové rozpoutat ekonomickou válku vůči Číně. Člověk by čekal, že v létě bude trošku volno, ale já už jsem samozřejmě avizovala, že světové události nečekají na to, jestli jsou zrovna prázdniny, a že by si na dva měsíce měli někde oddychnout a ležet. Takhle to prostě nefunguje.
Náš svět je plný konfliktů a sporů a já si zase na závěr postěžuji, odpusťte mi to, že ta naše česká politika se skutečně zmůže maximálně na to, jak Turek odbočuje, ale tyhle dlouhodobé obří neskutečné tendence o vzestupu třeba toho globálního jihu, o jeho bojích, o jeho snaze o důstojné postavení nás nechávají zcela chladnými, protože si myslíme opět milně, že jsme na té správné straně dějin. To my si vždycky myslíme a pak se ukáže, že je to vždycky špatně. Pokud vyhraje Argentina, tak nevím, jestli to můžeme vydávat úplně za vítězství globálního jihu, vzhledem k tomu, že pan Milei je z tohoto hlediska neoliberální blázen a člověk, který by pro spojené státy udělal cokoliv, ale samozřejmě všichni Argentinci takový nejsou a ten zápas, to kyvadlo, které se neustále kývá a hledá, prostě jede dál.
Prázdniny, neprázdniny. A stejně taky náš glosář. Takže příští týden zase na slyšenou.
Přepis neprošel jazykovou kontrolou. Děkujeme za pochopení!